Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ke konci druhé světové války spojenecké tajné služby zjistí, že Němci pracují na výrobě atomové bomby. Nevědí, jak jsou daleko, ale rozhodně je chtějí předejít.
Uznávaný profesor Alvah Jesper (Gary Cooper) je proto kontaktován OSS (Office of Strategic Services) s žádostí o spolupráci. Má za úkol navázat ve Švýcarsku kontakt s doktorkou Katerine Lodor (Helene Thimig), která uprchla z Německa, a přesvědčit ji ke spolupráci se Spojenci. Když je ale Němci zabita, je jeho poslední nadějí italský doktor Polda (Vladimir Sokoloff), taktéž pracující na výrobě bomby. Další cesta Jespera proto vede do Itálie, kde jeho život zkříží krásná Gina (Lilli Palmer). (fleurette)

(více)

Recenze (17)

liquido26 

všechny recenze uživatele

Snad jedinou mou výtkou je to, že to bylo příliš dlouhé. Hodina a tři čtvrtě sice u filmů (ani z této doby) není nic neobvyklého, ale tady se mi ta délka jevila jako zbytečná. Ideál by byl tak 85-90 minut. No a jinak to byla docela pěkná špionážní podívaná. V menší roli se objeví mladý Robert Alda, otec známějšího Alana Aldy a v úplném závěru se opravdu mihne Lex Barker, který nebyl ani uveden v titulkách. ()

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

Německo pokročilo ve vývoji jaderné zbraně, což v USA vyvolalo nemalé obavy. A tak se začaly dít věci. Členové odboje informovali americkou tajnou službu o stavu věci, čímž se zjistilo, že jsou ve Švýcarsku dva přední vědci nuceni pro Němce pracovat, a tak je potřeba je dostat zpět. Ano. Proč by měli pracovat pro Němce, když mohou pracovat pro Američany. Že? Snímek je stylizovaný poměrně dobře, a to i za pomoci jednoduchého příběhu, který sice postrádá akcept dramatizace, ale na sounáležitosti problematiky poukazuje naprosto cíleně. Jedná se, ve svém smyslu o dobrodružný osud jaderného fyzika, který se na sklonku druhé světové války stal špionem, ve kterém nechybí ani určité politické odkazy, které však už v dnešní době málokomu co řeknou. Špionážní film na pomezí noir poukazuje jen na to nejnutnější. Zbytek je naznačen vizuálně. A tak se jedná o vcelku poutavý příběh, který je mixem stylového špionážního thrilleru s romantickým melodramatem. Je to tak. Hlavní slovo tu má také žena, v tomto případě sloužící v odboji. A jen tak pro zajímavost, lze zahlédnou mladého Lexe Barkera, který, coby filmový herec, zrovna začínal svou kariéru. ()

Reklama

Killingjoke 

všechny recenze uživatele

Je libo trochu té válečné romantiky od Fritze Langa? Tady je… Plášť a dýka je vskutku spíše dobovým romantickým filmem, zasazeným do kulis největšího válečného konfliktu v dějinách lidstva. Myslím, že to až tak nebylo Langovým záměrem a je to na filmu znát. Špionážní linie ustupuje hodně do pozadí, i když měla být podle mne tou hlavní a svůj prim přepouští linii romantické. Je tady i dost přešlapů, za všechny například ten, že se vědec pracující na vývoji atomové bomby bez jakéhokoliv výcviku či přípravy vydává jako špión hluboko do území nepřítele. To samozřejmě není možné. Těchto zjevných voux pais je zde mnohem víc. Jestli chcete někdo romantiku tak prosím, ale jestli chcete výborný špionážní thriller, sáhněte spíše po zde citované a výborné Roztržené oponě, se kterou tento film nemá společného skoro nic a ani toho Hitchcocka tam bohužel nevidím. Já se rozhodně i přes počáteční zklamání (chtěl jsem fakt špionážní thriller) touto romantikou s příchutí nebezpečna bavil. Jen si dobře uvědomuju, že kdyby pod Pláštěm a dýkou nebyl podepsán Fritz Lang, mé hodnocení by bylo o nějakou tu hvězdičku chudší… ()

EdaS 

všechny recenze uživatele

Opravdu nechápu, proč byly (a jsou) Langovy americké filmy tak strašně podceňovány. Plášť a dýka je neskutečně zábavný hitchcockovský (těch podobností s o dvacet let mladší Roztrženou oponou je dost) špionský film, jehož jedinou chybou je zpomalení ve druhé třetině, potřebné pro vývoj vztahu mezi Cooperem a Lili Palmerovou (a že to mezi nimi jiskří!). 90% ()

Jenni 

všechny recenze uživatele

Motto: "Tisíce vědců poprvé spolupracuje, a kvůli čemu? Bombě. Ale kdo před válkou byl ochoten dát peníze na vymýcení tuberkulózy? A kdy jsme dostali miliardy dolarů na zlikvidování rakoviny? Kdyby se tak stalo, uděláme to za rok." Pro závěrečný dílek své antinacistické tetralogie (předtím Hon na člověka, I katové umírají, Ministerstvo strachu) vytáhl pan Lang ze šatníku osvědčený plášť a dýku (anglická fráze odkazující na intriky, vyzvědačství a nejrůznější jinotaje; "ve vládě nám říkají kluci s dýkou pod pláštěm"), a - světe div se - uspěl i napočtvrté (není ostatně každý "díl" lepší než ten předchozí?), tentokrát bez výraznější stylizace. Koho by zajímaly zmiňované podobnosti s Roztrženou oponou, které nemůžou být náhodné, nejnápadnější jsou postava amerického jaderného fyzika coby špiona (Gary Cooper x Paul Newman), role stařičkého profesora (od něhož oba získávají tajné informace), scéna obtížného zavraždění tajného policisty (údajně Hitchcockova geniální scéna je pětihvězdičková už u Langa), šifrovaná zpráva (v novinách x v knize), konspirační farma, balet, němečtí nepřátelé, psaní rovnic (křivkový integrál sinusoidy x "gama 5") i závěrečný nepozorovaný útěk. Rozdíly jsou naopak v tom, že Hitchcock kvůli "tajemství" přeskočil úvodní fázi o "poslání" (aby tak mohl odpovědět na svou otázku "Co tomu řekne špionova manželka?"), a ve faktu, že Lang byl v té době stále na vrcholu sil (ne tak Hitch; s čímž souvisí i porovnání ústředních dvojic, kde více hitchcockovští jsou Coop a Lilli Palmerová). "Možná se sem po válce vrátím a zavedu tě sem. Ale hudba bude jiná." - "Po válce toho bude hodně jiného." Vyjma ruky v Coopově tváři mám rád oba rozhovory s "nacistickými" fyziky (kde oba hrají velmi dobře; "Věřit vám? Ve fašismu žiju už příliš dlouho. Nevěřím nikomu."), ale vlastně i samotného Jespera ("Předbíháme sebe sama. Společnost není připravena na atomovou energii. Hrozně se toho bojím."), nejvíc však postavu Giny, která patří k nejlepším hrdinkám z celého Langa. Libí se mi americká kovbojská písnička od pilota z Nové Arizony (Dink's Song) i hovory o opeře, kluku bez cella, sto let staré fotce, mléku od kraviček, kočkách od řezníka, špíně, kňučení, hloupém americkém turistovi a líbání bez citu. "Jste dospělý, ale víte toho tak málo. Nevíte nic o kočkách... A nic o lidech." - "Co je s vámi, Gino?" - "Nic, krom toho, že jste spadnul z Měsíce. My tu žijeme jako... jako Lazar. Ležíme v hrobě a čekáme, až nás někdo zachrání." - "Jenže já nejsem z Měsíce a Italové jako vy neleží na zemi." Je známo, že Fritz Lang plánoval jiný konec, který (kvůli nevěrohodnosti) nepřipustil producent Milton Sperling: Skupina výsadkářů v čele s Alvahem Jesperem objeví v Německu zbytky podzemní továrny s mrtvými těly dělníků z koncentračního tábora a důkazy o výrobě jaderných zbraní. Domnívají se, že továrna mohla být přemístěna do Španělska či Argentiny, k čemuž jeden důstojník podotkne: "Toto je rok jedna atomového věku a Bůh se smiluj nad námi." A Jesper odpoví: "Ne, smiluj se nad námi, jestli si myslíme, že můžeme vést další války bez sebezničení. A smiluj se nad námi, pokud svět nedokážeme udržet v míru." () (méně) (více)

Galerie (35)

Zajímavosti (6)

  • Kvůli vojenskému zpravodajství a důvodům utajení bylo hollywoodským filmovým studiím zabráněno vládou USA zmiňovat OSS (Úřad strategických služeb) ve filmech během druhé světové války. Tento film byl však poprvé uveden v září 1946, což bylo po konci druhé světové války, což vysvětluje, proč byl v tomto filmu OSS zmíněn. (sator)
  • Dan Seymour se na natáčení filmu spřátelil s režisérem Fritzem Langem poté, co Lang zjistil, že mluví německy. Seymour udržoval s Langem celoživotní přátelství a stal se vykonavatelem Langovy poslední vůle. (sator)
  • Dialog proti atomové bombě byl před vydáním vystřižen. (sator)

Reklama

Reklama