Kapsy plné dynamitu

Konecne po rokoch znova videne, tentokrat v nezostrihanej, DC dva a polhodinovej verzii. Vysledny pocit po zhliadnuti minimalne rovnako opojny ako pri dolar trilogii a West & America. Reziserove trademarky a charakteristicke prvy stylu su lahko identifikovatelne, pricom miestami si Leone sam z nich robi trefnu sebaparodiu (podobne ako Morriconeho OST dokaze v jednej melodii kombinovat prvky epickej melancholie z Vtedy na zapade a "divnych" zvukov k nim namiesanym). Leone vo Fistful of Dynamite / Die You Sucker v strukture podobnej k DC verzii The Good, The Bad and the Ugly (prva polovica uvolnene usmevna, druha polovica snimku vazna s vyrazne protivojnovym nadychom) prostrednictvom prvkov tzv. Zapata westernu (odnoz spaghetti westernu s usadenim stylotvornych prvkov do realii a historickeho pozadia dejinnych udalosti v Mexiku) vyjadruje svoj negativny postoj k revolucii ako takej a prostrednictvom postavy Juana ju kritizuje a vykresluje ako akt, ktorym clovek ako jednotlivec nema co ziskat, len stratit. Oproti starsim reziserovym dielam je ubrane v rovine mytizacie postav a budovania ich ikonickej heroizacie, pricom vsak pozorne davkovana seria flashbackov plni nielen charakterovu drobnokresbu ustrendej postavy ako to pozname napr. z Vtedy na Zapade, ale i metaforu postoja k revolucii ako takej. Die YOu Sucker je tak pevnym spojovacim clankom medzi Leoneho westernovymi opusmi a Vtedy v Amerike. (03.03.2009)

Mravce, pobiehajúce po kôre stromu v neustálom pracovnom nasadení, náhle zmätie silný prúd mužského moču. Z tiel drobných živočíchov sa stávajú topiace sa škvarky v žltej spenenej vlne. Úvodná scénka, spolu s Maovým citátom o revolúcii ako akte násilia predznamenávajú ďalší dej. Životy hrdinov sa totiž prepletú s práve prebiehajúcimi revolučnými bojmi v Mexiku. Chaotickú situáciu chcú využiť čisto zištne pre vlastné obohatenie sa, ale vlna revolúcie ich mohutným prúdom strhne, podobne ako šťanka bezbranných mravčekov v úvode. Drsný humor je prekladaný smutným divadlom popráv nevinných na jednej či druhej strane. Nad touto biedou sveta sa pohybujú hlavní hrdinovia – silné osobnosti vybavené schopnosťou prežiť a vôľou zvoliť si svoj koniec. Sústredenie kamery na detaily tvárí, pohľady doširoka roztvorených očí, bradaté a spotené telá, množstvo mŕtvych, vlak ako hýbateľ deja, hrdina s predmetom, ktorý mu zaručuje bezpečnosť (v tomto prípade skúmavka s nebezpečnou výbušninou) : to všetko sú overené známky režijného rukopisu Sergia Leoneho. V tomto svete nemajú miesto ušľachtilé myšlienky idealistických anarchistov, ba ani existencia rodového klanu, ako záruk prežitia. Strata ideálov, či rodiny totiž vedie aj silné individuality, schopné vzdorovať nalinkovanému osudu, veľmi často k opusteniu seba samého a ponechaniu života silám fatálneho behu. V tom najlepšom prípade môže ostať v hlave nepochopiteľný otáznik nad všetkým, čo sa práve prihodilo, ako základ celoživotnej skepsy k akýmkoľvek spoločenským hodnotám. (24.07.2006)

Revolution means confusion. A nabízí se tak otázka, zdali se hodí vyčítat nekoherentnost filmu o natolik nekoherentním konfliktu jako byla Mexická revoluce. Leone se snaží všech dosažených režijních atributů využívat ve prospěch ambiciózní historické fresky a trochu se mu tam pak tluče ta stylizace (postava Jamese Coburna, toho vytáhlýho hubenýho démona s povislým zápěstím a trhavinami napchaným pláštěm!) s drastickou a jímavou výpovědí o konfliktu přerůstajícím v genocidu. V určitých chvílích jsem si zde připadal jak v Schindlerově seznamu. Obrovská scéna s popravčími jámami zmrazí i nejotrlejší třeba jen tím, že je čistě ilustrativní a předělová. Obří panoramata vyprahlé mexické krajiny se pak střídají s extrémními detaily na umaštěný držky povýšených buržoustů. Kolísavé tempo je problém, film působí jakoby každá epizoda byla úplně odtržená od zbytku a intimní sekvence jsou dost tezovité a trochu hnané zbytečně na krev. Velkolepější či žánrově čistější sekvence (zejména v první polovině filmu), jsou ale stále dechberoucí podívanou. Třeba jen už kvůli tomu kolik asi znáte filmů, kteří se Mexické revoluci věnují? (15.07.2021)

Já tedy budu muset býti opět hajzlem. Začnu hudbou, protože ta byla samozřejmě opět skvělá a je prakticky jediným skvělým prvkem filmu. Co se mi líbilo méně je hrozně obsáhlý děj a co se mi líbilo úplně nejméně jsou hlavní dvě postavičky, které mi prostě přišly nudné a přál jsem jim pouze rychlou smrt. Western je příšerně dlouhý a troufnu si vám zaručit, že se budete místy nudit určitě taky. Pár pasáží, které si budete den, či dva pamatovat tu určitě najdete. Nejedná se však ani omylem o western, který by si zasloužil srovnání především s dřívější Leoneho tvorbou. Tohle byl velmi slabý čajíček. Maximálně hvězda. (31.12.2014)

Nejdříve jsem měl pocit, že sleduji další mistrův westernový počin, i když z o něco pozdějších dob; detaily očí a žvýkajících úst, většinou se zoomovým nájezdem. Ale potom se z filmu stala téměř komedie ve stylu Spencer / Hill a než jsem se rozkoukal, díval jsem se opět na něco jiného - na drama o revoluci. A takovéhle přesuny nemám rád. Navíc se mi tento kousek zdál poměrně nudný. (20.02.2007)