Ať žijí duchové!

Nefalšovaný československý kumšt. Trojice Lipský - Novotný - Němeček je záruka těch nejlepších trikových a kamerových iluzí (scény s trpaslíky si dodnes nedokážu reálně vysvětlit). Jarda Uhlíř přidává skladatelský debut, který není možné překonat a vše podtrhuje dokonalý scénář, vychovávající již několikátou generaci dětí. Ukázka československé filmařské zručnosti a sladké pohlazení po dětské duši - tohle musí znát i děti mých dětí. (13.09.2011)

Jako malého caparta mě Ať žijí duchové! moc nebralo, tak jsem si to po letech pustil znovu a svůj názor musím značně pozměnit. Velmi pozitivní film, ze kterého sálá dětská hravost a optimismus, navíc podpořený kvalitním humorem, hudbou (Jaroslav Uhlíř) a zajímavým hereckým obsazením. Snímek se sice nevyhne občasnému soudruhování, ale na druhou stranu si do socialismu občas nenápadně rejpne (pážata-pionýři, rytířský řád-řád práce, šlechtic-šlechtitel nebo věta: "Hele, dneska se ten původ bere zase jinak, víš?"). Nebude to sice úplně čistý plný počet (navíc mě ty neustálé prostřihy na 2 nejmladší kluky Holého a tuším Brože, po chvíli docela iritovaly), ale tenhle film si je zaslouží. "Napiš, tvrdá pomsta Jouzovi." - "Pomsta Jouzo...hele, jaký "i/y Jouzovi?" - "Tvrdá pomsta, tak tvrdý." Výstižný komentář: Matty (13.03.2010)

Nostalgie je pěkná mrcha. Tenhle filmík jsem viděl kdysi kdysi dávno a mockrát, ale od té doby jsem vyrostl a nějak mi na něj nezbyl čas. Ale protože mi na něj zbyly krásné vzpomínky, koupil jsem si jej na DVDčku (které mě překvapilo slušnou nabídkou bonusů, to se u nás moc nevidí). Jenže... dnes už přece jen od filmu očekávám víc než pionýrskou agitku s písničkami (pionýra jsem už jaksi nestihl a ty kecy kolem jsem tehdy taky nějak nevnímal). Největší překvapení mě ale postihlo u písniček - celou dobu jsem si myslel, že v Leontýnčině písni se zpívá Dunky, Žalky... (21.12.2007)

Dokonalá hudební rodinná komedie, která je určená naprosto všem. Zvláštní, mám pocit, že tenhle film nestárne. Chytlavé písničky si bude prospěvovat snad každý. Jak by také ne, když je pod nimi podpsán Jaroslav Uhlíř. Některé hlášky zlidověly. "Co se tam děje nenormálního? Nenormálního nic. Normálně tam straší."// "Žampiony nadívané, máslo, žloutky a pak sůl."// "Nejsou Pribiňáky!"// "Posázaví podle vzoru stavení. A zelí taky, Jouzo." (31.12.2008)

Nedoceňovaný režisér Oldřich Lipský natočil ve spolupráci se Zdeňkem Svěrákem, sice doceňovaným, ale občas i podceňovaným českým scénáristou mezinárodního věhlasu skvělou pihádkovou komedii ze současnosti. Asi to nejtěžší, co se v tomto subžánru hraného filmu vůbec udělat dá. Všechny složky filmu jsou vzácně vyrovnány, nechybí ani náš proslulý černý humor, vyzvednout jednu hereckou kreaci znamená zavrhnout ty ostatní. Duše zřídkakdy pookřeje jako při i po zhlédnutí tohoto nadčasového klenotu naší národní kinematografie. Klenotu, který by mohl - nebo měl být - zajímavý i pro zahraničního diváka. (28.12.2007)