Hlavu dolů
Giù la testa
Dole hlavou
A Fistful of Dynamite
A Fistful of Dynamite
Režie:
Sergio LeoneKamera:
Giuseppe RuzzoliniHudba:
Ennio MorriconeHrají:
James Coburn, Rod Steiger, Rik Battaglia, Antoine Saint-John, David Warbeck, Corrado Solari, Romolo Valli, Franco Graziosi, Rosita Torosh, Giulio Battiferri (více)Obsahy(1)
Nenosí kolty a své nepřátele kosí účinnějším způsobem... Juan Miranda je chladnokrevný zloděj a šéf početné rodiny, která se živí okrádáním náhodných pocestných a přepadáním dostavníků. V době, kdy kolem něho doslova „vře“ mexická revoluce, zajímá se jen o to, jak rychle naplnit vlastní žaludek. Zlomyslná náhoda mu jednoho dne postaví do cesty muže, s jakým se ve svém životě ještě nikdy nesetkal: John H. Mallory jezdí na motocyklu, z ničeho a nikoho nemá strach, přímo ďábelským způsobem zachází s dynamitem a dělá jen to, co chce. Na rozdíl od všech členů své tlupy Miranda rázem pochopí, že to je ten správný člověk, který mu může pomoci splnit dlouholetý sen. Tím není nic jiného než vykradení velké banky v městě Mesa Verde. A tak se pokusí Johna H. Malloryho pro svůj záměr získat. Ten však má naprosto odlišné plány, o nichž ale příliš nemluví. Přesto se cesty obou rozdílně uvažujících mužů spojí… Western natočil producent a režisér italského původu Sergio Leone, který se proslavil tím, že na jedné straně bořil zaběhnutá schémata žánru (ve filmech Pro pár dolarů, Pro hrst dolarů navíc, Tenkrát na Západě), aby jim současně vrátil původní jednoduchost a humor. Také v tomto příběhu, v němž revoluce v Mexiku a motivy terorismu mají důležité místo, rozhodně nechybí drsnost, neotřelý pohled na westernové postavy, prvky nadsázky i černě laděná komika. Hudbu napsal známý skladatel Ennio Morricone. Postavu svérázného a nevypočitatelného Johna H. Malloryho ztvárnil James Coburn (Sedm statečných, Náš muž Flint), úlohu živočišného Juana Mirandy vytvořil Rod Steiger (Zastavárník, V žáru noci, Takhle se s dámou nejedná). (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (231)
Takový asi nejujetější western Sergia Leoneho. Již první záběry filmu, cesta dostavníkem a přepadení nám dávají vědět že půjde o nevšední zážitek. Seznámení hlavních hrdinů je velice zajímavé a dynamické a pak už se rozvíjí napínavý příběh o přepadení banky a touze splnit si svůj sen. Sergio Leone do tohoto snímku přimíchal nejvíce politických událostí, oproti svým ostatním filmům. Hudba Ennia Morriconneho je opět skvělá a má více různorodých motivů, než kdy jindy. Je sice trochu jiná než u "Dolarovek" nebo "Tenkrát na Západě", ale tenhle western je taky trochu jiný. Dává větší důraz na dobrodružství, oproti soubojům tváří v tvář. Rod Steiger a James Coburn odvedli velmi dobré herectví a jejich postavy jsou sice trochu podobné, ale na druhou stranu i velice odlišné od předchozích Leoneových hrdinů. "Kapsy plné dynamitu" sice jedou ve svých kolejejích (motorka, dynamit, tank, kulomet), avšak Sergio v nich použil i některé prvky ze svých předchozích snímků a některé působí zase jako předzvěst "Tenkrát v Americe" (např. touha splnit si svůj sen). Poslední western Sergia Leoneho (a předposlední film) je velice zajímavý a atraktivní a v ničem nezaostává za jeho ostatními snímky. ()
Popri vsetkych tych slavnych Leoneho filmoch sa na tento kusok akosi zabuda. A to veru nepravom. A Fistful of Dynamite je Leone vo svojej plnej sile, tak ako ho pozname z filmov ako Dobry, zly skaredy, alebo Vtedy v amerike. Nenapodobitelne ustredne duo antihrdinov (James Coburn tu ma jedno z najposobivejsich nastupov hrdinu na scenu v dejinach kinematografie), poetika za zvukov Morriconeho lubivej hudby ktora vhana slzy do oci a osudovy epicky pribeh podporeny monstroznou vypravou. Fanuskovia westernov (a predovsetkym fanuskovia Leoneho), ktori tento kusok nevideli, prichadzaju o skutocnu perlu zanru. Sam som tento film dlho prehliadal a mam skutocnu radost, ze sa mi (stastnou nahodou) dostal do ruk. (10/10) ()
Ještě žádný jiný film Sergia Leoneho ve mně nezanechal takových pocitů a myšlenek . Je to těžce stravitelné a zajímavě podané . Do půlky klasický spaghetti western a od druhé drama o lidskosti , nesplněných snech a životních prohrách . Leone podává všechny scény s velkou precizností a se smyslem pro detail který je pro něj typický . Velkou zásluhu na tom mají skvělí herci především James Coburn u něhož stačí pohled a smete vás . Jediné co lze vytknout je příliš dlouhá stopáž filmu ale je tam takových emocionálních scén že mu to v klidu odpustím . ()
Sergio Leone i Ennio Morricone majú vyhradené miesta v mojich Top ten a na Hlavou dolů som bol pochopiteľne zvedavý. Bol tam Leone s jeho detailnými zábermi zarastených, spotených a špinavých pobudov s vybieleným chrupom, znela tam Morriconeho hudba i keď bez zapamätateľného motívu, divák dostal nie jeden film, ale dva v jednom, takže by som mal byť spokojný. Veď aj som, ale nič viac. Jednotlivé detaily sa totiž nespojili do dokonalého obrazu, na aký som od Leoneho zvyknutý, ale do obrazu , aký poskytuje digitálna televízia pri slabom signáli. Tých rušivých štvorčekov tam bolo viac, ako obvykle. Napriek tomu aj slabší Leone znamená nadpriemerne dobrý film. ()
Scénář: Luciano Vincenzoni, Sergio Donati, Sergio Leone .. Coburn i Steiger hrají jedna báseň, ale jinak mne tyto mexicano westerny navíc prosáklé politicko-revoluční atmosférou nijak zvláště nebaví jak jiné žánrové příspěvky. Ani když opět výborně režíruje maestro Leone, některé komponované záběry berou dech, do uší zní Morricone a efektivní výbuchy dynamitu jsou na každém kroku. I přes některé delší a nevybalancované scény má film své silné momenty a stylové pasáže. 70%. ()
Galerie (38)
Zajímavosti (12)
- Film měl být původně režírován Peterem Bogdanovichem, ale Rod Steiger a James Coburn požadovali jako režiséra Sergia Leoneho, proto Bogdanovich vycouval. (c.tucker)
- Jedná se o nejoblíbenější Leoneho film. Sergio Leone měl konflikty s Rodem Steigerem o způsobu ztvárnění jeho postavy. Došlo dokonce na fyzickou konfrontaci a Steiger akceptoval Leoneho představu. (vrgulnik)
- Zpívání „shon shon shon“ ve zvukovém doprovodu Ennia Morriconeho navrhla Carla Leone, která si myslela, že to bude znít lépe než původní zpěvy „wah wah wah“. Sám Morricone v rozhovorech řekl, že na rozdíl od všeobecného přesvědčení zpěvy nepředstavují jména postav, ale jsou jen součástí zvukové kulisy jako zpěvy ve všech ostatních westernech Sergia Leoneho. (Marek06)
Reklama