Underground

Natočit takhle komplexní film si vyžaduje odvahu a také mimořádný režijní talent a ten bezesporu absolvent pražské FAMU Emir Kusturica má. Jinak by z jeho Undegroundu vzniklo cosi na způsob Jakubiskových posledních filmů, tedy Nejasné zprávě o konci světa (nemluvím o propadáku Post Coitum, který je obsahově někde docela jinde...), tedy východní sága s velmi širokým záběrem, která ale Jakubiskovi nedrží při sobě a ve více než dvouhodinové stopáži se divákovi rozpadá. Underground je až překvapivě homogenní film, velká freska složitých jugoslávských dějin a zároveň podobenství o balkánské širé duši, o nemožnosti domluvy a kořenech neshod a nesvárů, které sahají až někam do druhé světové války a ještě i mnohem dál... V další rovině filmu ale Kusturica akcentuje čistě komediální peripetie drobných místních postaviček, svérázný životní styl obyvatel Balkánského poloostrova, vpravdě pábitelské životní etudy místních hrdinů a furiantství, které je spjato s životem ve společnosti, kde každý se musí starat především sám o sebe a maximálně ještě o svou rodinu a hlavně sebe i ji materiálně zabezpečit. A jako na českém venkově 19. století jde i tady především o velikost ,,gruntu", množství úspor a naspořeného majetku a také o to své bohatství náležitě prezentovat. Tenhle film je nejlepší politologická sonda (i když má hodnotu spíše paušalizujícího soudu) vysvětlující, proč se země bývalé Jugoslávie ještě dlouho nebudou moci emancipovaně integrovat do evropského společenství. Balkán jako prostě mořem symbolicky unášený ostrov kamsi daleko od břehů Evropy... Podobné filmy: Černá kočka, bílý kocour, Život je zázrak, Kdo to tam zpívá, Hezké vesnice hezky hoří, Taxidermia, A fost sau n-a fost? (24.01.2007)

Kontroverzný, a vďaka umeleckej presvedčivosti potenciálne nebezpečný filmový monument, o ktorom sa už popísali tony analýz, diplomoviek a odborných pojednaní. A starý dobrý Emir, čo sa stal zo sarajevského moslima srbským vlastencom a až vtedy naplno uvoľnil svojho filmového génia, nám bude do omrzenia tvrdiť, že sa nejedná o žiadnu propagandu. No aj keď je to iba majstrovská umelecká vízia, ktorá konštatuje, že "tak to proste je" a Srbi, resp. Balkánci si jednoducho nedokážu pomôcť (a tak to proste nie je), viac než kedykoľvek inokedy si tu treba pripomenúť Althusserovu tézu, že každý text, bez ohľadu na to, či si je toho jeho autor vedomý alebo nie, či je to zámerné alebo nie, obsahuje ideologický obsah. A v prípade tak veľkého a prepracovaného diela, akým je UNDERGROUND, a tak nadaného a sofistikovaného umelca, akým je Emir Kusturica, si takú neuvedomelosť dokážem predstaviť iba veľmi ťažko. (17.04.2018)

Underground je živelnou variací Všech dobrých rodáků po balkánsku (koneckonců Kusturica měl Jasného film velmi rád). Rozdíl tkví v tom, že zatímco "Rodáci" jsou filmem natočeným v pomalém, lyrickém, tak trochu nepřítomném duchu kulturní tradice západně-slovanské, Underground je hypertenzní, bláznovstvím, magií a jihoslovanskou horkokrevností protřenou epikou, kdy s hrdiny prožíváme nejen celé životy, ale předně celé dějiny. Kusturica ovšem netvoří nacionalistický pomník, nýbrž velkolepý, po felliniovsku postavami napěchovaný ohňostroj, který od začátku do konce skvěle baví, budí úžas, kolik nápadů a poetična v tom je, a v závěrečné sekci přirozeně jímá. Underground, nejspíš vůbec nejdrásavější vítěz Zlaté palmy, zkoumá přitom věčnou otázku, zda přátelství dokáže obstát bez ohledu na proměny doby. (29.01.2024)

Dával bych si hodně velkého bacha na to, nechat se jenom okouzlovat Kusturicovou muzikálností, jíž na tři hodiny opulentně roztančí filmové obrazy; tohle dílo v sobě má ukrytou i poměrně nebezpečnou ideologii, či lépe řečeno mýtus o "horké srbské krvi", která ospravedlňuje vedení války a genocidy. Z filmařského hlediska takřka geniální, z politického hlediska velmi pochybné, ne-li přímo odsouzení hodné. (27.02.2003)

Pro mě docela těžko uchopitelný film. Je zde hodně okamžiků, kdy se zasmějete, ale i okamžiky, kdy vám možná bude do breku. Ke Kusturicovým filmům jsem příliš nepřilnul, snad je to tím balkánským nádechem. Tenhle je ale docela vyjímka. I přes delší stopáž se znovu a znovu najde něco, čeho se dá "chytit". (08.06.2011)