Po čem muži touží

Trošku jsem se bál toho nápadu. Bál jsem se hlavně toho, že se bude opakovat stará známá, tisíckrát omletá myšlenka, a nic nového nepřinese. Musím ale říct, že film má obrovské štěstí na herce. Jirka Langmajer a Anička Polívková jsou prostě bombastičtí. Dokonce u Aničky ty její grimasy nemají prostě chybu. Ten její přerod je neuvěřitelný. A dokonce i scénář hláškami nešetří a tak to tady docela slušně odsejpá. Pořád je to ale libivá česká komedie v koprodukci Primy. Každopádně ale musím uznat, že když už se nějaká komerční televize do podobných filmů trefí, tak Prima docela s úspěchem. (02.10.2019)

Havlík se jevil jako slušný talent, ale slepenec buranských scének, který dal dohromady s krávou Třeštíkovou, ho posílá zpátky do šedého průměru, který skutečně nikoho nezajímá. Zábavný je pouze macho rozjezd s Langmajerem. Poté už přichází dlouhé a nelogické pasáže, které ostentativně popírají realitu. (03.02.2019)

Jako celovečerní snímek funguje Po čem muží touží docela obstojně. Na rozdíl od většiny českých pop komedií drží pohromadě a je jasné kam směřuje. Herecky je na docela snesitelné úrovni a nese prvky vypravěčství, nikoliv jen křepčení a sledu scén naroubovaných na něco co se tváří jako dějová struktura. Problém je však v samém základu a to docela zásadní. Scénář přináší naprosto zbytečně spoustu berliček a menších scén, které prostě nedávají smysl a zbytečně diváka vytrhávají ze sledování. Větší problém jsou ale postavy, které nejsou nositelem žádné myšlenky, ale jedná se jen o naprosto vyprázdněné amorální charaktery. Navíc pokud je hlavním motorem snímku cosi jako poznání žen, je dost smutné, že se snímek zmůže jen na vykreslení žen jako osob, které nesou životní tíhu světa skrze nutnost vypadat dle předpokladů západního světa a trávit spoustu času líčením a oblékáním. A je to škoda, protože některé věci prostě fungují dobře a jako celek je třeba uznat, že to poměrně dobře odsýpá. (03.03.2019)

Stručně napsáno, dobře sehraný stupidní scénář. Vše bez diskuze drží v rukou Anča Polívková, která se toho jednoduše nebojí, svou ženskost na chvíli odloží v šatně, plně využívá svůj zděděný potenciál a rozesmává publikum od Aše po Brno. Film bez pochyby vypovídá o stavu, jenž panuje v českých kinosálech. Divák, který je natolik otrlý, že dokáže zkonzumovat a hlavně strávit Troškovy flaxy, si pochutná. Bude si lahodit, jak je to tentokrát vše šťavnaté a křupavé. Opačný druh diváka film buď vůbec neuvidí, nebo si jen povzdechne a utvrdí v tom, že čeští tvůrci jdou dál a opatrně po vyšlapané, komediální cestičce, jež sice postrádá důstojnost, nicméně vydělává...v horším případě dál vychovává české publikum. [Kino Citadela - Litvínov]. (24.09.2018)

Námět sice vykrádá Nancy Meyerovou a Langmajer taky nemá tolik toho šovinistického charisma jako Mel Gibson, scénáristé se mohli trochu víc odvázat, nebo alespoň věrohodně vykreslit vnitřní proměnu hlavní postavy, ale v porovnání s většinou současné české produkce je to ve výsledku až nečekaně zábavná komedie, byť ta zábava stojí a padá se skvělou Annou Polívkovou, která hereckým projevem věru otce nezapře. Trošku smutné a ženy poněkud degradující je vyznění filmu, které tvrdí, že ženy to mají těžké protože se musí líčit a chodit na podpatcích a skrze toto poznání se šovinistické hovado mění v gentlemana. (03.02.2024)