Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vlastník benzínky Joe Wilson (Spencer Tracy) má konečně dostatek peněz, aby se mohl oženit se svou snoubenkou Katherine Grant (Sylvia Sidney). Na cestě k ní je však zaměněn za nebezpečného únosce a uvězněn. Brzy mu hrozí lynč. Ani on však nebude úplně bezbranný... Podle povídky Mob Rule Normana Krasny. (Pohrobek)

Videa (1)

Trailer

Recenze (86)

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Obrovsky silný film. Prvních cca 15 minut je to jen taková nevinná romantika, ale pak se rozjedou kola pokrytectví, davového šílenství a zároveň beznaděje. Nejdřív jsem tak úplně nechápal, proč emocionální vrchol filmu přišel zhruba v jeho polovině, ale následný soud ještě víc prokázal prohnilost všech těch zrůd a divák si ho mohl „užít“ velmi podobně jako to, co mu předcházelo. Z mé strany to však bylo naprosté soucítění s hlavním hrdinou, kterému jsem plně fandil a ten hněv, touha po odplatě, co ve mně film vyvolal…to se mi naposled stalo u tématem podobné Štvanice, i když tady to asi bylo o něco silnější. Ale těch neuvěřitelně debilních posledních cca 15 minut, to, co udělali z jedné postavy, ten falešný morální apel, hraní si na čestnost, humánnost, pak rádoby smířlivý konec…ne, to prostě odmítám přijmout, proto pouze silné 4*. ()

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Fritz Lang a jeho první režijní pokus v Americe a hned nepříjemná sonda do povahy američanů a jejich pravidelných sezonních lovů na "obětní beránky". Spencer Tracy si tentokrát zkusil jinou roli než mu byla přisouzena v Kdo seje vítr nebo Norimberském procesu a opět předvádí vynikající výkon. Byl jsem lynčován by však bez Tracyho stejně jako bez Langa nebyl tak nepříjemný a atmosférou hutný snímek. Oba odvádí velký kus práce a nebojí se kritizovat ani představit temnější stránku Americké demokracie a svobody. Klidně můžete tento snímek obarvit a pustit dnes a málo lidí pozná jeho skutečné stáří. Od první do poslední minuty i díky příjemné délce vynikající podívaná bez nudných momentů. Slabších 5*. ()

Reklama

Anderton 

všechny recenze uživatele

Bol som lynčovaný je viacvrstevnatý film, pri ktorom neviete ani pri znalosti toho, o čom bude, o čom skutočne bude. Obsahuje viacero celkom prekvapivých zvratov, čiže nie je priamočiary a tým na seba naberá viaceré témy. Skutočne by som nechcel stretnúť právom rozčúleného Spencera Tracyho, nechcel by som stretnúť ani neprávom sfanatizovaný dav. Lang sa snaží však aj na ňom nájsť štipku objektívneho ospravedlnenia. Možno bude pre každého diváka myšlienka filmu niekde inde, ja som ju našiel v tom, že pri každej neprávosti, ktorá je na nás nespravodlivo spáchaná, niečo v nás navždy zhorí. Osobne konštatujem, že v menšej miere, ako asi v každom dospelom človeku, niečo malé vo mne zo sklamania zhorelo. ()

Lynn 

všechny recenze uživatele

Věřím, že v době svého vzniku musel film u ctihodných amerických občanů vyvolat vlnu pobouření a nevole. Zejména proto, jak dokonale vystihuje davovou mentalitu, kdy se z těchto ctihodných občanů stávají zvířata, aniž by však později u soudu projevili byť jedinkrát nad svými činy lítost (právě téma odpovědnosti jedince za kolektivní vinu se zde podává velmi názorně, do jisté míry tématicky připomíná i jiný vynikající film se Spencrem Tracym v hlavní roli - "Kdo seje vítr" Stanleyho Kramera). Velmi doporučuji. ()

Ajantis 

všechny recenze uživatele

Brzy po svém příchodu do USA se Lang silně opřel do americké společnosti i s jejím justičním systémem a pojetím spravedlnosti. Pohled na dav, beroucí tuto svévolně do svých rukou a chystající se zlynčovat nevinného, by bylo lze šířeji chápat i jako údiv Evropana nad americkou občanskou společností, v níž jsou lidé zvyklí podstatně více spoléhat sami na sebe namísto centrální moci. Zároveň je však v čistém protikladu ukazuje jako neschopné samostatně přemýšlet (roztomilé prostřihy na hejno slepic) a tendující k davovému jednání; k čemu jsou pak výhody systému, pokud je lidé nedokáží užívat? Druhá část filmu týkající se pomsty onoho nešťastníka pak silně evokuje Dogville, lidstvo je rovněž souzeno za své hříchy odrážející jeho nikoli dobrou podstatu, žel namísto trestu na samém konci přichází smíření, což není zdaleka tak efektní, ani uspokojující. :-) Kromě explicitní kritiky je film prošpikován řadou ironických narážek („já vaši Ústavu číst musel, vy ne, vy jste se tu narodil“, nebo „vždyť to byl dav, ten za nic nemůže!“) a celkově mě mírou své otevřenosti vzhledem k době vzniku překvapil. Oproti „M“ je pak režijně o nemalý kus dál, slabinu bych spatřoval v přece jen jisté vykonstruovanosti scénáře a hereckých výkonech. Slabší ****. ()

Galerie (34)

Zajímavosti (7)

  • Pôvodne sa film končil detailným záberom na uplakanú tvár Sylvie Sidneyovej. MGM však prinútilo Fritza Langa natočiť koniec, v ktorom sa Spencer Tracy a Sylvia Sidney bozkávajú v súdnej sieni, čo režiséra nahnevalo. (Bilkiz)
  • Scenár bol inšpirovaný únosom a vraždou Brooka Harta v roku 1933, syna majiteľa obchodného domu Hart's v San Jose. Dvoch podozrivých vytiahla z väzenia skupina ľudí, ktorí ich prevliekli cez ulicu do St. James Parku a zlynčovali. (Bilkiz)

Reklama

Reklama