Sedm samurajů

"Zítra jistě všichni zemřeme." Šest kruhů a jeden trojúhelník by měli zemřít? Tak to určitě ne. Tady se bude bojovat a bude to skvělé. Jenže u mě samurajská klasika s westernovým remakem těsně prohrává. Je to patrně proto, že mi to s pistolí šlo vždycky líp než s katanou, že se špatně orientuju v zablácených Japoncích a že mi jedna návštěva u hladových samurajů stačila, kdežto k pistolníkům se občas rád vracím. (11.04.2018)

Opravdu dobré, ale nejvíce nejlepší je tento film v komediálních částech ty jsou totiž opravdu směšné. A narozdíl od Sedmi Statečných tady funguje stařešina vesnice. A celkově je příběh takový uvěřitelnější než v Sedmi Statečných. (I když ti jsou také geniální) A na závěr jedna hláška která mě fakt dostala. "Jsi dobrý." "Jo já vím ale v zabíjení nepřátel jsem ještě lepší." "No když jsme u toho nechtěl bys zabít 30 banditů?" (23.01.2005)

Sedm samurajů a Sedm statečných jasně demonstruje rozdíl v nátuře japonské a americké kinematografie. Tam, kde jedna vyniká namachrovanými gesty, silácký řečmi a heroickými archetypy, staví druhá na pozvolném tempu, slasti z vyprávění, rozkreslenými postavami a mnohem univerzálnějším poselstvím o válce. I závěr Sedmi samurajů (ono legendární "nebyli jsme to my, kdo vyhrál") vyznívá zcela bez patosu a zahrnuje spíše tragiků mužů, kteří nemohou přestat válčit, protože válka je jejich obživa. Kurosawův film je na akční žánr možná až příliš labužnicky uvolněný, prostoupený nádhernými dialogy a skvostnými "odbočkami", jenže právě to ho dělá stonásobně hodnotnějším než pozdější Sturgesův remake. Není to jen příběh málo proti mnoha, ale příběh opravdové války (tak koneckonců sami samurajové obranu vesnice nazývají), v níž kupodivu chybí ten neodbytný pocit "oni je roznesou". Vždyť závěrečná scéna proti sobě staví 13 lapků a plnou vesnici odhodlaných obránců! Vždyť chybí klasický záporák! Jenže právě absence běžného schématu dobro x zlo (samurajové rozhodně nejsou svatoušci) a jeho nahrazení uvěřitelnými charaktery v čele s neuvěřitelným magorem Toshirô Mifunem film obdařuje překrásnou poezií, o které si americká bablgamová verze může nechat zdát. Určitě jeden z nejlepších válečných filmů, co kdy vznikl. Moudrý, rozvážný, hluboký. [Sedm statečných mám opravdu rád, ale...] (10.02.2007)

Opravdu jedinečné dílo vedle něhož i pro mě skoro dokonalých Sedm statečných bledne závistí. Tady totiž funguje naprosto všechno od napětí až po humor, kterého je tady překvapivě docela dost. No a hlavně to i přes svojí masivní délku vůbec nezačne nudit, což je u podobných filmů někdy docela těžké a klidně bych si to dal znova. (17.11.2008)

Sedm hvězd pro sedm samurajů. Aha, to nejde... Tak aspoň těch obligátních pět. Nepřekonaný originál, který oproti známějšímu remaku ztrácí pouze v nepřítomnosti nějakého "tahouna" v řadách lapků. Takovým jakým je v Sedmi Statečných Calvera. Také tempem je na tom westernová verze lépe. Ve všem ostatním je Kurosawova verze lepší a vzhledem k tomu, že kvality amerického remaku všichni znají, tak netřeba více pět na Samuraje chválu. Spolu s Rudovousem a "Nebem a Peklem" zřejmě vůbec nejlepší Kurosawa. (25.07.2006)