House of Lost Souls
Režie:
Umberto LenziKamera:
Giancarlo FerrandoHudba:
Claudio SimonettiHrají:
Charles Borromel, Fortunato Arena, Hal Yamanouchi, Joseph Alan Johnson, Stefania Orsola Garello, Massimo Sarchielli, Carolyn De Fonseca (více)Obsahy(1)
Skupina lidí je nucena přijmout za útočiště starý izolovaný hotel dell'Eremita, poté co je silnice uzavřena z důvodu sesuvu půdy. Jednu věc ale neví, a to že před dvaceti lety byl hotel svědkem barbarských vražd. Oběti tohoto masakru nenašli klid a jejich krvežíznivé přízraky dál bloudí mezi stěnami hotelu. (Chatterer)
Recenze (4)
Třetí z Lenziho série hororů o strašidelných domech. Tentokrát za vším stojí hotel, v němž kdysi násilně zemřeli jeho hosté a nyní se vracejí, aby se pomstili na skupině náhodných turistů. A na televizní poměry tak činí až nečekaně brutálně. Krvavá a nápaditá dekapitace většiny postav (konečně to odsralo i dítě, yeeaah) je společně s parádním hudebním motivem asi to nejlepší, co zde divák může najít. Atmosféra je totiž odsunuta až na další kolej, jelikož převážná část filmu se odehrává za dne a v prosvětlených místnostech, což se bohužel týká i sklepů! Alespoň, že zase dorazili pavouci. ()
Další Lenziho nadmíru vydařená duchařina. Skvělá studená atmosféra a Simonettiho hudba udělá hodně. Vraždící přízraky nebožtíků jsou sympaticky bizardní (především mnich Hal Yamanouchi) a finále má ty správný koule. Sice se mohlo přitlačit na gore, ale zato hlavy padají o sto šest. Je to podívaná na stejné úrovni jako mistrovo La Casa 3. ()
Lenzi, duchové a opuštěný dům. To je kombinace, která až doteď fungovala skoro na jedničku. Jenomže v THE HOUSE OF LOST SOULS to Lenzimu místy hodně skřípe, zejména kvůli absenci jakékoliv atmosféry. Svůj podíl na tom má fakt, že je většina děje zasazená sice do zataženého, ale pořád ještě bílého dne. O kvalitě herců se v Lenziho filmech snad nemá cenu ani zmiňovat. Dokonce se tu dočkáme ducha zavražděného Hinduistického (nebo Budhistického?) mnicha, ale výsledek je přinejlepším k smíchu. Na druhou stranu je zde několik povedených zaběrů jako např. úvodní dekapitace malého chlapce uvnitř pračky (to jsem teda ještě neviděl) a vůbec jsem měl dojem, že se Lenzi v tomhle filmu co se týká useklých hlav úplně utrhl z řetězu. To by pro někoho mohla být ta nejlepší pozvánka, aby se na film podíval. ()
Podle mě spíš průměrná, lehce uhozená duchařina s velmi špatnými herci. Typicky béčkový Lenzi z druhé půlky osmdesátých let. Ve srovnání se starším snímkem La Casa 3 však rozhodně zaostává co se týče brutality i atmosféry. Příběh mě moc nebavil, naopak Simonettiho hudba je moc fajn a díky ní film až tak moc nenudí. A těch pár scén dekapitací se myslím povedlo. U mě určitě vede ¨kluk v pračce¨. ()