Režie:
Oldřich LipskýKamera:
Ferdinand PečenkaHrají:
Gordana Miletić, Rudolf Hrušínský, Joža Gregorin, Vladimír Menšík, Ljubomir Didic, Barbara Połomska, Ludmila Píchová, Rudolf Deyl ml., Stella Zázvorková (více)Obsahy(1)
Velký pražský orchestr odjíždí vlakem na hudební festival do Jugoslávie. Pouze zpěvačka Soňa Klánová odjezd zmeškala. V aeroliniích se jí podařilo koupit letenku do Bělehradu od paní Navrátilové, které se cesta nehodila. Dirigent orchestru si mezitím zoufal. Na hranicích telefonoval do Prahy a když se dozvěděl, že Soňa odjela z domova taxíkem, domníval se, že je dožene po silnici. Improvizovaným koncertem pro celníky a cestující zdržel orchestr odjezd vlaku. Soňa pochopitelně nedorazila a navíc nestačili včas dojet do Splitu, kde jim ujela loď a museli použít jinou. Soňu z letiště omylem odvezl řidič Drago, který čekal na paní Navrátilovou. Po vysvětlení situace se rozhodl odvézt hezkou zpěvačku až k moři. Ještě několikrát se orchestr a zpěvačka na cestě minuly, aby se nakonec všichni šťastně setkali a zahájili festival slavnostním průvodem. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (23)
Sice hodne naivni a kycovity koprodukcni snimek, kde spousta hercu prehrava. Pusobi to i jako reklama na letni katalog Cedoku, presto se mi tato prazdninova tour orchestru do Jugoslavie libila a clovek si u filmu odpocine. Par zajimavych postav a vtipnych situaci, ktere si myslim, nikoho nemohou urazit. ()
Po všech stránkách tak šílený průser, až z toho má člověk takovou tu sadistickou radost (podobný typ zážitku očekávám od Podskalského Revue na zakázku). Film který vznikl jako podpora družby a turismu mezi Jugoslávií a Prahou, takže se celý odehrává v ikonických oblastech obou destinací, plných srdnatých a ochotných místních. V určitých bodech buduje tu skvělou optimistickou atmosféru internacionalismu a otevřenosti budovatelských filmů, kterou se maskoval tehdejší útlak a útlum (akorát se zde nevyskytuje jakýkoli antagonista). Na letišti vedle sebe stojí Francouzi, Rusové, Arabové i černoši, z turistických autobusů ve Splitu se ozývá "It is beautiful, darling." a společnou řečí mezi lidmi a přísnými celníky je veselé hudební číslo. V tomhle čtení tomu jdu ale hodně naproti, protože jinak je to naprosto nekoherentní zmatek s neschopností vyjádřit se o kom nebo o čem vlastně ten film je. Nemluvě o tom, že se zde přechází mezi několika podzápletkami i styly vyprávění v naprosto neexistující dramaturgii a příšernýma, příšernýma písničkama. PS: Bonusové body za to, že mladá (sic!) Zázvorková zde vypadá a hraje jako Klinger z Mashe a mladý Kopecký (sic!) je naprostý John Torturro své doby. ()
Tyhle filmy jsou všechny na jedno brdo. Ale záběry jsou hezké, tedy jen některé, a občas je to i legrace. Hudba nestála za nic, ani písničky se mi nelíbily. Jugoslávsky neumím, ergo mi některé dialogy naprosto unikly. Takže plus za kameru a toho malého chytrolína a to je vše. Ale to nedá dohromady ani těch pomyslných 20%. ()
Dle mého názoru druhý nejhorší film Oldřicha Lipského. Ze snímku lze jasně vyčíst, že scénář nebyl z nejkvalitnějších a celý příběh je založen na celkem jednoduché zápletce. Ikdyž byl film obsazen velmi kvalitními herci, výsledek je bohužel nevýrazný a bez nápadu. Navíc koprodukce s tehdejší Jugoslávií filmu spíše uškodila. Osobně dávám jednu hvězdu pouze za herecké výkony pánů Miloše Kopeckého, Rudolfa Hrušínského, Lubomíra Lipského, Josefa Hlinovaze a Vladimíra Menšíka. ()
Tak tuhle kravinu na 6 roků zakázali jenom proto, že v ní hráli jugoslávští herci, odehrávala se v Jugoslávii, bylo v ní slyšet jazz a chyběla politika. Krásný Tonda o filmu prohlásil, že je to kosmopolitní produkt revizionistických vlivů (ha!), spoluautor scénáře Škutina o Tondovi zase, že je vůl, a šel na 10 měsíců sedět. ()
Zajímavosti (3)
- Film byl uveden na festivalu v Banské Bystrici v roce 1959, hned na to byl ale zakázán. Důvodem byl jednak fakt, že na něm spolupracovali jugoslávští umělci, a jednak zde byla Jugoslávie zobrazena idylicky. Poté, co jugoslávský vůdce Josip Broz Tito otevřeně kritizoval Sovětský svaz za invazi do Maďarska, bylo totiž ve východním bloku cokoli spojené s Jugoslávií naprosto nepřijatelné. Film byl tak uveden do kin až v roce 1964, když se politické poměry uvolnily. (Stegman)
- Prezident Novotný o filmu prohlásil, že je to kosmopolitní produkt revizionistických vlivů, spoluautor scénáře Škutina zase řekl o prezidentovi, že je vůl, a za to šel na 10 měsíců sedět. (raininface)
Reklama