Velký den Františka Koudelky
Joachim, Put It in the Machine
Režie:
Oldřich LipskýKamera:
Jaroslav KučeraHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Luděk Sobota, Marta Vančurová, Věra Ferbasová, Josef Dvořák, Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák, Karel Novák, Václav Lohniský, Eva Fiedlerová, František Husák (více)Obsahy(1)
Pod námětem a scénářem komedie Oldřicha Lipského Jáchyme, hoď ho do stroje! z roku 1974 najdeme poprvé jména oblíbené autorské dvojice Ladislav Smoljak – Zdeněk Svěrák. V té době už byli oba známí jako autoři zábavných rozhlasových pořadů, právě se připravovali na osmou sezónu stále populárnějšího Divadla Járy Cimrmana, v menších rolích se objevili i na filmovém plátně, ale svoje skutečné úspěchy měli tehdy ještě před sebou. Hlavním hrdinou jejich prvního filmového příběhu je nesmělý mládenec František Koudelka (L. Sobota), který uvěří tomu, že bude mít zaručený úspěch v životě, bude-li se řídit kondiciogramem, „vědecky“ sestaveným přehledem svých šťastných i kritických dní. Až po mnoha letech se dozví, že kondiciogram, podle kterého žil, byl určen jeho jmenovci. Mezitím však zažije hodně perné chvíle a neskutečná dobrodružství… Dnes již legendární komedie je jednou z nejlepších, které byly u nás v neveselých časech normalizace natočeny. Dala velkou příležitost komikům nové generace – skutečně úspěšný filmový start zde zahájili Josef Dvořák a Luděk Sobota – ten se na dlouhá léta etabloval do rolí nesmělých až přihlouplých mládenců. Úspěchu napomohl samozřejmě i vynikající scénář, který rozvíjí kaskádu komických situací, a rovněž skvělá režie, která nevynechala jedinou příležitost rozesmát diváka. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (755)
Neber úplatky, neber úplatky, nebo se z toho zblázníš. Kdyby tato hláška platila doopravdy, tak by skoro celá republika byla v blázinci :-). Vzdyt je bere skoro kazdej a kdo rika, ze ne, tak je bere nejdele. Nezapomenutelna ceska klasika. Kazda treti veta se stala hlaskou. Je to jedna z nejlepších českých komedií o skromném hochovi, který jede z vesnice do mesta pracovat a ridi se kondiciogramem. Taky bych takovy kondiciogram bral, treba by mi pomohl, protoze jsem vecne pesimisticky a porad se mi to plni :-(. Jednoznacne nejlepsi film Ludka Soboty. ()
Přestože je v tomhle filmu řada úžasných momentů a míst, z herectví neherectví Luďka Soboty je mi spíše trapno. To není skvělý výkon hereckého profesionála, ale zcela autentický projev naprostého amatéra, jehož "herectví" sice ve své době zazářilo nikoho a nic nevykrádající originálností, ale který bez jakéhokoli dalšího vkladu, v podobě skutečné schopnosti ztvárňovat filmové či divadelní role, časem nutně značně omrzí, jak ostatně dokládá jednoznačně sestupné hodnocení filmů v nichž si ještě Sobota stihl zahrát před tím, že producenti definitivně pochopili, že žádný comeback Luďka Soboty nepřijde přijít už ani omylem... ()
Náš ústav se mými ústy co nejsrdečněji omlouvá za toto politováníhodné nedopatření, ke kterému dochází maximálně… Kolikrát sestro? …třikrát za deset let. Chocholoušek, Donald, čepující prďola, nebohý uklízeč, minimalista Uko Yeshita, STS Chvojkovice – Brod, úplatky, vysušení, vylovení, odbahnění, rozklepaný nýtek… Co k tomu dodat? Idiot Luděk Sobota, zvaný též Jakožeherec, prostě musí podat vynikající výkon, když mu někdo napíše roli na tělo. On vlastně nehrál, on se choval tak jako normálně. Kolik třešní, tolik višní. ()
Luďka Sobotu opravdu nemusím a tohle je jedna ze dvou výjimek, kdy se mi jeho herecký projev líbil. Ve spojení s chytrým humorem scénáristické dvojky Svěrák-Smoljak a režijním umem Oldřicha Lipského vznikla nadčasová lidová komedie, která se pravidelně objevuje na televizní obrazovce a nachází stále nové diváky. Celkový dojem: 90 %. Řada scén z filmu zlidověla, osobně mám nejradši scény s psychiatrem Chocholouškem a se Smoljakem varujícím před škodlivostí úplatků. ()
První z cimrmanovských vesměs úspěšných filmů sedmdesátých a osmdesátých let minulého století přinesl již tehdy špičkovou podívanou a hned celou sérii zapamatovatelných scén a zlidovělých výroků. Výborné je i základní téma - venkovský dělník v Praze - i konfrontace prvních projevů managerské kultury (víc se o ní začalo u nás mluvit koncem šedesátých let). Stejně dobrým nápadem bylo prolnutí cimrmanů s ypsilonisty a klasickými herci. Pro mne osobně je velkým zážitkem "falešná kočička" Věra Ferbasová, jejíž tetička nepostrádá rozkošnou prvorepublikovou výstřednost, v níž cítím úsměvnou čapkovskou vlídnost všedního dne. Co proto tu také dostává iracionální víra ve vědu. Sečteno a podtrženo: crazykomedie se vším, co k tomu patří. Nezbývá mi než v úctě stanout před nesmrtelnými díly Japonce Uko Ješity, která nešlo přehlédnout. I "malá" velikost má totiž svůj nepřehlédnutelný formát. ()
Galerie (13)
Zajímavosti (96)
- Při přijímacím pohovoru se „zblázní“ jeden ze zaměstnanců servisu (Karel Augusta) a pan vedoucí telefonuje na psychiatrii. Problém je v tom, že vytočí jen jediné číslo a ihned hovoří, přestože není technicky možné, aby byl hovor spojen tak rychle. (pjotri)
- Hlasatel na výstavě psů (Jaroslav Vozáb) mluví o dlouholeté historii přátelství mezi psem a člověkem, a jako příklad jej dokládá psem Šarikem. Jedná se o psa ze seriálu Čtyři z tanku a pes (1966–1970). (sator)
- V každém proslovu, který ve filmu zazní, se opakuje formulka "svěží vítr" (na výstavě psů, na turnaji v judu, na automobilových závodech na Konopišti a na výstavě miniatur Uko Ješity). (džanik)
Související novinky
Retro biják 60. – 90. let
Fanoušci retro filmů, zbystřete! Jáchyme, hoď ho do stroje!, Postřižiny, Limonádový Joe, Marečku, podejte mi pero!, Starci na chmelu, Adéla ještě nevečeřela, Noc na Karlštejně, Čtyři vraždy stačí,… (více)
František Peterka 1922 - 2016
Ve věku 94 let zemřel herec František Peterka. Narodil se do rodiny bankovního úředníka a modistky. Narozdíl od svých kolegů, kteří museli v rodině bojovat o své místo na divadelních prknech, u něj… (více)
Reklama