Zlý chlap spí dobře

S týmto filmom mám trochu problém. Ako Kurosawou fanúšik si užívam ďalšiu skvelú spoluprácu Mifuneho, Moriho a Šimuru. Ale táto hamletovská variácia na pomstu zasadená do súdobej spoločnosti zameriavajúca sa na korupciu vo firme je v mojom ponímaní príliš roztrieštená a bez výraznejšej scény. Kurosawa vždy varioval a obmieňal svoje motívy a témy a v tomto prípade to išlo trochu mimo mňa. Tým netvrdím že to nie je herecky a réžijne zvládnuté. Len mám z toho rovnaký pocit ako v prípade Hamlet podniká od Kaurismäkiho. Satóova hudba je ale výborná a celkovo dávam 4 kvôli peknej atmosfére a zohranému tímu. Ale tiež aj z čírej sympatie, kedy Kurosawovi nemôžem vyčítať fascináciu touto témou, ktorá sa v jeho filmografií objavuje takmer stále. Ale na ucelenosť Neba a pekla, alebo vzťahovosť učitel a majster z Túlavého psa to nemá. (04.06.2015)

Po zhlédnutí některých filmů se mi po těle rozlévá příjemný pocit hrdosti nad tím, jak úpadkové se jeví být vedle nás mnohé země, o kterých si bůh ví proč světová veřejnost myslí, že představují pupek světa. Akira Kurosawa natočil snímek o korupci na nejvyšších postech dvou významných společností propojených se státním aparátem. Kvůli bezvýznamným třem miliardám se opakovaně skáče z okna, bezohledně vraždí a vznikají nesmyslně velké emoce. Kupodivu nezasáhne šéfprokurátorka Vesecká, aby kverulantského prokurátora řádně klepla přes prsty. Děkan Kindl nenapíše posudek o tom, že jde pouze o lehce nestandardní obchod, který se nijak nevymyká běžným obchodním praktikám, a ministr vnitra neumožní obžalovanému urychleně vycestovat do zahraničí. U nás by podobný případ rychle skončil k všestranné spokojenosti. Tolik peněz se dá přece efektivně rozdělit mezi potřebné. Snímek trpí několika lehčími nelogičnostmi, je ale slušně zahraný a vypovídá ledascos o japonské kultuře a politice. Celkový dojem: 80 %. (25.10.2009)

Kurosawu mám sice radši, když se věnuje historii a projde okolo aspoň jeden samuraj, ale ani tento jeho noir pokus nebyl vůbec špatný. Detektivní příběh byl hodně dobrej,i když jsem se ze začátku docela ztrácel ve všech těch postavách . Toshiro Mifune nepřekvapivě zase výbornej a některý scény byly opravdu hodně napínavý a šel mi z nich mráz po zádech. Jenom to bylo až moc dlouhý a ke konci už to bylo až moc rozvleklý, i když závěr samotnej byl výbornej. Ale jinak zase jeden z těch výbornejch Kurosawů. (20.04.2009)

Téma tohoto skvělého filmu (i když uznávám, že nikoliv Kurosawova nejlepšího) je nanejvýš závažné. Podobně jako Stevensovo Místo na výsluní či Allenovy Zločiny a poklesky se ptá: Existují lidé bez svědomí? Existují lidé, kteří páchají nejhorší představitelné zločiny, a přitom jsou dokonale šťastní a spokojení? Dostojevský a Shakespeare se domnívali, že vědomí viny nakonec člověka dřív nebo později dostihne a zločinec si podvědomě začne přát, aby byl potrestán. Jenže to neplatí zdaleka u každého. Takový Reinhard Heydrich (jako extrémní příklad) byl velice kultivovaný, inteligentní muž, který nade vše miloval svoji rodinu a měl vyvinutý smysl pro čest. Přesto byl masový vrah. A spal dobře. (31.10.2006)

Zpočátku jsem se velmi špatně orientovala ve změti postav, které konaly dle nevysvětlených pravidel. Po hodině se začal příběh konečně rozplétat a Kurosawa zasvětil i diváka do tajů velké korupční aféry. A pak již to začal být tradiční Kurosawa, který lapil diváka do svých tenat a až do závěrečných titulků ho odmítl pustit. Škoda jen toho zdlouhavého a velmi komplikovaného začátku. (02.11.2014)