Malcolm X

Malcolm X byl silná osobnost a jako takový si určitě zaslouží svůj film. Ale více jak tříhodinová freska v režii známého rasisty (aspoň to si o Leeovi myslím) je sledování jeho osudů zdlouhavé, až nezajímavé. A Washington to sám nezachrání. Jako dějepisné doplnění americké historie zajímavé, jako film utahané a nudné. (05.04.2013)

Opat dalsi film ukuchteny v reziserskej kuchyni Spike Lee-ho, ktory som videl. V ramci biografickych filmov celkom slusne, prakticky cely film stoji na Washingtonovi, ktory ale sam nema sancu zvladnut cely film, hoci snaha bola. Minutaz 202 min je sialena, a hlavne uprosted filmu sa len vela keca a deje sa len minimum. Z biografickych filmov je u mna Gandhi s Ben Kingsleym este o 2 patra vyssie. 65 % (15.06.2013)

S poselstvím filmu nemám problém. Malcom je vyobrazen (po většinu času) jako rasitický, nesnášenlivý fanatik, takže jeho proslovy o bílém ďáblovi snad nemohou nikoho urážet. Film je ale zbytečně dlouhý, zvlášt konec se zbytečně natahuje, navíc když většina lidí ví jak to s ním dopadne (což je příhodné že - žádná tajná služba, ale konkurenční negři :) Washington super. (09.10.2013)

Emancipační afroamerický filmový opus magnum režiséra Spikea Leeho, nádherně mapující kořeny, ale i extrémně vyhraněný (násilný) postoj části této etnické populace. Drama o životním příběhu Malcolma X, černošského vůdce a mluvčího náboženské organizace Nation of Islam (Národa islámského), jenž v 60. letech minulého století veřejně vyjádřil nespokojenost Afroameričanů s jejich postavením ve společnosti a vlastně pregnantně řečeno mimo společnost, jelikož jedna ze zásadních tezí, kterou razil, byla, že černošští obyvatelé USA nejsou Američané... (Malcolm X byl vlastně jakýsi názorový oponent nejznámějšího černošského vůdce doktora Martina Luthera Kinga, který propagoval nenásilí a dialog s výkonnou mocí v čele s prezidentem Kennedym (např. nejslavnější Washingtonský Kingův projev I Have a Dream - Mám sen) a který však skončil podobně smutně jako prezident Kennedy...). Spike Lee ve filmu obsáhle nastiňuje (trochu nechápu nutnost zařazování dlouhých tanečních scén na začátku snímku) pozvolný přerod malého chlapce, jemuž z rasových důvodů zabili otce a který skončil v internátním dětském domově, v hedonistického mladého delikventa, lupiče a distributora drog, který na své životní pouti zákonitě vstupuje i do fáze pobytu ve vězení, kde se poprvé setkává s islámem. Toto nové náboženství změní razantně nejen jeho pohled na svůj původ, roli černochů, jeho názory a návyky, ale hlavně pohled na sebe sama. Celým jeho životním kruhem se totiž line ústřední leitmotiv - rasová zášť. Projevy rasismu a segregace jsou neodmyslitelnou součástí života černocha té doby (,,Slyšel jsem slovo negr tak často, že jsem si myslel, že se tak jmenuju...") a tak se logicky nabízí radikální změna paradigmatu (vynikající scéna s výkladem slovníkových hesel ,,bílý" a ,,černý") - Afroameričan se nemůže vnímat jako nedokonalá součást světa bílých a nesmí se snažit se tomuhle světu přizpůsobovat, Afroameričan je součástí plnohodnotného světa vlastního... (Příznačná etymologie jména Malcolm X: ,,V dobách otroctví, dával otrokář černým, takzvaným černým jako příjmení to své. Elijah Muhammad nás učí, že až přijdeme k poznání islámu, k poznání sebe samých, nahradíme naše otrocká jména písmenem X, které v matematice zastupuje neznámou. Jelikož jsme ztratili kontakt, nebo jsme spíš byli odříznuti od naší historie, naší minulosti, vlastní kultury, vlastní země, používáme X, neznámou, až do té doby, dokud se nevrátíme do vlasti.") (08.10.2007)

Jak je u Spika Leeho zvykem, Malcolm X je nádherně udělaný a dokonale zahraný film. Z Leeho filmů, které jsem měl tu čest vidět, platí totéž i o Clockers, Do the Right Thing a 25th Hour, ale jen posledně jmenovaný snímek mě opravdu nadchl, zřejmě protože se netýkal černošské problematiky. Je to zvláštní - uznávám, že tenhle režisér tohle téma umí, jenže mě prostě nebaví na to koukat. (27.11.2005)