25. hodina

Kým sa človek dopracuje k shawshanskej poslednej štvrťhodinke (fantastické a závideniahodné sólo pre Briana Coxa), čaká ho silný a dôležitý príbeh o malých veľkých veciach. Silné a vďačné herecké výkony, nezabudnuteľné scény (zrkadlo, rozbitie tváre), skvelé dialógy, smiech i dojatie, Anna Paquin - to sa tvorcom hneď ľahšie odpúšťa miestami ťažšie znesiteľný, patetický a príliš osobný "newyorský motív" (snímka verzus Jedenásty september). (01.11.2004)

Ludia si myslia, že mi išlo o prachy. Tak trochu mi o ne išlo. Ved je to jasné. Za peniaze si kúpite pekné veci. Aj ja mám rád talianske topánky a rýchle autá. Ale nepotrebujem ich. Nejde o to, že som z chudobných pomerov. Nehladal som prachy, ale istý pocit. Túžil som potom byt frajer. Frajer sa pozrie v metre polišovi do očí. Viete, kdo to je. A on, vie kdo ste vy. Mrknete na neho, pretože on ma starú kraksnu a vy fáro. Nemá na vás. A to je, priatelia, frajerina. (12.02.2009)

Obdivuji ten zápal a odvahu, s nimiž se Spike Lee pustil do zpracování tak nenápadného námětu, a obdivuji vlastně i výslednou podobu celého snímku, který určitě má co říci. Jednak skrze přesnou a citlivou režii, která skvěle rozpracovala jednotlivé charaktery a v závěru silně gradovala, a jednak díky výborným hercům v čele s Nortonem a Hoffmanem, jejichž nesmírný talent je v každém záběru doslova hmatatelný. Sice jsem potřeboval docela dost času, abych s filmem konečně srovnal krok, ale nakonec mě jeho myšlenková hloubka a skutečně skvělý scénář obklopily tak silně, jako bych to měl být já, koho zanedlouho čeká sedm let ve vězeňském pekle. A takový zářez pod kůži mi jen tak z paměti nevymizí.. (13.11.2012)

Soundtrack Terence Blanchard: 1. Opening Title [3:51] ,2. Doyle's Walk [2:19] ,3. Jake's Classroom [2:09] ,4. The Apartment #1 [3:55] ,5. The Apartment #2 [1:50] ,6. Fu Montage [5:05] ,7. Brogan's Bar [2:29] ,8. Ground Zero [5:35] ,9. DEA [3:01] ,10. Playground [4:25] ,11. Bridge [1:23] ,12. Sleeping in Natural [1:51] ,13. One Last Walk [2:29] ,14. 25th Hour Finale [12:05] ,15. Double Happiness [6:08], (10.06.2011)

25. hodina je na jednu stranu jednoduchý film, na stranu druhou by ho ale do výsledné podoby nedokázal dovést snad žádný jiný režisér. Ze stylu Spikea Leeho čiší značná sebejistota, lehkost, ochota využít někdy i lacinější nápomoci (dialog s Ground Zero na pozadí) a velmi okaté metafory (vše okolo psa), přesto však jeho filmy působí povětšinou velmi promyšleně a zvládnutě. A jdou od srdce, což je docela zásadní věc. (13.09.2011)