Mo' Better Blues
Mo' Better Blues
Mo' Better Blues
Mo' Better Blues
Režie:
Spike LeeScénář:
Spike LeeKamera:
Ernest R. DickersonHudba:
Bill LeeHrají:
Denzel Washington, Spike Lee, Wesley Snipes, Giancarlo Esposito, Joie Lee, Bill Nunn, John Turturro, Dick Anthony Williams, Cynda Williams (více)Obsahy(2)
Bluesová cesta černošského jazzmana stezkami slávy, lásky a bolesti. Výtečný jazzový a bluesový trumpetista Bleek Gilliam (Denzel Washington) vede vlastní kvintet v prestižním hudebním klubu. Ačkoli se zdá, že v profesionální rovině mu vše klape jak má, je pouze otázkou času, než si muzikantovo ego vybere svou daň nejen na něm samém, ale také na jeho nejbližších, slibně rozjetou kariéru nevyjímaje. Postupně začne narůstat napětí mezi Bleekem a temperamentním saxofonistou Čmoudem Hendersonem (Wesley Snipes). Trumpetistovi nepřidá ani podvojný milenecký život. Když se na to všechno navalí gamblerské nesnáze jeho hudebního manažera a přítele Obra (Spike Lee), na problémy je zaděláno. Sebevědomý Bleek začne ztrácet půdu pod nohama, možná ale díky tomu nalezne nový životní smysl… Podmanivě zpracované hudební drama natočil dle vlastního scénáře nejslavnější černošský režisér nezávislého amerického filmu Spike Lee (Jednej správně, Krvavé léto v New Yorku, 25. hodina, BlacKkKlansman), který si zde také zahrál roli prohnaného manažera. Jeho sestra, Joie Lee, si tu zase vystřihla roli svůdné Indigo Downesové. Zároveň se jedná o poslední Leeho snímek, k němuž složil filmovou hudbu jeho otec, Bill Lee. O samostatná hudební čísla v rytmu jazzu a blues se postaral kvartet Branforda Marsalise a trumpetista Terence Blanchard. Hlavní aktéři, Denzel Washington a Wesley Snipes, se proto museli naučit odezírat řemeslo od svých hudebních kolegů, což se jim podařilo na výbornou a „jejich” hudební čísla vypadají zcela přirozeně. Mý lepší blues obsahuje řadu odkazů ze sféry jazzu, funky a (rhytm &) blues, které hudební znalci jistě ocení, ať už se to týká Milese Davise, Johna Coltrana či Charlese Minguse. Snímek je věnován herci a komikovi Robinu Harrisovi, který si ve filmu zahrál roli svérázného stand-up baviče Tučňáka, a který zemřel nedlouho po natáčení. (Česká televize)
(více)Recenze (39)
... z přítmí duše. Trubadúr. Rytmus guy. Sólo soulman. Pokročilý noční proud v podniku "U Černé magie." Nadechni se. Protáhni trupem, vytáhni na světlo tón. Do výše zlatý nástroj, který rozzáří hlediště. ()
Spikea moc nemusím, ale chtěl jsem vidět Washingtona. Bohužel tenhle film je zcela o ničem a nudný. ()
Pro mně zatím nejlepší Spike Lee, hromada divných postav (hlavne Turturrovic bratří jsou hodně vostří) a taková, zvláštní neuchopitelná pohoda, ikdyž jde někdy do tuhýho. Jinak jenom čtyři za trochu divočejší konec, kterej mě nesedl. Chtěl jsem napsat, že mladej Washington byl epesní sekáč, ale tomu šupákovi bylo 36! Takže to zformuluji jinak - nespravedlivě mladě vypadající Washington byl epesní sekáč s charismatem na rozdávání. Režije Spika taky výborná. A scéna, kde hrají hlavní píseň je za plnej, nejen kvůli skvělé skladbě (a to nejsem nějakej echt fanda, ale tohle rozhodně můžu). ()
Jeden z filmů, který dokáže vyvolat takovou atmosféru, že si řeknete: Sakra, v tom baru chci s nima taky být! Začouzené hudební kluby, kde jsou lidi naladění na stejnou vlnu a chtějí si užívat, vztahy, krásná hudba... Spike prostě umí. Ou jéé... ()
Rob Roy to už vlastne napísal za mňa, tiež som v priebehu pár dní videl x filmov Spike Leeho a každý bol len lepší a lepší! Všetky tieto filmy majú namiesto srdca Spike ktorý odvádza ešte lepšiu prácu než obyčajné pumpovanie efektami a strielaním sa... No a s takými skvelými hercami to ide už ako po masle, skvelé!! ()
11. 12. 2013 (304.); jazz moc k životu nepotřebuji, ale to ostatní bylo velmi k podívání ()
Mě to bavilo, perfektní hudba. Herecky je to lehce nadprůměrné. Sejřily mě dvě hlavní ženské role, proč tak škaredé baby tam dal, uf. Dále klasický jev Leeho starších filmu, je to barevné, až moc. Trochu střídmosti by tomu neškodilo. Příběh není příliš netradiční. 75% ()
Vcelku obyčejná story, kde hlavní roli hraje super muzika. ()
Spike Lee má zvláštní talent napsat a natočit nápaditou a strhující scénu, aby ji pak zcela pohřbil tou následující, špatně zahranou a hloupě polopatickou. Co na tom, že se na film dobře kouká a krásně se poslouchá, když je v něm těch druhých scén víc než vlasů na hlavě Spikeovy sestry Joie? (Ten účes je opravdu hrozný.) ()
Vedle Do The Right Thing pro mě nejlepší film Spikea Leeho.Vedle příběhu, který je jako obvykle u Leeho téměř výhradně o čenoších a kde se bokem řeší politické otázky (podání židovských majitelů klubu v podání Johna a NIcholase Turturra si vysloužilo kritiku Anti Defamation League), je neméně důležitá hudba. Vlastně důležitější, protože tenhle film je o lásce k jazzu a značnou část tvoří živá vystoupení, záběry z klubů. Pokud nemáte rádi jazz, jste ztraceni. Ovšem pro příznivce jazzu je to naprosto skvělý zážitek! Lahůdkovou záležitostí je už úvodní Say Hey v podání Branforda Marsalise a jeho Quintetu (znovu mi nedá nevzpomenout na jeho živé vystoupení před třemi lety v Jazz Standardu v New Yorku, skvělý zážitek), ale během filmu se kormě dalších živých kousků dočkáme i standardů Milese Davise, Thelonouse Monka nebo Johna Coltranea. Snažil jsem se uhádnout, ve kterém jazovém klubu v Brooklynu se hrálo, ale nepovedlo se, v seznamu lokací není žádný uveden (jen zakamulfovaný Cherry Lane Theatre a Dizzy Club na Manhattanu), jde tedy zřejmě o filmařskou kreativitu. Moc jsem si tenhle film užil. Soundtrack: 1."Harlem Blues" (vocals: Cynda Williams) 4:50 2."Say Hey" 3:18 3."Knocked Out the Box" 1:35 4."Again, Never" 3:54 5."Mo' Better Blues" 3:40 6."Pop Top 40" (vocals: Denzel Washington, Wesley Snipes) 5:40 7."Beneath the Underdog" 5:07 8."Jazz Thing" (Gangstarr, Kenny Kirkland, Robert Hurst) 4:48 9.Harlem Blues (Acappella Version)" (vocals: Cynda Williams) 4:46 ()
Každopádně super music, dost cooool Denzel a Wesley a fajn atmoška. Scénáristicky a režijně ale triviální a poslabší (sorry Spikeu). Emocí a feelingu, kterejch bych u filmu černýho jak bota čekal vodopády, bylo spíš pár kapek z nedotaženýho kohoutku... Za mě tři hvězdy s odřenejma ušima. ()
Ze začátku si říkáš - o čem to do prdele je? - a ve střehu tě drží akorát ta podmanivá jazzová muzika. Pak si ale uvědomíš, že tě ten příběh pohltil, že je to o životě, o muzikantském životě ... a je tam všechno, mohl bych povídat ... // Moc pěkný film, bude ve mně ještě nějakou dobu rezonovat i s těmi sóly Denzela Washingtona a Wesleyho Snipese, tedy nejen s těmi hudebními (mimochodem velmi věrohodně předvedenými), ale i hereckými - u Denzela nic překvapivého, ale Wesley? Páni... 80% PS to Sator: Viděl, resp. slyšel jsi ten film? ()
Je umění něco víc, než pouhá zábava? Takovou otázku pokládá ve svém filmu Spike Lee a zároveň se snaží i odpovědět. Ale i tak ponechává posudek na divákovi a to i přes rasovou identitu hudby. Jazzová hudba je pro hlavní postavu tohoto příběhu Bleeka Gilliama hrajícího v klubech nejen coby zdroj obživy či odlehčená zábava, ale hlavně coby hluboká kreativní forma spojující lidi. A ano, v jisté době to byla pouze černá forma hudby a v tom je také jádro věci. Publikum začalo být také bílé pleti. Jedná se snad o hudbu příliš egocentrickou, která navíc už není v kontaktu s tím, co chtějí afroameričani slyšet, jak tu mimo jiné zazní? Převážně se ukazuje, že zasvětit filozofii života jen hudbě a podle toho žít není jen tak. k tragédii je potom hodně blízko. Snímek je emocionálně silný, poetický krásou jazzu a hbitě uměleckým dojmem zkoumá alternativní cesty rodiny a kreativity v černošském životě. Rasový výjev je ztvárněn sice opatrně, ale význačně. Bílí majitelé klubu jsou vyobrazeny jako karikatury chamtivé ekonomické nadvlády bez sebemenší hloubky svých charakterů oproti veškerým postavám černošským. Prezentačně je podán i výsměch bílé milenky jednoho z černošských hudebníků. je nadmíru užvaněná, nicotná a velmi náročná oproti zemité smyslnosti inteligence všech černošek. Ano, rasistické cítění černochů k bělochům tu v určitých scénách prostě jsou. Ale pobuřující to v tomto ohledu nijak není. Černoši možná přikyvují, bělochům je to jedno. Spousta jazzové hudby, které je místy zase až zbytečně moc. Slabým článkem je i nerozhodnost, co je vlastně hlavním kritériem příběhu. Příběh jazzmana a jeho hudby? Příběh jazzmana a jeho dvou žen? Nebo je to snad o loajalitě a vztazích mezi přáteli? Jisté nesrovnalosti tu jsou a asi by byl div, kdyby ne. Každopádně snímek filmový zážitek zanechá a to i po hudební stránce. ()
Tak tenhle film mám opravdu rád...zajímavá zápletka, krásná hudba, pěkně vykreslený postavy(hlavně teda Bleek), no a Denzel byl skvělej...v tomhle filmu jde o příběh jen tak z půlky(což ovšem neznamená, že by to byla po příběhový stránce blbost), hodně velkou roli tady hraje hudba...ale to je v tomhle případě jen dobře...nemám důvod nedat 5 ()
Je zvláštní, že se mi líbí filmy o hudbě, kterou absolutně neposlouchám. Ať už se jednalo o jazz a film Ray nebo právě blues. Právě hudební stránka se mi zde velmi líbí, skvěle dokresluje atmosféru kolem celého příběhu. Příběh je v podstatě jednoduchý, 2 kohouti na jednom smetišti, Denzel převážně kladná postava, Wesley tak střídavě oblačno. Oba však předvádí vynikající herectví. To byly ještě časy, kdy Wesley opravdu uměl hrát. 80% ()
Místy jsem si připadal jako u Tlučhořů. Jeden překřikoval druhého, až jim nebylo rozumět. U Tlučhořů je ale aspoň ten humor. Vlastně tady byl taky humor. Ty šílený kecy toho tlusťocha na pódiu. ()
Nehorázne štýlový film, ktorý som síce najprv hodnotil 4 (kvôli poslednej pasáži filmu), ale potom ako mi ďalšie dni neustále vŕtal v hlave som to musel zmeniť. Možno aj preto, že som veľký milovník bluesu a počúvanie skladieb vo filme bola pre mňa úplná rozkoš, a teda hlavne pieseň Mo' Better Blues bola prenádherná, a možno aj preto ako dobre sa zosobnili všetci herci do svojich úloh, ktoré som im ja do bodky zhltol. Réžia bola znamenitá a plná originálnych prvkov, perfektná bola napríklad scéna kedy sa Bleek háda v posteli s obidvomi milenkami naraz. ()
Tak to měl být jako film? Vydržel jsem asi 40 minut a za tu dobu tam hráli jednu skladbu. Jinak debilní kecy a překřikování. Jediné, co lze ocenit, je přesvědčivý výkon Denzela. ()
Při zhlédnutí tohoto snímku jsem čekal v popředí kvalitní hudbu a na dokreslení zajímavý příběh. Opak je pravdou. Velice zajímavá, místy dramaticky a silná dějová linka jemně podbarvená jazzovou a bluesovou hudbou Vás nenechá v klidu po celý film. Spolu s hereckými výkony hlavních hrdinů (Denzel Washington, Wesley Snipes, Spike Lee) je snímek zajímavou podívanou. Bohužel, po celý film jsem čekal na víc záběrů z podia, kde kapela vystřihne kvalitní bluesové pecky, ale kromě pár scén se film točí kolem osobního života hlavních hrdinů a samotná hudba ustupuje do pozadí. Kdo hledá dějově a herecky plnohodnotný snímek, je toto správná volba, kdo ale hledá hudební film, ať se poohlídne jinde. I přes to si tento kvalitní snímek své fanoušky najde. ()