Pošli to dál

V originálním příběhu o lidské solidaritě a síle lidské dobroty, zpracovaném však zcela v Hollywoodském stylu, vypráví malý Haley Joel Osment o tom, že "svět není možná tak úplně na hovno." A vy byste mu možná i uvěřili, nebýt toho po*ratého konce, po kterém tradičně následuje velkolepý doják. Pravda, dojemný konec filmu skutečně je, byť hraje klasickým způsobem na city. Jakkoli je dojemný, je především Hollywoodský. Nebo obráceně? Každý, ať si zvolí dle svého:) A, samozřejmě, že takový film může skončit dvěma způsoby, buď Happyendem, nebo velkou tragédií. Co v Pošli to dál zvítězilo, se dozvíte na konci pořadu:) (14.02.2014)

Poněkud rozpačitá pohádka bez šťastného konce. Výborný námět, se kterým si scénárista a režisérka bohužel nedokázali poradit tak dobře, jak si zasloužil a dojemný příběh o naději a dětské snaze po nápravě světa tak místy rušila až příliš okatá klišé a standardní postupy, které se bohužel podepsaly i na hereckých partech jinak výborných herců. Nicméně, to přes všechny výtky byl příběh natolik silný (a Kevin Spacey natolik dobrý), že dokázal potlačit určitou sterilitu filmového ztvárnění i občasné herecké křeče, předat své poselství a navíc opravdu zahrát na city. (25.01.2011)

Nadherna dojimava drama so zaujimavou myslienkou. Sice naivnou, ale svet by bol hned ovela krajsi, keby sa nou ludia inspirovali. Ustredna trojica hercov podava skvele vykony. Uzavrety Spacey s mindrakom z minulosti, Helen Hunt trapiaca sa s alkoholizmom a maly v tej dobe este prijemne vyzerajuci dobrak Osment. Film je sice od zaciatku koncipovany ako prvoplanovy dojak, ale svoju skatulku sa mu dari naplnit velmi dobre az na samotny zaver, ktory je jak z ineho filmu. Je to podobny WTF podraz ako napriklad pri filme Message in a Bottle.. Jak keby chceli byt tvorcovia za kazdu cenu originalny a tak to vyriesili takto hnusne a namiesto totalneho dojatia som zakazdym pri zavere akurat najebany. Skoda, pretoze zvysok filmu je fakt skvely. 7/10. (13.01.2019)

Vrchol amerického citového kalkulu. Všechny postavy trpí, trpěly, nebo budou trpět a to ne jen tak ledajak - v tomhle filmu se prostě trpí zásadně ve velkém! První polovina je obstojná - Leder nechává diváka v napětí a očekávání, ústřední trojice je vynikající, film poměrně příjemně ubíhá, dějová linie Spaceyho překonává linii hlavní a budí v divákovi (tedy alespoň ve mně určitě) zvědavost, ale pak přijde ten závěr. Nedivila bych se, kdyby sponzorem byla nějaká firma vyrábějící papírové kapesníčky, protože při promítání musela jejich spotřeba závratně stoupat. Všichni se milují, soucítí spolu, odpouštějí a do toho, asi kdyby to na někoho stále nezabralo, krásně dojemná Calling all angels od Jane Siberry, která si nezadá se slzným plynem... Aneb, jak odrovnat dobrý námět vyděračským koncem - škoda 1/5 (02.08.2009)

„V tom je krása oneskoreného poznania.“ Odporný film. Mimi Lederovú som mal rád v jej začiatkoch, ako režisérku výborného seriálu „Pohotovosť“ a jedného z prvých filmov štúdia DreamWorks, realisticky poňatého PEACEMAKERA (ktorý síce nebol "nič moc", ale v porovnaní s jej neskoršou tvorbou...). Avšak v DRVIVOM DOPADE bol jej „ľudský princíp“ viac na škodu, než na úžitok. POŠLI TO ĎALEJ zachádza ešte ďalej: hysterické scény plné nevierohodných emócií, hrozné herecké výkony (Spacey, Huntová, Jon Bon Jovi, Caviezel) a neznesiteľné tlačenie na pílu (úplne vo všetkom!). Len si predstavujem, aký rozdiel by medzi filmami bol, keby jednu verziu urobila Lederová a druhú Frank Darabont. Proste viete alebo neviete. Lederová nevie. (17.10.2004)