Miláček žen

Na začiatku to vyzeralo dosť nebezpečne. Myslím ten štýl humoru. Jerry Lewis bol inšpiráciou pre mnohých ( Jim Carrey určite ), lenže spoliehal sa na humor, ktorý hral hlavnú úlohu v nemých groteskách a do zvukového obdobia akosi nepatrili ( jedine spomenutý Jim Carrey to dokázal zladiť ). Lenže, v nasledujúcich minútach sa tie gagy začali ukazovať ako inteligentne vipointované a vtipné. Komédia, ktorá zrejme ohúrila iba americké, menej náročné publikum. (01.05.2017)

Skeče jako do zábavních show poskládané halabala do slaboučké dějové linky. Jako kdybyste sledovali hodinu a půl výstupy Bohdalové a Dvořáka z Televarieté.Nejvtipnější jsou titulky na začátku s parodickými fotkami slavných párů ve slavných rolích, pobaví i gangster Raft, scéna ve stylu otevřený domeček pro panenky geniální, ale trestuhodně nevyužitá, ovšem jako celek je film řídký a slabý jako jogurty ze supermarketu. (17.10.2011)

Poloha totálního hlupáka s tváří mentálně postiženého jedince mohla klidně být Lewisovou ochrannou známkou a hojně jí pochopitelně využívá i v této komedii. Jako tradičně ve většině jeho filmů je i v případě Miláčka žen příběh vedlejší a je obětován herecké exhibici hlavního představitele. Hrát Herberta někdo jiný, snímek by ztěží patřil do průměru. Btw, česky Miláček žen... (11.11.2005)

Neskutečně zábavné a ujeté, až jsem ani některým těm nápadům nevěřil. Kdyby se Jerry Lewis tak strašlivě nepitvořil, tak je to ještě lepší. Asi by mi seděla víc ta keatonovská chladnost, než tohle ksichtění se. Ale ono vás to stejně po chvíli strhne a budete se těm šílenostem smát, protože jinak to ani nejde. (10.04.2015)

Nutty Professor ještě jakž takž ušel, ale s humorem Miláčka žen jsem se minul úplně. Během jedenapůlhodinového sledování vřeštícího, kňourajícího, pitvořícího se, vrávorajícího a věci rozbíjejícího Lewise jsem se přesně dvakrát lehce pousmál (pískání na motýly a rozmazaný obraz). Žádný timing, žádný náznak něčeho aspoň trochu „normálního“, od čeho by se mohly gagy odpíchnout, jen vršení jedné hysterické, o smích leda trapně žadonící křeče na druhou. Přitom zinscenovat některé scény muselo dát neuvěřitelné moře práce… V domnění, že mi musí něco unikat, jsem si zkusil pustit režisérský komentář – vypnul jsem ho po čtvrthodině sestávající z hihňání, opakování replik po postavách a asi dvou souvislých vět typu „tohle jsme točili v Paramountu“. Důvod, proč je tento pán prohlašován za krále komedie, génia zatracovaného průměrným americkým divákem a pochopeného teprve intelektuální Evropou, mi asi zůstane utajen navždy. Hvězdička putuje architektovi a trumpetě Maynarda Fergussona. (17.01.2019)