Ledová bouře

Pokud čekáte katastrofický film o tom, jak se jedna rodina sjednotila kvůli přírodní katastrofě, nedočkáte se ho. Nebo možná ano, jen tu příroda dostává mnohem menší prostor, než je obvyklé. Místo záběrů vybuchujících sopek, děsivých povodní a padajících budov Ang Lee vsadil na postavy a mě napadá, že je to jen dobře. Tedy bylo by to dobře, kdyby to ve mně zanechalo nějakou stopu, ale já mám všeobecně u filmů Anga Leeho jeden problém; jeho filmy, jakkoliv se zaměřují hlavně na charaktery a emoce, se mnou naprosto nepohnou. Sleduju krásný obraz doprovázený podmanicou hudbou, běhají tam výborní herci a... sotva to skončí, vím, že po měsíci si ani nevzpomenu, že jsem ten film viděla. Ledová bouře u mě dopadá o něco líp než Zkrocená hora, to ale nic nemění na faktu, že znovu si ji nejspíš nepustím. (01.03.2010)

Rozumím nadšeným reakcím na tento film, já se k nim však přidat nemohu. Tak nesympaticky napsané postavy mi zážitek výrazně kazili. [6/10] (Canal+Droits Audiovisuels, Fox Searchlight, Good Machine) (Technicolor /// Produkce: Ted Hope, Ang Lee, James Schamus /// Scénář: James Schamus podle románu Ricka Moodyho /// Kamera: Frederick Elmes /// Hudba: Mychael Danna /// MFF v Cannes: James Schamus (scénář)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (11.01.2012)

Mistr David Fincher jednou prohlásil, že „co je to režie poznáte, až když zapadá slunce, vy musíte natočit pět záběrů a víte, že stihnete jenom dva.“ Takový Ang Lee zvládne stylově, tematicky i žánrově odlišné tituly, jeho pohled je vesměs vždy neotřelý. K tomu nabídne komplexní charaktery a netriviální pojetí konfliktů mezi hrdiny. Když vsadí na postavy, má často vyhráno. Ostatně jako tady. Intimní Lee. Režijně znovu velmi silný. (14.02.2016)

Zajímavé, neotřelé, zvláštní. S hodnocením nepůjdu výš jak na 3*, protože tempo snímku mi přišlo velmi rozvláčné a možná jsem očekával trochu víc z rodinných vztahů - konfrontace, apod. V podstatě mě Ledová bouře začala bavit až s příchodem právě oné noci, která změní život a pohled na něj dvěma hlavním rodinám. (02.10.2011)

Zaujímavý film o rozpade hodnôt a vzťahov v konkrétnom časovom úseku 20. storočia. Američania majú veľmi zvláštnu morálku, ktorej odlišnosť vystúpi na povrch najmä pri zmenách, a v ktorej sa pravidlá a hranice určujú konvenciou. Film má veľmi dobré herecké obsadenie, pričom ženské predstaviteľky (Joan Allen, Christina Ricci a Sigourney Weaver) u mňa bodovali viac, ako ich mužské náprotivky. Aj keď ma film zaujal, tri hviezdičky sú výrazom sklamania nad tým, že režisér sa postavil do úlohy pozorovateľa života, ktorý nezaujíma k videnému takmer žiadne postoje. Ako vedec, ktorý sa iba tak kochá obrázkami v mikroskope, lebo je momentálne bez výskumnej úlohy. (01.08.2013)