Švýcarák

Bizarní, sprostý, často docela nechutný, ale přesto krásný upřímný příběh o osamělosti a snaze vymanit se ze všech těch přetvářek každodenního života a hodnot, které nastavuje společnost. Ze strachu být prostě sám sebou. K tomu je to vizuálně i hudebně fakt pěkné a je až neuvěřitelné, kolik pocitů to i přes všechny ty do absurdna vyhnané momenty dokáže vyvolat a kolik toho film dokáže sdělit, pokud ty metafory divák dokáže přijmout a ztotožnit se s nimi. Vtipné, hravé a lidské - za mě dobrý! (03.10.2019)

Dlouho už mě film takhle nenasral. Čekal jsem svěží vynalézavý film, který bude asi trochu divný, ale třeba mi zvedne náladu. Místo toho jsem dostal tuhle totální mrdku o hovně, která je tak poplatná dnešní hipster době, až se mi z toho chce řvát beznadějí. Splňuje to všechna nepsaná kritéria. Podivín Paul Dano si tam povídá s prdící mrtvolou, staví si panáčky z harampádí a povídají si o sexu, hraje k tomu dementní pozitivní hudba...a pozor on je blázen, ale hodnej a na konci to všem natřou. A to nejdůležitější nechybí. NIC se tam neděje. Není tam děj, jen si tam tak hrají a povídají, protože to je přece roztomilé že? Jsem z toho meganasranej ještě teď a bez rychloposuvu bych si pravděpodobně vrazil kudlu do oka. Na konec bych chtěl ještě tvůrcům popřát ať jdou do píči, protože takhle prostě ne. (23.10.2016)

Upřímně řečeno nevím, co zde mám vlastně napsat! Když jsem viděl trailer, tak jsem si okamžitě řekl, že tohle prostě chci vidět, i když jsem tak trochu tušil, že půjde o lehce zvrácenou bizarnost. A vlastně jsem se ani moc nepletl! Švýcaráku se rozhodně nedá upřít jeho originální a neotřelý námět, který na jednu stranu ohromí, na druhé straně trošku znechutí. Divák má možnost sledovat bláznivé dobrodružství trosečníka a jeho umrlčího kámoše, které se vyznačuje zejména naprostou neúctou k lidskému tělu a orgánům. Chvílemi mi to trošku připomínalo nějaký film od Gondryho (např. Prosíme přetočte), hlavně kvůli těm ručně vyrobeným kulisám, které měly napodobovat skutečnost. Posledních deset, patnáct minut bylo pro mě značně rozpačitých, jelikož se mi zdálo, jako by tam tvůrci ztratili dech a nevěděli, jak to všechno zakončit. Zkrátka film, který není pro každého, vlastně ani já nemohu říct, že by to byl můj šálek kávy a to mám černý a lehce nekorektní humor rád, nicméně i přesto doporučuji ke zhlédnutí, pokud chcete vidět něco, co jste doposud ještě neviděli. P. S. "If you don't know Jurassic Park, you know shit." (27.09.2016)

Takový film člověk nevidí moc často. Jedinečné, originální, bizarní, sprosté a upřímné. Podle trailerů jsem čekal největší úlet roku a to se v podstatě potvrdilo po pár minutách, ale ten obsah v pozadí, ten příběh, který jinak banální pohádku o "trosečníkovi a jeho kamarádovi, který mu pomůže přežít" posouvá do jiných sfér. Navíc ten svět, většinu času neobsahuje moderní 24/7 styl života, massmedia (i ten instagram tam je chvíli), je to nabourání našeho stereotypního života s upřímným důrazem na jeho kritiku (o čem jiném kromě přátelství ever after by to mělo být?). Paul Dano je fantastický a Radcliffovo "nepopsané naivní dítě" se krásně během filmu změní a (spoiler) v závěru se na ten svět, který objevil, krásně vys... (konec spoileru). Málokdy jsem viděl film, po kterém bych byl tak namotivovaný něco v životě změnit, ať je to i to banální oslovení neznámé v autobuse, hlavně, aby to nebylo dlouhé umírání někde o samotě na ostrově 10x10 metrů (ach ty metafory)... Okamžiky, kdy se Hank snaží probudit v Mannym vzpomínky jako je autobus, berou dech. (26.09.2016)

"Mám mrtvolu, mám... teď už nejsem sám! Co s ní udělám? Své dívce ji dám." Hank Thompson - všech pošuků král, rybář v krajině přílivu, který na břeh vyplavuje, místo ztraceného pana Wilsona, jen rohatou prdící mrtvolu trpící dispraxií (sic!), s mrtvýma očima, model Equus. Aneb ostrov se stane prokletým vězením, jste-li sami a navíc vysadili ablixa i rivotril. Není zdravé být dlouho sám, chce to pozvat k bezďáckému ohýnku pár kamarádů: Parry, Elisa-Rose, pan Wilson, Ig Perrish, Alan Strang, Alan Radcliffe, Teddy Daniels, Emily Tailor, Jana Chochlačová. Ut ameris, ama. Ke zdejším divokým hodnocením. Lidé jsou holt čeládka různorodá. Někteří univerzální švýcarský nůž vlastnili (či ztratili), druzí pro někoho švýcarákem byli. Ti s vývrtkou jsou zdraví a hraví. No a v pořádku jsou i ti, kteří bizarnosti par exellence, zavánějící artovými prdy a hraničící se samoúčelnou masturbací, při které se myslí na matku (vlastní či kamarádovu), pošlou s hodnocením do sraček. Kvízová otázka za deset mrtvolně nafouklých bludišťáků: Do které skupiny patříte vy? ;-) (11.05.2022)