El ojo en la oscuridad
The Secret Killer
Eyeball
Režie:
Umberto LenziScénář:
Umberto LenziHudba:
Bruno NicolaiHrají:
John Richardson, Martine Brochard, Daniele Vargas, Silvia Solar, John Bartha, Ines Pellegrini, George Rigaud, Fulvio Mingozzi, Tom Felleghy, Raf Baldassarre (více)Obsahy(1)
Skupina amerických turistů se vydá na poznávací výlet do Španělska. Nepočítají ovšem s tím, že po nich okamžitě půjde bestiální vrah oděný v červeném plášti s kapucí. Vraždy si maniak opravdu vychutnává a zanechává za sebou zohavená těla s odstraněnými očními bulvami. (Chatterer)
Recenze (13)
Umberto Lenzi nezavršil, bohužel, svoji giallo kariéru pořádnou žlutou drsňárnou, jak by člověk znalý jeho tvorby očekával. Naservíroval jen utahanou podívanou s velmi nepovedenou zápletkou a ještě horším finálním vyústěním. Velmi mě to mrzí dát tak nízké hodnocení i přes skvělou hudbu Bruna Nicolaie, ale Gatti rossi in un labirinto di vetro bylo natočeno jenom a pouze pro rychlé uspokojení hladu po giallo fimech. 1,5* ()
Nesouhlasím s Pomem, toto Lenziho sedmé a bohužel poslední giallo (nebo i slasher jak chcete), všechny vyrobené v letech 69-75, nepatří k jeho nejlepším, a to ani v samotném subžánru. Souhlas v názoru, že toto značně sleazy giallo není tak napínavé, mysteriozní, ba dokonce přímo atmosferické, finále je opravdu naivní a hloupé a ve svém pojetí značně malé. Vrah-psychopat je sice trochu netradičně oblečen do červené pláštěnky, chladnokrevně syrové vraždy (s množstvím krve) jsou místy docela dobré (viz třeba pokaždé vydloubnuté levé oko oběti!), Nicolaiovo melodické hudební skóre bylo opět velmi působivé, ale to je tak asi všechno. Herečky nebyly rozhodně tak krásné a přitažlivé jako v jiných giallo filmech, spletitost příběh měl, nechyběly falešné stopy, byla tu i spousta bezdůvodné nahoty, ale přesto přese všechno film byl málo vynalézavý. Nesouhlas: Nevím, jestli zde byla nějaká snaha, ba přímo inspirace, napodobovat Argenta, který své nejlepší fláky vytvořil až poté, kdy už měl Lenzi v tomto sužánru odzvoněno, tedy v letech '75 a dál. Dá se říct, že Lenzi, podobně jako většina taliánských režisérů té doby, se pouze svezl na módní vlně, která v té době byla na vrcholu, jeho specifikací byly přece jen trochu jiné filmy (ze začátku peplum, poté spaghetti western, a pak v 70s především poliziotteschi /10 filmů!/ nebo kanibalism a zombie úchylárny). Trochu zklamání, film se mohl stát možná jednou z dalších italských kultovních klasik, nápad rozhodně špatný nebyl, ale všechno to mohlo býti daleko lépe promyšlené..Komentář zde jako druhý v pořadí. ()
Koncentrované giallo "best off", geniálne dávajúce fanúšikom to, čo si želajú, a možno aj niečo naviac. Akurát killer má červené rukavice namiesto čiernych, čo ale nijako neprekáža. Super zábavná jazda slnečným Španielskom, so skvelou hudbou, obvyklým castom podozrivých, trochu drsnejšími kills, red herrings a kvapkou t&a, až k relatívne jednoduchému, ale dobre zamotanému rozuzleniu na krásnom zámku. Pecka, ktorú si stále rád pozriem! ()
Když to srovnám s nedávno viděnou Paranoiou vzniklou v 60. letech, tak musím uznat, že v téměř všech ohledech byla lepší než Eyeball. Je znát, že Paranoiu se jistě Lenzi snažil natočit, co nejlépe jak dovedl, zatímco Eyeball se zdá být produkt povinnosti. Na druhou stranu Eyeball je díky charakterům a i díky svojí absurdnosti, lehkosti a naivitě nakonec možná i zábavnější. ()
Kromě barvy, do které se tentokrát vrah odívá, tady není originálního nic, párkrát se dokonce krade z Torsa či Argentových filmů. FIlm je ale zábavný a jeho hlavní postavy dostatečně sympatické, abych se u tohoto oddechového gialla dobře bavil. Trashový závěr by mi jinde možná vadil, ale do tohohle seděl přesně. ()
Reklama