Nebe a peklo

No musím sa priznať, že od Kurosawu som čakal viac než len obyčajný kriminalistický film natiahnutý na takmer dve a pól hodiny s jednoduchým prípadom únosu vedúcim až k vypátraniu a potrestaniu vinníka bez nejakého mimoriadneho konca, navyše trest smrti neuznávam, takže toľko k samotnému koncu. Samo o sebe je to presvedčivo spracované, dej je pútavý, logický, no v priebehu času film podľa mňa veľmi neobstál a podobných by sa dalo nájsť mnoho. (07.04.2014)

Spoustu let jsem tento Kurosawův film plánoval, včera si jej konečně promítnul - a je mistrovský! ____  19 minut skvělé firemní drama (jež přitom na pozadí pokračuje až do úplného závěru), 40 minut brilantně gradovaný sociální thriller o únosu, 50 minut precizní procedurální detektivka - a nakonec 30 minut bezmála špionážní thriller. Každá část má jiný rytmus, jiné inscenační prostředky a jinak rozmístěné důrazy na jednotlivé postavy. Dohromady ovšem všechny zaklapávají do komplexní kriminální mozaiky, která končí scénou, jakou bychom hollywoodském filmu nenašli. ____  Z hlediska vyprávění je ovšem fascinující nejenom zmíněné přesouvání akcentů mezi postavami, kdy se vedlejší postavy jedné části stávají dominantními další. Zvláštním případem je překrývání druhé dvacetiminutovky, kdy se prvních čtyřicet minut ukáže jako paralelní trajektorie vývoje jiné klíčové postavy, nejen vydíraného boháče Gondoa, který je shodou okolností nucen uvažovat o platbě pro něj likvidační částky za cizí dítě. ____  E-e, fascinující je i sama práce s časem nejen na úrovni trvání projekce, ale zejména dynamikou proměňujících se vztahů mezi trváním osnovy a trváním světa. Dlouhé soudržné dramatické bloky s výpustkami, extrémně sevřená křížová montáž ve vlaku, často achronologická a velmi eliptická mozaika vyšetřování - a pak skoro delirická sledovačka, která se jeví odehrávat skoro v reálném čase, ačkoli je mnohem rozsáhlejší... a právě pro neuchopitelnost trvání napínavá. ____  Musím ale říct, že za nejgeniálnější, ač snadno prohlédnutelnou kvalitou filmu je neuvěřitelně suverénní práce s inscenováním figur v dlouhých záběrech s neustále se proměňující prostorovou hloubkou. Kurosawa velmi hluboké záběry dokáže během několika vteřin elegantně proměnit v dusivě klaustrofobické planimetrické kompozice, případně klíčový okamžik nechá se odehrát v dálce bez nástřihu na emotivní detail. Herectví zdánlivě vévodí Mifune, jenž obsáhne nebývalou škálu poloh expresivity, aniž by přestal být věrohodný, ale síla je v doplňující se rozmanitosti hereckých přístupů. ____  Cinefilní, ahistorickou zkratkou řečeno je NEBE A PEKLO jedním z úhlů pomyslného trojúhelníku funkčně paralelních filmů... spolu se ZODIACEM (2007) a VZPOMÍNKAMI NA VRAHA (2003). Dejte si jej! (11.03.2023)

Zprvu pojednání o muži, jemuž chtěl vyděrač únést syna a omylem unesl jiného. V této prostorově komorní, ale jinak časově poměrně rozsáhlé části nazíráme na dilema, zda zachránit život cizímu chlapci, ale přijít o vlastní bohatsví vybudované obrovskou pílí. Další rozsáhlejší část zdatně popisuje policejní pátrání až k dopadení pachatele. Tradičně bezchybný Toshiro Mifune v roli obchodníka Gonda. Z Kurosavowých filmů ze současnosti jde asi o ten nejzdařilejší. (06.09.2009)

Velmi dobrá kriminálka na motivy knihy Eda McBaina a zároveň zřejmě nejlepší Kurosawův snímek neodehrávající se v dobách feudálního Japonska. Největší lahůdkou tohoto filmu není ani tak napínavý děj jako spíše skvostní herci a takřka dokonalá struktura vyprávění. Úvodních dvaapadesát minut se odehraje v jediné místnosti a o pár hercích. Jenže zdánlivě komorní příběh o muži v neřešitelné situaci plynule přejde v exteriérovou detektivku, kde opustíme původní dějovou linku a dopodrobna sledujeme vyšetřování případu na všech frontách, jen abychom se v závěru opět navrátili k dopadu na osud jednoho člověka. V roli zámožného obchodníka tradičně exceluje charismatický Mifune a ostatní na tom nejsou o moc hůře; což se naplno projeví v prostřední pasáži, ve které se Mifune takřka vůbec nevyskytuje. První dvě hodiny Nebe a Pekla jsou jednoznačně za plné hodnocení. Bohužel tvůrci nevěděli kdy přestat a tak je závěrečných dvacet minut ve filmu dosti přebytečných až zbytečných. Přesto navzdory tomuto faktu jde o jednu z nejlepších japonských kriminálek. (07.02.2007)

Do teď jsem věděl, že Kurosawa je expert na samurajské filmy. Skvěle mu padnul i dobrodružný Děrsu Uzala. Že mě ale do kolen dostane tenhle krimi-thriller, to by mě nenapadlo ani ve snu. Začátek je výtečné drama, které si pohrává s lidskými pocity a názory na to, zda zaplatit výkupné za cizí dítě, pokud vás to má finančně totálně zruinovat. Zbytek filmu je precizně vykreslená detektivní práce, kdy se krůček po krůčku vyšetřovatelé dopátrávají k únosci. Kdyby někdo neměl dost a chtěl nášup z tohoto námětu, podívejte se na francouzský film Prožít si své peklo. Ten je ale emotivně mnohem těžší a vypjatější. (31.03.2012)