Pearl Harbor

Jedna hvězda za nálet Japonských letadel na námořní základnu v Pearl Harboru a dvě hvězdy za zpracování Doolitleova náletu na Tokyo. Útok na námořní základnu s kotvící flotilou byl proveden zdatně a překonal staršího filmového bratra Tora Tora (jen díky počítačovým efektům). Odvetný úder letky bombardérů B25 Mitchell pod vedením generála Doolitla, které po speciálním výcviku odvezla letadlová loď USS Hornet na dosah Japonska mne z filmu potěšil nejvíc a ani jsem jej tam nečekal. Myslím, že je to poprvé co tuto akci někdo zfilmoval a je to dobře. Střední bombardér B25 totiž vůbec nebyl konstruován pro starty z letadlové lodi a už jen tento úkon je hodný obdivu. Mé druhé smeknutí je všem členům osádek a pilotům, protože se všichni na akci přihlásili dobrovolně a všem bylo jasné, že se s největší pravděpodobností nevrátí. V nejlepším případě je čekalo nouzové přistání kdesi v Číně, v horším zajetí Japonců. Řadu těchto letců také Japonci brutálně popravili. Doolitle měl štěstí, že nálet přežil, dostal se ke spřáteleným silám na Čínském území a posléze zpět do USA, kde byl povýšen na generála (ve filmu jej ztvárnil Alec Baldwin). Traduje se , že Japonci pak při následné okupaci jako pomstu za pomoc americkým letcům zabili až 250 000 lidí... U Doolitla a jeho chlapců je patos a patriotismus zcela na místě a pro Yankees je odvetný nálet na Tokio něco, čím je pro Brita Bitva o Anglii.. Ohledně love omáčky táhnoucí se filmem nemám moc co dodat. Je to zkrátka nutné pojivo pro dnešního diváka k historickým událostem. Vše samozřejmě vrchovatou měrou završuje všudypřítomný americký patriotismus, který my moc nechápeme. Oni jsou ale jiní. Každopádně Pearl Harbor byl pro Američany stejné trauma jako 11.září. Nedivme se jim, že stále je tu potřeba se k těmto tématům vyjadřovat. (23.01.2011)

Film na podobné téma (japonská invaze na Hawaii) jsem zatím nikdy neviděl, a proto jsem Pearl Harbor uvítal velmi vřele. Samotný děj je až zbytečně poameričtěn, tím jejich patriotstvím. Jak tomu již bylo u Titanicu, tak i tady se na pozadí "katostrofy" odvíjí dějová linie milostného trojúhelníku. Tato linie je sice poměrně zajímavá, ale v určitých místech až příliš vedená k pocitu, že je tím nejdůležitějším ve filmu. Hlavní cílem autorů bylo ale jisto jistě natočit snímek o japonském náletu na americkou námořnickou základnu na Hawaii, který se uskutečnil 7.12.1941. Příprava náletu i samotné provedení je vedeno na špičkové úrovni a přináší nemalé napětí. Konec filmu je už zase poměrně zbytečný, ale Amíci si prostě odplatu nemohli odpustit. 70% (23.12.2007)

Zatímco Japonci měli signál k útoku Tora! Tora! Tora!, tak Michael si u první klapky vystačil s pouhým Dolar! Dolar! Dolar! Mdlý Affleck, prezident stavící se na vlastní, černý kuchař / boxer z outsidera hrdinou, Zera prohánějící se kolem válečných lodí jako by je pilotoval Luke Skywalker.. Bay musel režírovat tento blyštivý kýč zamotán do americké vlajky a s Purpurovým srdcem zapíchnutým na koulích, jinak si to nedokážu vysvětlit.. (02.09.2008)

Začátek druhé světové války pro Američany v Pearl Harboru byl jistě děsivým zážitkem, který zažehl začátek konce 2 světové války po vstupu USA do tohoto konfliktu. Bohužel přestyliziovaný děj je spíše milostným trojúhelníkem. než skutečným svěděctvím o běsnění v Pearl Harbor a tím se pro mě i mění trošku zařazení filmu, bylo to asi jiné než jsem čekal, ale rozhodně pro mě film nebyl zklamáním. (30.07.2018)

Nudný a předvidatelný milostný příběh s toporným Affleckem a sympatickým Hatrnettem je střídán perfektně natočenými akčními scénami - tím jediným co Michael Bay umí. Ty ale nedokážou zaplnit téměř tříhodinovou stopáž, takže jsou střídány nudnými pasážemi s prázdným povídáním plným neuvěřitelných a velmi kýčovitých dialogů. Navíc se nemůžu zbavit dojmu, že tenhle film fandí válce a americké armádě víc, než by bylo zdrávo a ani trochu se mi to nelíbí. (23.07.2013)