Hangmen Also Die
Hangmen Also Die
Hangmen Also Die
Hangmen Also Die
Režie:
Fritz LangKamera:
James Wong HoweHudba:
Hanns EislerHrají:
Brian Donlevy, Walter Brennan, Anna Lee, Hans Heinrich von Twardowski, Nana Bryant, Margaret Wycherly, Dennis O'Keefe, Gene Lockhart, Alexander Granach (více)Obsahy(2)
Vídeňský rodák Fritz Lang byl spolu se svou ženou a scenáristkou jeho filmů Theou von Harbou jednou z vůdčích postav německé meziválečné kinematografie. Některé z jeho filmů, především monumentální eposy Metropolis (Metropolis, 1927) a Nibelungové (Die Nibelungen: Siegfrieds Tod, Kriemhilds Rache, 1924), vyhovovaly svou koncepcí nacistické straně. Lang však nepatřil mezi stoupence této ideologie, což dokázal snímkem Závět doktora Mabuse (Das Testament des Dr. Mabuse, 1933), když vložil autentické výroky nacistických pohlavárů do úst hlavní postavy šíleného zločince.
Paralela mezi vývojem v Německu a vyzněním tohoto snímku byla tak zjevná, že byl v Německu ihned po premiéře zakázán. Lang však překvapivě nebyl nacisty perzekuován, naopak mu říšský ministr propagandy Josef Goebbels osobně nabídl místo vedoucího činovníka německého filmového průmyslu. Lang si vzal čas na rozmyšlenou, ale ještě týž den z Německa uprchl do Francie a odtud později emigroval do USA.
Zatímco Fritz Lang v Hollywoodu patřil k zakladatelům Protinacistické ligy, jeho tehdy již bývalá žena a členka NSDAP Thea von Harbou se aktivně zapojila do služeb nacistické propagandy. Po válce skončila v internačním táboře a k filmu se mohla vrátit až po několikaleté nucené pauze.
Lang se stal jedním z evropských režisérů, kteří byli po vstupu Spojených států amerických do 2. světové války vybráni k natočení propagandistických filmů, přibližujících německý teror v okupované Evropě. Lang se tomuto tématu věnoval ve třech filmech - Hon na člověka (Man Hunt, 1941), I katové umírají! a Ministerstvo strachu (Ministry of Fear, 1944).
Prostřední film této série, snímek I katové umírají!, velmi volně interpretuje útok na Reinharda Heydricha. Na scénáři spolupracoval se známým divadelníkem Bertoldem Brechtem. Autoři vědomě rezignovali na jakoukoliv historickou věrohodnost, takže místo parašutistů vyslaných z Londýna útok úspěšně provede člen domácího odboje doktor Svoboda. Tomu se podaří nacistům opakovaně uprchnout, takže i za cenu obětí několika desítek rukojmích může pokračovat v odbojové činnosti.
Tento Langův snímek je především napínavý film noir a režisér v něm používá oblíbený motiv osamělého člověka, jenž musí čelit mnohonásobnému nebezpečí. Fritz Lang ho přizpůsobil potřebám amerického publika. Role nacistů obsadil evropskými herci, naopak kladné role českých odbojářů zastali výhradně američtí herci. To mělo zajistit jeho snadnější přijetí i jednodušší identifikaci diváků s hlavními hrdiny. Tímto krokem však ještě snížil věrohodnost filmu pro evropské publikum. Přesto je cenný nejen jako jedna z prvních uměleckých reflexí atentátu na Heydricha, ale především je hollywoodským uznáním významu československého odboje.
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (29)
Langovo provinění není historické, jak by se bylo možno domnívat. Ve čtyřicátém třetím roce nebyly na západě známy okolnosti atentátu na Heydricha, proto by bylo pošetilé na tomto základě režiséra soudit. Jeho poklesek je ryze umělecký. Nesmysly na plátně jsou logického rázu a týkají se zejména (ne)realistického vykreslení postav, jejich činů a motivací, a zejména pak přepatetizovaného vyznění, umocněného hloupými šestákovými dialogy. Propaganda par excelence a pravděpodobně nejlepší "camp" letošní LFŠ (a to se letos promítala sekce blaxpoatation!). ()
Skončil jsem tak nějak napůl cesty mezi líbilo a nelíbilo. Na jednu stranu film obsahuje několik pamětihodných scén (prozrazení Čecha, jeho skon před katedrálou, hra stínů), ale na druhou stranu jsem asi od spojení Lang-Brecht čekal víc. Na jedné straně oceňuji rychlost a zaujetí, s jakým se američtí filmaři vypořádali s látkou, co se jich vlastně de facto netýkala; na druhé straně se těžko přehlíží do očí bijící naivita poplatná tehdejší době (hrdí Češi mluvící anglicky, co drží pospolu a nic neprozradí). Zkrátka z dnešního pohledu je jistě dobré film vidět, ale spíš jako určitou kuriozitu, než jako přesvědčivý umělecký film. ()
Asi to nemohu mít Langovi příliš za zlé, ale faktem je že z Atentátu na Heydricha udělal úžasnou komedii. Paralelní vesmír který tu předvádí nemá s realitou prakticky nic společného, a je fascinujícím dokladem toho jak si během války v Americe představovali že to v Nacisty okupované evropě vypadá - ani ne tak kvůli nepodstatným detailům, jako je samotný atentát zcela vycucaný z prstu (v roce 43 se na západě nejspíš vědělo najisto akorát tak to že "Heydrich umřel" - jak, proč a kým, to nikdo netušil), ale už kvůli samotnému stylu života čechů, který se tu v americké režii předvádí. Hlavně to, že ač má jít o silně tendenční a propagandistické dílo, tak nacisté jsou tu tak nádherně HODNÍ (až na dominantně naspeedovaného kašpara Heydricha), že by si jeden řekl že za toho protektorátu to tady byla vlastně dost velká pohoda. "I katové umírají" tak působí vedle striktně realistického "Atentátu" či "Vyššího principu" jako sluníčková selanka, pohádka pro malé děti, postavená vedle ultradrsných hororů. 5/10 ()
Ešte počas prebiehajúcej vojny natočil nemecký režisér Lang film o okolnostiach po atentáte na Heydricha. Síce sa odkláňa od skutočnosti, ale to vôbec nevadí, film je predsa fikcia a jeho dej je zaujímavejší ako skutočnosť. Občas síce zbytočne patetický (je až úsmevné, ako takmer všetci Česi fandia atentátnikovi aj za cenu strát na živote ich blízkych), ale hlavne k záveru aj pekne akčný a napínavý. Vidíme zaujímavú vyšetrovateľskú prácu gestapa, Brian Donlevy alias atentátnik Svoboda bol dobrou voľbou. Zaujímavý je aj záver, ktorý sa nenesie v happyendovskom duchu. ()
Veľké sklamanie od majstra Langa. Aj odhliadnuc od reality, keď to budem brať ako normálny krimi odbojovovojenský príbeh, tak ten scenár a dialógy je niečo otrasné, naivné a sfušované. Velitelia gestapa sú ako komediálne postavičky, príbeh má peknú myšlienku spoločného boja českého ľudu proti okupovateľovi, no nemá absolútne žiadnu silu a emóciu. Pár podarených záberov (hlavne s tieňmi) to nezachráni. Najslabší Langov film. ()
Galerie (15)
Zajímavosti (4)
- Pôvodné názvy projektu boli „No Surrender“ a „Never Surrender“. Musel byť vybratý nový, pretože počas nakrúcania filmu vyšla kniha s podobným názvom. Producenti usporiadali súťaž medzi hercami a štábom, aby vybrali nový názov filmu. Jeden z členov produkcie predložil víťazný titul Hangmen Also Die!, ktorý vyhral 100 dolárov. (Reverse01)
- Hanns Eisler získal Oscara za hudbu. (matriosa)
- Jediný hollywoodsky úspech spisovateľa Bertolda Brechta. Peniaze, ktoré získal, mu umožnili napísať "The Visions of Simone Marchand", "Schwyk in the Second World War" a adaptáciu Websterovej "The Duchess of Malfi". (matriosa)
Reklama