Sedm samurajů

Není to nejlepší film všech dob, není to nejlepší akční film, jak kdy byl natočen a snad i těch sedm neohrožených desperátů by samuraje srovnalo do lajny, ale buďme konkrétnější. Film má šíleně dlouhou expozici (tj., než se dá všech sedm borců dohromady) a rozhodně negraduje nijak závratným tempem (útok banditů trvá několik dní a je tvořen nekonečným množstvím vln), přesto není délka tím největším handicapem (například Jacksonův King Kong mi připadal dvakrát tak dlouhý). Hlavní problém tkvěl v mé neschopnosti odpovědět si na otázku, proč je Sedm samurajů obdivovaným veledílem. Jsou výborně zrežírováni, mají dynamickou akční hudbu a Toshiro Mifune skutečně exceluje (na potrhlé cvoky má šablonu, kterou nekopíruje), jenže co víc? Nemyslím, že bych byl příliš pohodlný divák, obvykle si z díla snažím odnést co nejvíc, tentokrát jsem se však nemohl zbavit dojmu promarněného času. Když už film trvá tři a půl hodiny, měl by k tomu mít pádnější argumenty nežli ukázat japonské poměry ve středověku a naznačit neproniknutelnou bariéru mezi rolníky a samuraji. Stručně řečeno: od Kurosawova filmu z roku 1954 jsem čekal víc než dobře zrežírovaný film z roku 1954. 80% Zajímavé komentáře: Marigold, Dan9K, Turiec, curunir (01.08.2006)

Geniální film a jeden z nejlepších jaký kdy byl vůbec natočen. Akira Kurosawa potvrzuje pověst nejlepšího režiséra jakého kdy Japonsko mělo a jeho spolupráce s Toshirô Mifune je právem považována za jednu z nejplodnějších (Mifune a Kurosawa znamená pro mě to samé jako třeba De Niro a Scorsese). Snímek o vesnici, kterou napadají banditi a její obyvatelé se rozhodnou najmout si sedm samurajů, kteří je před jejich útoky ochránní zná jistě každý (i když valná většina zná tento příběh z amerického remaku). Nebudu zde srovnávat americkou a japonskou verzi, protože podle mě mají společný jen námět a jinak se od sebe naprosto liší. I když je film přes půl století starý a má přes 200 minut tak je to neopakovatelný zážitek, na kterém oceníte od kamery přes herecké výkony, hudbu, výpravu až po precizní režii Kurosawy. Tohle by si neměl nechat ujít žádný skutečný filmový fanoušek...... (18.04.2008)

Sedm samurajů má ve své formální dokonalosti, jako mnoho velmi dlouhých formálně dokonalých filmů, zásadní problém s tím, že sice každá scéna je úžasná, celkově ale chybí gradace, plynulost a nakonec jakási lidskost. Druhá polovina je naštěstí v tomhle ohledu mnohem vyváženější. I tak rozhodně ne Kurosawůw vrchol... natož vrchol japonského filmu. (23.05.2011)

80% - Právě jsem dokoukal nejdelší film v životě (dokud neuvidím Cestu do Ameriky) a nemůžu říct, že bych byl zklamaný nebo naopak nadšený. Na svou dobu muselo být Sedm samurajů převratné dílo s poutavým příběhem a vynikající akcí. Pro současného člověka vše vyzní obyčejně a tuctově. Neříkám, že by akční sekvence byly špatné, to vůbec, jsou pohledné i v této době, jen pro současníka ničím vyjímečné. Opravdu se musí k tomuto historickému klenotu přistupovat tak, že byl natočen před více než padesáti lety a vzhledem k tomu, že i přes 207 minut dlouhou stopáž jsem se nenudil, několikrát se zasmál povedeným vtípkům, kroutil hlavou nad japonskou uřvaností, jsem hlavně obdivoval na svou dobu opravdu vyspělý film... (27.10.2008)

Sedm hvězd pro sedm samurajů. Aha, to nejde... Tak aspoň těch obligátních pět. Nepřekonaný originál, který oproti známějšímu remaku ztrácí pouze v nepřítomnosti nějakého "tahouna" v řadách lapků. Takovým jakým je v Sedmi Statečných Calvera. Také tempem je na tom westernová verze lépe. Ve všem ostatním je Kurosawova verze lepší a vzhledem k tomu, že kvality amerického remaku všichni znají, tak netřeba více pět na Samuraje chválu. Spolu s Rudovousem a "Nebem a Peklem" zřejmě vůbec nejlepší Kurosawa. (25.07.2006)