Cesta do Indie

David Lean se po 14 letech naposledy vrací, aby opět přivedl na plátno svou typickou rozmáchlou filmovou epiku. Epiku, která tady možná působí už trochu unaveným dojmem a jakoby do své doby ani nepatřila, která ale má stále co nabídnou. Možná i proto tentokrát přimhouřím oko nad celkovým vyzněním filmu, který by si spíše zasloužil subtilnější práci s příběhem a charaktery. Příběhu, který se nejprve okázale ponoří do atmosféry koloniální Indie, aby se později změnil spíše na film s politickým podtextem. Maurice Jarre má také své lepší chvilky, ale i přesto u tohoto filmu a Davida Leana více než kohokoli jiného platí, že skutečně je na co se dívat. To ovšem, stejně jako u všech jeho filmů, platí pouze pro širokoúhlou verzi. (09.07.2007)

Videne vo vlaku s Jaipuru do Mombaja. Vedla mna sedel stary pan ktory nevedel ani slovo po anglicky ale na konci zhodnotil ze sa mu film pacil a ja som mu napisal jeho nazov na kusok papierika. Lean je pre mna epicky reziser. Elegantne a sofistikovane rozprava o ludskych pocitoch, ma cit pre tvorbu charakterov a aj napriek dlzke sa nejedna o nudne filmy. To ze si casto krat odnesu aj nejakeho toho oscara je len jeden z mnohych aspektov ktore jeho filmy obklopuju. Banerjee v ulohe doktora Aziza ma asi ten najuhrancivejsi pohlad vobes a spolu s postavou Fieldinga je hybatelom deja rozpravajucom o rozdieloch, predsudkoch a ako to uz pri podobne ladenych filmoch byva aj o uprimnom priatelstve. Guinessova postava krasne mystifikovana a aj ked film postrada ku koncu nejaky dramatickejsi aspekt. Vyvrcholenie ak chcete, jedna sa o skvelu ukazku filmarciny. Taketo filmy sa dnes uz bohuzial nerobia. (23.12.2012)

Mám pocit, že k filmu snad chyběl jen ventilátor nad hlavou a sklenice vody, protože z toho čišelo děsné tropické horko. Bílý lidé na pozadí britské nadvlády, (převážně Britové) jsou zde líčení jako vytříbenost sama, ale i jako pitomci. Zatímco Indové všeobecně jako milující a dobré bytosti ve zlatém balení. Občas to budilo bezděčný úsměv. Nicméně, ale teď už vážně, takto to hodnotit by bylo asi něco nedořečeného. Barvitý pohled na koloniální Indii mě opravdu upoutal řadou podmanivých scén. V jistém smyslu zde hezky zazněla pěkná poselství především snášenlivosti a porozumění. David Lean ani zde nezůstal nic dlužen své pověsti. Dost dobrý film, dá říct, že vytěžil z literární předlohy skutečně maximum. (04.01.2015)

Ocenění: Oscar - vedlejší herečka (P. Ashcroft), hudba BAFTA - herečka (P. Ashcroft) Boston Society of Film Critics Awards - herečka (J. Davis), vedlejší herečka (P. Ashcroft) Zlatý glóbus - zahraniční film, hudba, vedlejší herečka (P. Ashcroft) Kansas City Film Critics Circle Awards - režie, film, vedlejší herečka (P. Ashcroft) National Board of Review - herec (V. Banerjee), herečka (P. Ashcroft), režie, film New York Film Critics Circle Awards - herečka (P. Ashcroft), režie, film (05.06.2011)

Cesta do Indie je zvláštní film, který rozhodně není pro každého. Už jen stopáž může někoho odpuzovat, ale mě ne, mě naopak přitahuje. Slibuje totiž podívanou, která rozhodně nebude uspěchaná. Vzdáleně mi to připomínalo Vzpomínky na Afriku a řekl bych, že tyto dva snímky toho spolu mají i něco společeného. Kromě výborných herců už samotné názvy říkají co bude mít hlavní roli... v tomto případě Indie, která byla cítit z každého záběru a nepamatuji si jiný film, z nějž by atmosféra této země působila na diváka intenzivněji. 11 nominací na Oscara mluví za vše, ale ne se všemi souhlasím. Např. scénář se mi jevil jako nejslabší článek filmu, některé situace (a není jich moc) jsou nedořešené a kazí celkový dojem. Vypjatá scéna v jeskyni a její následky působí tak nějak nelogicky a zmatečně, stejně jako prapodivný odjezd paní Mooreové ad. A musím souhlasit s ostatními, že hudbu jinak svělého M. Jarreho bych v rámci jeho tvorby označil za průměrnou. Jinak to celkem poklidně plyne a příjemně se to sleduje, ale v závěru se ten dobrý úmysl nepodařilo úplně nejlépe zpracovat a celé to vyšumělo někam do ztracena. Což je škoda, tenhle film si zasloužil lepší zakončení. Myslím, že tento snímek oprávněně patří do jednoho z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete..., protože kdo ho jednou viděl, už na něj nezapomene. (19.05.2011)