Klec

Kdo přemýšlí, je vždycky sám. Lidé neradi slyší nepříjemnou pravdu, tím spíš, míří-li do vlastních řad. Brněnská inscenace Zdeňka Čecháčka a Vojtěcha Štursy nepochybně vyvolala silnou averzi u stranických funkcionářů, už proto, že na podobné kritické výpady bylo tehdy zkrátka příliš brzy. Dnes už leccos z toho působí neškodně, unaveně, možná i naivně, přesto vyvrcholení příběhu v podobě kritického projevu Jana Třísky na odborářské schůzi ústavu vzbuzuje jiskřičku naděje, že ne všichni smýšleli konformně a že se občas mezi tím ustrašeným davem našla jedna bílá vrána, jeden odvážný, který se nebál pozvednout svůj hlas. (22.05.2021)

Náhodou jsem se pár dní před tímto filmem dostal k vynikajícímu článku o tom, jak je v současnosti nastaven systém hodnocení vědecké práce. Díky tomu jsem byl obohacen o další rozměr filmu: Ve filmu zachycená kritika poměrů na vědeckých pracovištích se totiž ukázala nadčasovější, než by se mohlo na první pohled zdát. _____ O článku ve zkratce: dnes je úspěšnost vědeckých výzkumů měřena pomocí tzv. impakt faktoru, který je vypočítáván v několika vědeckých časopisech a měl by sloužit jako ukazatel kvality (fungující na principu "čím citovanější článek, tím kvalitnější výzkum"). To má za následek, že je na vědce vyvíjen tlak, aby bádali hlavně s ohledem na co nejlepší možný výsledný impakt faktor. Jen tak se stanou finančně a marketingově přínosnými pro své pracoviště. Zájem o koncepční práci je až ve druhém plánu (pokud vůbec). _____ Za socialismu se tedy vědci báli příliš vyčnívat, protože chtěli mít "klid na práci", kdežto za kapitalismu se vědci bojí pustit do čehokoli dlouhodobějšího, protože "time is money". - Myslím, že to stojí za zamyšlení. ... Závěrem jen tolik, že Třískův monolog na schůzi (ROH?) je brilantní, v české či slovenské kinematografii takových najdeme jen pár. Tříska tu odvedl svůj velmi dobrý standard, ale líbil se mi i civilní projev Jaroslava Ravy (stokrát škoda, že nebyl obsazován víc!). Formální zpracování není bůhvíjaké, ale přece nebudu strhávat hvězdičky kvůli televizní kameře. (09.11.2015)

Výborný televizní film, který jsem zhlédl s nemalým zájmem. Jednomu se až nechce věřit, že se na obrazovku dostal poprvé až po 42 letech od svého vzniku - proto když se ke mně náhodou doneslo, že se to bude vysílat, nemohl jsem si nechat ujít možnost vidět film, který přede mnou dosud nikdo neviděl. Film mě zaujal tím, jak - po mém soudu - velmi věrně vystihl obraz celé tehdejší normalizační společnosti - zpočátku jsem ho sledoval dosti vlažně, ale jak začalo "přituhovat", začalo mi docházet, proč vlastně tenhle film "musel" skončit v trezoru - od sekvence s Třískovým projevem na schůzi už není pochyb o kritickém stanovisku vůči celé tehdejší společnosti, s nímž tento film přicházel. Zmínil jsem Třísku, který je pro dnešního diváka zřejmě hlavním lákadlem, proč si pustit tak letitou podívanou - pro svou roli se neobyčejně typově hodil (mj. svou kultivovanou dikcí) a coby mladý idealistický vědecký pracovník je velmi přesvědčivý. Člověk si při pohledu na něj nemůže nevzpomenout na postavu Sokrata, který tak jako Tříska v tomto filmu také sděloval lidem své doby nepříjemné pravdy, aby na to náležitě dojel - ta analogie je myslím dost markantní. Za mě velký dík České televizi za odvysílání tohoto zapomenutého klenotu - víc takových záslužných televizních počinů! (07.09.2015)

Celé je to takové toporné, režijně i herecky. Aspoň Jan Tříska je docela přirozený, což není při pronášení dialogů plných tezovitých klišé vůbec jednoduché. Tematicky se film řadí k vlně tzv. publicistického dramatu, která byla nejsilnější v 70. a hlavně 80. letech v SSSR, nejdřív na divadle a pak i ve filmu. Tam ovšem dokázali v nejlepších věcech (např. film Prémie) jít daleko víc do hloubky. (08.09.2015)

Názorný snímek o tom, jak dopadne pracovník hlasitě vyjádřující kritiku a hlavně pravdu o pracovní náplni svého pracoviště. A jak jinak, následky zasahují až na politické mínění. Není divu že se stal snímek tzv. trezorovým, neboť ve své době byli na toto opravdu velmi hákliví. Neřekl bych ale, že by se něco do dnešního dne změnilo. Příběh se odehrává ve výzkumném ústavu. Dialogy jsou tedy na dnešní dobu trochu náročné, takže současný mladý divák bude mít asi krapet problém porozumět všemu vyřčenému, ale na druhou stranu se jedná o lidi ve vědeckých pozicích, funkcionáře a na vedoucích místech, takže je vlastně všechno v pořádku. Je to snímek televizní, tedy převážně konverzační a velmi stabilní. Striktně se drží tématu a nezachází do žádných vedlejších motivů. Myšlenka příběhu byla trefena velice dobře a jak se dříve říkalo, velice příkladně. (09.09.2015)