Muž z prvního století

Nezajímavá hlavní postava Miloše Kopeckého, která je v podstatě padouch ze současnosti (naší minulosti), jenž přilétá do ráje socialismu, kde peníze neexistují, stejně jako kariérní žebříček, majetek či závist. Tyto neduhy se úspěšně léčí, a to co bylo dříve je přežitkem starého letopočtu. Aneb Oldřich Lipský natočil jeden ze slabších kousků své bohaté kariéry. Muž z prvního století je neřečenou komunistickou agitkou, jak jednou bude vypadat svět pod jejich vedením za 500 let. Přímé náznaky, že je film takto zamýšlen padnou pouze jednou u otázky: "Kdy byl zaveden socialismus v Lucembursku." Přesto ale se mi při pohledu na ten svět ježí chlupy na těle. Není totiž nijak zajímavě vykreslen. Interiéry jsou veskrze odporné. Postavy jak v hlavních, tak vedlejších rolích zajímavé jako děravá ponožka a zcela zbytečná byla tu postava mimozemšťana. Suma sumárum: podprůměrný sci-fi kousek, který výrazně zestárl, jak praktickými efekty, tak myšlenkou. Dvě hvězdy dávám za kostýmy (ty jediné ušly) a občasné pousmání se nad myšlenkou zde propíranou, že budoucnost je skvělá a my v minulosti jen tupí barbaři patřící na tvrdou léčbu. 50% (21.05.2020)

Český občan (tupý buran v podání excelentního Miloše Kopeckého) v roce 1961 omylem odletí v raketě do kosmu, z kterého se vrátí do roku 2465 (508 let po Sputniku1) ve společnosti superinteligentního mimozemšťana zvaného Adam. Nápad je převelice zajímavý a zpracování až skoro nadčasové. Vždyť ve filmu vidíme prvky Total Reccal nebo Pátého Elementu a principiélně i Planety opic. Ovšem film selhává především v rámci komedie a ideologie. Ta se z dnešního hlediska jeví jako idiotská. Nemůžeme však hanět tvůrce pro jejich ideologický scénář. V té době buď sami věřili, že budoucnost patří utopické socialistické společnosti (nebyli by první, viz. H. G. Wells) nebo prostě museli věřit. Kdyby chtěli skutečně společnost kritizovat, pochybuju, že by film vznikl a zda by tvůrci nepoputovali rovnou na Sibiř. Ve filmu jinak padne několik vtipných replik a několik nápadů také stojí za zmínku, ale nutno poznamenat, že v té době vznikly i lepší filmy i bez tolik okázalých efektů. (13.06.2011)

Budovatelské sci-fi? Zní to šíleně že?! - Ale, ano i tohle se u nás točilo. To budování je tam sice jen v náznaku, ale přesto čpí. V hlavní roli se chtě nechtě ,,omáchl" Miloš Kopecký. Komediální není až tak děj snímku, ale spíše ona popsaná a znázorněná budoucnost. Znáte to, občas se vám do ruky dostane třeba starý časopis ABC z šedesátých let a tam jsou znázorněny dopravní prostředky jaké budou jezdit v roce 2000... Jsou to samá vznášedla a vzducholodě v designu Brusel. Tady tobylo něco podobného. Na nedělní odpoledne proč ne. * * (22.01.2012)

"Rasista? Já? Rasisty já nenávidím, stejně tak jako židy a černochy!" Haha, tohle je slušnej nářez a pochybuju, že by tato hláška mohla být ve filmu publikována v dnešní době. Miloš Kopecký jako muž z prvního století hýří neskutečným drajvem a perlí jednu satirickou hlášku za druhou, fakt v plné palbě! "Ty budeš přes den pracovat, já večer vždycky někam zajdu, to bude život!" "Nedělejte si péči, já jsem zdravější než vy, 500 let jsem nebral nemocenskou!" "Víš, co je to být neviditelnej? To se dají dělat věci, dyť to je kapitál!" Je to výborná sranda a ironická ukázka lidské povahy. Mimo to je zde spousta vtipných slovních hříček - "Máte sobecidu. Kde jste se tím ve vesmíru nakazil?" Myslící mluvítko, mluvící myslítko a hafo dalších špeků. Oldřich Lipský jasně nastínil, jak bude jeho další tvorba vypadat a že v něm dřímá závan génia. Elektronickou hudbu a zvuky vytvořil Zdeněk Liška a to prostě nikdy nikdo nenapodobí. Originál jak se patří! (21.03.2022)

"Zase humr!" Roztomilá satirická hříčka s neodolatelným Milošem Kopeckým (snad každé slovo, které vypustí z úst, je perla), dobře a místy velmi vtipně napsaná, trikově velice dobře zvládnutá a s opravdu úžasnou a v rámci možností uvěřitelně působící maskou Radovana Lukavského. Oldřicha Lipského ty největší věci, díky nimž ho milujeme dodnes, teprve čekaly, ale na Muže z prvního století by určitě byla škoda zapomenout. (18.02.2012)