Tygr a drak

Najvýstižnejší film ázijskej kinematografie posledných rokov, sprevádzaný jednoduchým, no dojímavým hudobným motívom, ktorý umocňoval duchovný potenciál a oživoval fascinujúce bojové sekvencie. Tiger a drak je epický klenot podfarbený významnými filozofickými myšlienkami a zároveň je filmom, ktorý vo mne pri opakovaných projekciách vyvoláva stále nové dojmy. Pri záverečnej "lietajúcej" scéne do vodopádu naservírovanej so všetkou krehkosťou, som sa cítila ako v raji a Ang Lee mi neskutočne ulahodil. Na ten neopísateľný duchovný pokoj tak rýchlo nezabudnem. (01.02.2008)

Tehdy to bylo zjevení, dnes to stále vnímám jako oslavu filmového umění té nejvyšší kvality. Obrazová báseň se úplně vymyká tomu, na co jsme byli v asijské produkci zvyklí. Ang Lee jednoduše vypráví obrazem a vytváří si svá vlastní pravidla. Nikdy nepřemožený bojovník Chow Yun-Fat chce odejít na odpočinek, požádá tak svou milou, které se nikdy nevyslovil, Michelle Yeoh, aby jeho proslulý meč doručila do bezpečných rukou přítele. Meč však vezme neznámý zloděj a rozpoutá kolotoč soubojů a emocí. Hrdinové překonávají zákony gravitace, běhají po stěnách. Technicky je to úchvatné. Lee si přibral ke spolupráci choreografa Yuen-Woo Pinga a dobře udělal. Tenhle bojový balet se musí líbit snad i těm, kteří si pořád myslí, že Steven Seagal je bourák a Michael Dudikoff natočil několik velkých bijáků. Závěsná a záchranná lana dělají zázraky, ale zdaleka to není jen o nich. Lee natočil kouzelné romanticko-tragické drama, které navíc světu představilo talentovanou Zhang Ziyi. Osobité.. (11.08.2016)

Tygr a drak nám ukradl Plešouna, tak si na něm smlsneme, ne? Ale ne. Vcelku dobrý film, vzpomínám si, jak jsme se v kině všichni tlemili, když "ti maníci s mečem lítali vzduchem" (to bylo poprvé, co jsme podobný film viděli). Jeden divák sedící za mnou, asi notně posilněný domácím calvadosem, řekl: "Ty vole, Copperfield!" Ta bezprostřednost tohoto buransky jednoduchého proslovu mě dostala. Film drží pohromadě jen herci - skvělý Yun-Fat Chow, kterého můžu a půvabná Michelle Yeoh. Jinak obsah je nulový a atmosféra za zenitem. (19.09.2006)

Tak úplně nevím, co si o tomhle filmu mám myslet. Je vidět, že Číňané nejen ve svých filmech, ale i v celkovém životním stylu strašně moc dbají na svou historii a tradice, tolik odlišné a oddělené od všech ostatních. Tygr a drak představuje úžasně noblesní podívanou, v níž se právě to zvláštní historické aroma dokonale odráží a společně se skvělými herci, nádherným prostředím a poutavým hudebním doprovodem je nám předkládána naprosto hypnotická sága do duše odhodlaných a moudrých válečníků, jejíž působivost jí i přes některé výhrady rozhodně nemohu upřít. No a co se těch výhrad týče, byla to spíše pomalejší orientace na vznešený a pro mě zcela neobvyklý asijský styl, co mi nakonec zabránilo v plném hodnocení. Jednou si to celé jistě s chutí zopakuji a kdo ví, co bude potom, ale momentálně mi těch 80% připadá jako naprosto odpovídající a zasloužené číslo... (10.10.2012)

skoro se mi nechce věřit, že ten stejný režisér natočil i Hulka, který oproti tomuhle filmu postrádá vlastně všechno. A to, že je natočen hodně komiksově, mně taky moc nebralo. Tygr a drak je opravdu něco. Rozjezd sice docela často nudí, neustále jsou opakovány ty stejné motivy, první bitka je přinejmenším dost podivná, druhá taky příliš nezaujme, ale stejně dává tušit že si na nás režisér na závěr přichystal něco velkolepého. Hlavní čtveřice hraje perfektně, Ziyi Zhang je opravdové potěšení pro oko diváka a pak když přijde na evropský styl příliš dlouhá flashback scéna v poušti, začne být naprosto úchvatná a její vztah tak je zcela uvěřitelný. Holt holky v Číně to nikdy neměli lehké a když některá byla něčím výjimečná jako tahle, muselo to být dost kruté. No a po té poušti se to definitivně rozjede. Kamera nám dopřává nádherné výjevy z přírody, ale hlavně choreograficky úžasné souboje, které jsou opravdu zničující, a kvůli tomu, co čínané vymysleli, jich chtě nechtě musí západní člověk obdivovat. Souboj v tréninkové místnosti je jeden z nejlepších jaké jsem viděl, tak dlouhý souboj bez jediné chybičky je pastva pro oči. No a definitivní konec už jen podtrhne lyričnost tohoto snímku. Emoce dokázali tihle východní režiséři vyvolávat vždycky a bravurně. Po technické stránce nemám co vytknout (no, snad to lítání, ale bez toho by zase nevznikla jiná pěkná scéna ze závěru. takže si to nechám pro sebe), soundtrack dokresloval tajemno a krásu přírody, a jediné, co se mi nelíbilo, byla angličtina, která docela kazila autentičnost snímku. Za úvod, tohle a to, co jsem odpustil, ale stále to nedokážu úplně odstranit, "jen" 4. Jinak cítím se povznesen (21.10.2010)