Jednej správně

Začínám si zvykat na to, že filmy Spikea Leeho jsou viditelně zaměřeny na rasový problém ameriky. Největší srovnání, které můžu udělat je s Malcolmem X. Malcom je mnohem více kontroverzní, mnohem delší a roztahanější a pro mě osobně se slabším poselstvím. Jednej správně je naopak možná trochu nevýrazným zapadlým filmem, neprávem. Atmosféru buduje současně ve dvou odlišných táborech a jen epizodně je staví proti sobě, aby ten největší konflikt přišel na samém konci. Problémy lidí nejlépe ukážete na problémech lidí, Do the Right Thing je toho důkazem oproti například Malcolmovi X, který se zabývá ve své podstatě příběhem jediného člověka a jednoho hnutí... mimochodem hezká zajímavost, že tohle viděl obama na prvním rande s mišelínem. (27.08.2013)

Je s podivem jak samozřejmě začínají fungovat mezi sebou postavy ve filmech starých třeba 30 a více let a jak moc jim to nejde v těch novodobých. Spike Lee dokázal svůj papiňák naplnit všemi možnými etniky a pak pomalu začal přitápět. Závěrečný brajgl byl nakonec jediným logickým vyvrcholením, kterému předcházela série menších nedorozumění. 80% (23.01.2023)

Spike Lee udělal něco jako zlatý řez, co se rasismu a xenofobie týče. Ačkoliv se film odehrává v převážně černošské čtvrti v Brooklynu, jsou zde zastoupeny všechny možné rasové a národnostní menšiny. Od černochů, přes číňany, hispánce až po italoameričany. A všechny menšiny se navzájem kérují na základě obvyklých stereotypů. A přesně v tomhle je vůbec největší pozitivum filmu. Lee správně pochopil (ač sám černoch), že nejde jen o konkrétní rasu/etnikum, ale spíš o sám akt nesnášenlivosti na základě vnějších rozdílů a to v celé jeho paradoxnosti. Pomocí prezentace jednotlivých praštěných důvodů k nenávisti, pomocí nadávek a provokací, které jednotliví aktéři dramatu pronášejí, se ukazuje vůbec to nejdůležitější. Že jediným způsobem boje proti netoleranci není nadávání na netoleranci druhých (s přidáním vlastních peprných nadávek plných předsudků), ale spíš vlastní, příkladná tolerance vůči ostatním. (25.09.2016)

Chtěli nějaký černochy na tu posranou zeď. Ale nedočkali se. Horko v ulicích, horké hlavy všude kolem. Americký černošský problém, který trvá stále a trvat bude i v dalších dekádách, prezentuje v nezávislých vodách režisér Spike Lee v širším kontextu. Někdy poutavě, někdy zatraceně utahaně. Zbytek je na divácích. (18.08.2015)

neznášam rasizmus! spike lee tiež neznáša rasizmus. no chápe ho... alebo je k jeho pochopeniu veľmi blízko: k pochopeniu jeho príčin a následkov, jeho možného pôvodu a možných dôsledkov... je to problém komplexný, neriešiteľný a zamotaný... tento dusný, pestrofarebný film je jeden z najlepších na tému rasizmu v usa - resp, na subtému rasizmu: multinárodné spolužitie v špecifických štvrtiach veľkomesta... výborne napísaná a zahraná mozaika charakterov počas jedného sparného dňa v časti Brooklynu, kde je "centrom" tradičná talianska rodinná pizzéria, speje k svojmu "tragickému" vyvrcholeniu... mladý spike lee okrem brilantného scenára a réžie vystrúhal aj hlavnú postavu a dokazuje, že je čierny kráľ amerického nezávislého filmu (05.02.2014)