Yojimbo

Hrdý a namyšlený super ronin dopracoval u císaře, a tak se vydal do vesnice plné dementů nastolit mír a pořádek, čehož se snaží docílit pomocí naprosto viditelné a ubohé lsti, ale protože se kolem něj pohybují pouze ti výše zmínění dementi, tak se mu to docela solidně daří. Náš ronin má potenciál vyvraždit 3 podobné vesničky odpoledne u kávy, ale protože je s ním dobře zacházeno a dostává zadarmo najíst a napít, tak si svůj pobyt na venkově protáhne. Samotné samurajské souboje jsou směšné a film vůbec působí velice komicky. Toshirô Mifune je ovšem herec, který mezi desítkami stejně ostříhaných a podobně šikmookých japonců rozhodně nesplyne, což považuji za nejvyšší plus. Velmi film připomíná western, což považuji za druhé plus. 3* (07.01.2013)

Kurosawa kdysi po shlédnutí filmu Pro hrst dolarů od Sergia Leoneho přišel za Leonem a prohlásil, je to dobrý film, ale je můj! Na to konto musím konstatovat, že Yojimbo je minimálně ještě o třídu lepší. Toshirovi prostě tyhle role nenápadných samurajských mistrů sedly jak mucha na hovno a podle toho ty filmy taky vypadají. (04.02.2012)

Říkal jsem si, jak by se tento námět dal skvěle natočit jako western..až tady jsem se dozvěděl, že už se to dvakrát stalo (ani Pro hrst dolarů, ani Poslední zůstává si nepamatuji tak, aby mi to došlo)! Každopádně není logicky možné Kurosawův snímek překonat, protože ten je jednoduše geniální! To samé platí o výkonu Mifuneho i všech ostatních. (13.06.2008)

Tento film je pokládán za klasiku, ale musím říct, že mě nijak nenadchl. Všichni v tom městě jsou takové směšné figurky, kterých je člověku spíš líto, a když je pak sejme vychytralý chlápek, který to umí s mečem, nedochází k žádné satisfakci. Oč lepší je remake Pro hrst dolarů. Takže celkově spíš zklamání. (01.01.2012)

Kurosawa sice natočil i lepší a výpravnější filmy s většími myšlenkami, ale tato příběhově unikátní válka tří stran v ulicích trouchnivějícího městečka je přesto významnou filmovou legendou. Nejenže se poprvé objevuje skvělá dějová linie, kterou později rozpracovali ve svých slavných filmech i Sergio Leone a Walter Hill, ale především jsme svědky divácky nesmírně přitažlivé chladnokrevnosti - ať už ze strany Mifuneho rafinovaného samuraje, který se od počátku netají úmyslem zbavit se veškeré verbeže jednou provždy, nebo také z pozice scénáře a vypravěče Kurosawi, kteří nešetří úmrtími a svého titulního hrdinu nechávají bez mrknutí oka zmlátit skoro k nepoznání..... To vše v ohromném tempu a podpořeno logickými zvraty, které zdařile stupňují vypjatou atmosféru až do očekávaného a na můj vkus moc zběsile odbytého finále. Nechat si Kurosawa na všechno ještě trochu více času, jak to ostatně činil ve svých dvou nejlepších filmech, vyzněla by celá podívaná jistě o něco komplexněji a emocionálně výrazněji - přesto více než solidních 80%. (19.08.2015)