Orgasmo

Tak za prvé ma ubíjala naivita hlavnej hrdinky,lebo pozná ľudí len pár hodín a už si od nich berie tabletky a plno im dôveruje a za druhé ktorý pako prehlásil toto za giallo,len preto že to natočil Lenzi to musí byť giallo?Normálne nechápem.Za tretie je to psychologická dráma,ktorá je z polovice zoznamovacia a tým pádom nudnejšia a druhej polke sa to otočilo a prišlo aj na psychické a trocha aj na fyzické tyranie.Podobné príbehy som už videl a hlavne ta predvídateľná a dosť často vo filmoch používaná pointa ma nemohla prekvapiť.Ale aj tak príbeh mal úroveň.Hlavná ženská postava zahrala psychicky týranú ženu z prehľadom ale tá dvojica tyranov bola nesympaticky úlisná.Čakal som od tohoto filmu väčšiu intenzitu napätia. (01.01.2015)

Jo, tiez som si dal do gula Orgasmo 1969 a vysla mi US Paranoia - potom som si zistil, ze v USA vysiel film pod tymto nazvom. Taxom sa upokojil, lebo slo o totozny film a dal som sa do sledovania. Tiez sa mi nezda zaradenie dzallo, v tomto s uzivatelom Peter12 suhlasim. Viem cim sa vyznacuje dzallo a z atributov dzalla tu toho bolo minimum. Pacil sa mi pribeh o zenskej, ktora sa zoznami s chlapom, zamiluje sa ... a taxa potom zacne zamyslat, ci ju ten chlap nahodou nechce komplet vykostit od majetku a penazi. Za mna teda slusny, namet na film, ktory je pravom v sivom, sedivom priemere : 69 % (26.09.2018)

Musím přiznat, že mne představitelka hlavní role Carol Baker příliš nenadchla, její výkon mi připadal nevýrazný a nepřesvědčivý, ale jako vyložené mínus to nevidím… --- po další projekci jednoznačně o jednu hvězdu méně, je to sakra nudný a nepoutavý příběh, i když je asi dobře vybudovaný, zkrátka mne neoslovil. --- Jedná se o Lenziho první film s podobnou tematikou, které vznikly v krátké době po sobě, dalšími jsou Così dolce... così perversa (1969) a Paranoia (1970) a ve všech také hraje Carol Baker. A z Orgasma pak vychází např. i El Ojo del huracán (1971). Film pro fanoušky Umberta Lenziho a této odrůdy gialla kříženého s psychologickým thrillerem, kde netečou potoky krve... (09.03.2010)

Slušný psychotriler, ktorý zaujme šesťdesiatkovou atmosférou, luxusným prostredím, aj ústredným komplotom. Dnes ale pôsobí už mierne naivne, pretože hlavná postava, v tomto prípade obeť, sa zľakne vydierania na základe dosť smiešneho dôvodu a aj počas následnej hry sa chová až príliš pasívne. Poteší však dvojitý záver, Lenzi totiž na postavy neberie ohľady, je patrične sarkastický a krutý, čo je v tomto prípade len a len dobre. Odvtedy sme ale podobných trilerov videli stovky. (11.10.2021)

První z Lenziho zdařilé psychologické trilogie a první spolupráce týmu Lenzi/Baker. Film vyšel v americe pod názvem "Paranoia", stejně tak jako poslední díl trilogie z roku (69), viz oficiální italský název. Tohle je podle mého gusta povedený film, svou formou a provedením místy i zábavný, na svou dobu samozřejmě ještě přirozeně krotký a decentní, ale s dobře napsaným chytrým příběhem (plného nemocných myšlenek, lstivých intrik a úkladného lidského jednání, alkoholu, drog, erotiky a nějakého psychického mučení) s dobrými hereckými výkony (slizký a amorální mladý Castel neměl chybu, Baker v roli bohaté vdovy pomalu propadající do stavu šílenství, byla rovněž výborná a přesvědčivá podle mě) s některými zajímavými momenty (ropucha k večeři) a samozřejmě zajímavým pevným spiknutím a intriky. Stejné finále jsem poté (teď nevím jestli i dříve), párkrát už viděl (hlavně v giallo filmech). Film drží dobře pospolu, udržuje diváka stále v nějakém tom zájmu až do samého pěkně zakrouceného zároveň však trochu předvídatelného finále. Rozčilovalo mě tu akorát monotónní hudební skóre Umilianiho, jinak nemám k tomuto ranému giallu (zde hlavně příběhem), nebo spíše psychologické detektivce mnoho výtek. Lenzi odvedl dobrou práci, fanda by vůbec neřekl že později v 70s tento režisér natočí něco jako "Cannibal ferox" nebo "Mangiati vivi". (14.04.2011)