Anděl Páně 2

Dvojka by měla nejen obhájit, ale také překvapit a zásadně nově posunout koncept i smysl, aby to nebylo jen protahování dosaženého. To se tu nepovedlo, a k tomu je dokonce mírně slabší i vtipem, i příběhem. Což vůbec neznamená, že by snad nestála za podívání, jen že vzbuzené očekávání zkrátka nejen nepřekonala, ale i trošinku zklamala. Milá a pěkná pohádka s rozverně katechistickým rozměrem to ale pořád je. *~ (16.12.2017)

Vica Kerekes je sexy pro muže, jimž stačí málo, reálně je to šmudla poněkud vulgárního vízoru laciné štětky. Ku podivu i tak jí člověk přeje dobrý konec. Linie se zamilovaným párkařem není příliš propracovaná, ale v životě mnoho milostných příběhů také nemá ozdobné kudrlinky. Anna Čtvrtníčková nehraje zrovna intenzivně na sentimentální strunu citlivé duše divákovy. Hlavními postavami tady bez debat jsou čert a anděl a lidské figury jsou jen křoví sloužící k exhibici těch dvou. Někomu je to málo, já jsem s pošťuchováním těch dvou spokojená, proč by měla pohádka mít za každou cenu nějakou na pilu tlačící milostnou linii dvou rádoby romantických idiotů, když se i z té milostné linie může stát roztomilá fraška? Všechno, co se odehrává v nebi, je vtipné. Úcta se s tím dělat si z někoho legraci nikterak nevylučuje. Proti prvnímu Andělovi to má trochu sestupnou tendenci, je tu však mnoho podstatných ale, kvůli kterým i tentokrát dávám pět hvězd. Jen nerozumím tomu, proč jsem pohádku nekomentovala hned poté, co jsem ji viděla. (26.12.2017)

Přiznám se, že po homicidním a karnivorním Svatojánském věnečku jsem začínal mít o jinak famózní duo Straštajn vážné obavy. Kluci ale naštěstí šli do sebe, začali ředit Džejmisna svěcenou vodou, ty sodomity ze sebe vypudili, přestali Troškařit a teď napálili do jindy zpruzených obličejů našich dětí Démona Satanova 2. Striktně katechistickou to pohádku o tom, jak se další, neméně famózní duo – Trořák, snažilo na Mikuláše vyprcat uherskou barakundu, a co z toho nakonec bylo na výsostech málem za hromadnou polízanici. Ti dva jsou rozhodně národní poklad, evidentně si to užívají a pod přísným, ale spravedlivým dohledem našeho milého správňáka Mirka Ušína z nich čiší čirá radost z perfektního a uvolněného herectví. Skoro celou dobu energicky a s nonšalancí sobě vlastní trousí překvapivě vtipné římskokatolické bonbonmoty, až má člověk místy pocit, že čumí na Smrtonosnou zbraň pro kudlanky, a pod vlivem jejich přirozeného charmu skoro lituje, že nemá rybu. Je o mě všeobecně známo, že pohádkami pohrdám, jsem hluboce věřící, pravidelně se bitchuji, o nedělích chodím foukat do šalmají církevním hodnostářům a za normálních okolností bych teď rozhořčeně volal minimálně po exkomunikaci, ne-li rovnou po upálení všech zúčastněných za znevažování autority Ředitele! Nicméně je to podáno natolik hravě, vtipně a bezelstně, až má jeden po skončení chuť přestat uctívat Vodníka, prince Bajaju a Perníkovou chaloupku, odříkat pár Bartoškonášů a neposkvrněně počít nějakého toho Issiáše, pokud by se teda Klára nechala ukecat na anál. Nedá mi to a na tomto místě musím i trochu zafrajeřit, neboť mému profesionálnímu oku neuniklo ani ono skryté, avšak velmi závažné a děsivé poselství této nadmíru povedené taškařice. To zní: „Čiň ďáblu po vůli a odmění se ti mukami pekelnými s prkenným metrosexuálním párkařem Vojtou Dickem“. Taxe radši fuckt bojte! Takže, nebýt té skupinové homoprostituce v samotném závěru, která v kontextu celého filmu působila, jako by vám do trojky se dvěma lascivními prsaticemi naběhla v nejlepším partička nahých bukvoidů a začala fistulemi zpívat Kvíny, je to krásně natočené, veskrze příjemné, svižné, originální, mile tumorné, sofistikovaně porežírované a až na tu výjimku skvěle zahrané. Jen mě trochu mrzelo, že jsem se nemohl v kině pořádně uvolnit, nahlas se chichotat, srkat a šustit, protože v lajně za mnou seděl samotný Rákosníček a já se bál, aby na mě nepoštval Prskavce. (18.11.2016)

Uriáš si čte Kladivo na čarodějnice a říká, že je to napínavé. Jako kovaný ateista mám jistý smysl pro znevažování kolektivní halucinace zvané náboženství. Na druhou stranu, s ohledem na žánr, bych trochu té absolutní dobroty uvítal. Příběh tak nějak nepůsobí pohádkově, spíše jako nenáročná komedie. A to s celkem dobrým základem, což je na dobu a místo vzniku věc nevídaná, protože u českého filmu jsem se naposledy smál v souladu se záměrem tvůrců - no, nějaký pátek už to bude. Vadila mi ovšem příliš rychlá a občas málo srozumitelná mluva. Nevím, kde se vzalo tohle překotné mluvení, kde se jedna věta nenechá pořádně doznít a už začíná nová, hezké češtině by se alespoň v pohádkách mělo věnovat víc pozornosti. Druhé, co považuju za nedostatek, jsou nedotažené jednotlivé prvky. Např. párkař by si s ohledem na pointu zasloužil mnohem víc času, aby to trochu gradovalo k vyústění a nebylo to tolik deus ex uzenina. Naproti tomu třeba osoby opouštějící očistec vlastně nemají žádnou jinou úlohu (podle římského vavřínu jsem myslel, že jeden z nich je Pilát a ne Herodes), než aby byl nějaký ten vtípek navíc. Docela se mi líbilo to dickensovké prostředí salónu, ale to byla zrovna jedna z věcí, která by zasloužila rozvést víc, na úkor zbytečně vsunovaného humoru. Zkrátka Petronel a Uriáš by byli dobří spíš jako vedlejší, ne hlavní postavy. To mi ostatně vadilo už na prvním dílu. Víc vážné pojetí s občasným vtipem by podle mě vyznělo lépe než naopak. Pochválit ale rozhodně musím Jiřího Dvořáka, čert, který dokáže být přátelský, pokušitelský, místy ďábelsky úlisný, ale přitom důstojný a sympatický, to je hodně příjemný rozdíl oproti stále se opakujícím nešikovným breptům (o Blanarovičové ani nemluvě). Po loňské pohádkové tragédii o dvou dějstvích je to každopádně snadno stravitelný vánoční film, lepší průměr. (24.12.2017)

Osobně přemýšlím mezi silnými 3 nebo slabými 4 hvězdami. Zkusím si tu pro sebe sepsat důvody, třeba se k něčemu doberu. Třeba se mi líbí, že je využit Český Krumlov - nasvícení a prezentace uliček je jako vždy dokonalá. Na druhou stranu se mohlo točit jen asi na pěti místech, a je pak divné ve filmu vidět, jak postavy utíkají někam, kam podle předchozích scén to nedává smysl, nebo se dokonce svezou někam, co by mělo být za rohem. Pak pořád přemýšlím, jestli byl dobrý nápad dát více na „nebeské“ vtipy před zápletkou na zemi - ta je v podstatě jalová, a se závěrečným rozřešením i lidsky podivná (SPOILER! třeba párkař - kolikrát odbyl matku s dcerou, že na dluh nedává, a nakonec se dozvíme, že jim stál pod okny, aby si ho krásná žena všimla?). Vůbec adorace ženských postav mi zde přijde ad absurdum, jež pro mne je nakonec nešťastně dovršeno zjevením Kláry Issové jako Marie v kostele - přehnaný kýč, to jediné mne v té chvíli napadlo. K těm nebeským vtipům - někdy mi přijde, že jsou za hranou. Jo, znám vtip o Panně Marii, která by se měla zjevit v Lurdech, ale tady se mi zdá nepatřičný, takový na sílu. A přijde mi, že Trojan zde v herectví silně pokulhává za Jirkou Dvořákem. Ale na druhou stranu u spousty scén se člověk zasměje, spousta dialogů je kouzelná, písnička anděla a čerta v šicí dílně je dokonalá. K tomu vážně skvělá kamera, tradičně vynikající lokace. Přesto jsem se chvílemi díval na hodinky, kolik chybí do konce - třeba, když bylo jasné, že holčička hledá čerta a anděla do party, pořád někam chodila, a mezitím anděl s čertem pořád a několik minut bloudili zasněženými lesy a pláněmi. (Logická chyba - kdo by v zimě, v zasněžené krajině, odkud kam svážel seno, mankote?). A rovněž mi přijde, že zlo nebylo pořádně potrestáno, nehledě na to, že i Herodes dostal šanci, takže to bylo takové relativizování zla v jedné chvíli, a pokus o potrestání v jiné (byl víc zlý Herodes, nebo majitel šicího salonu?). A rovněž těch věroučných, pro ateisty pozlátkově zabalených věcí z výuky katechismu mi přišlo moc a až okatě přímočarých. Tak vám pořád nevím. Film je zcela určitě na české poměry velmi nadprůměrný, dobře natočený, relativně odněkud někam spěje, ale celkově mi i u buddy linky chyběl chvílemi větší drajv. (17.11.2016)