Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Zemřou nacisté smíchy? Mistrovská komedie o rozverném divadelním souboru, který se během okupace Polska nedopatřením přidává k odboji... Slavný filmový režisér německého původu Ernst Lubitsch patřil mezi nejúspěšnější zahraniční tvůrce, jimž se podařilo etablovat v Americe v období Zlaté éry Hollywoodu. Během své dlouhé hollywoodské kariéry se rychle dokázal přizpůsobit nástupu zvukového filmu a natočil řadu úspěšných komedií, které se zařadily mezi klasiky tohoto žánru (Láska mezi umělci, Ninočka, Obchod za rohem). Zároveň patřil mezi politicky angažované hollywoodské režiséry, kteří se neobávali zaujmout stanovisko zejména k situaci v nacistickém Německu. V roce 1942 měla premiéru jeho protinacistická satira Být, či nebýt, v níž si velmi drsně utahoval z tehdejší politické situace v Evropě. Společně s Diktátorem Charlieho Chaplina se jednalo o jednu z mála komedií tematizující německý nacismus. V době svého uvedení snímek vyvolal velkou společenskou polemiku a tvůrci čelili výhradám, že zlehčují nacistickou hrozbu a zasadit děj komedie do tehdejší Varšavy je společensky nevkusné. K rozčarování přispěla i tragická smrt hlavní představitelky Carole Lombardové krátce před premiérou při leteckém neštěstí. Publikum docenilo tuto mistrovskou situační komedii až s odstupem dalších let a snímek začal být považován za vrcholné dílo komediálního žánru. Děj snímku se odehrává v roce 1939, kdy německé jednotky obsadily Polsko. Varšavský divadelní soubor zrovna zkouší protinacistickou inscenaci, která je ovšem na poslední chvíli z cenzurních důvodů stažena z programu. Členové divadelního souboru se následně zapojí do špionážního souboje s nacistickou mocí a díky perfektní znalosti divadelních prostředků se jim podaří přelstít gestapo navzdory milostným peripetiím a zmatkům v životě hlavní herecké hvězdy Josepha Tury a jeho manželky. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (78)

Martin741 

všechny recenze uživatele

Hm, poniektori spominaju ze Wilderov Stalag 17 je oproti tomuto len obycajnafraska - mno, Stalag som este nevidel a ani neviem kto tam rha. Viem len, ze to natocil Billy Wilder. No a par slov k Lubitschovmu filmu - mne teda scena kedy bol Hytler v uliciach Varsavy neprisla nijak genialna, teda doteraz nechapem ludi co tuto scenu glorifikuju. Tempo ma ale tato komedia, vyborne, to musim uznat, hercov som nepoznal, snad len zenu Clarka Gablea Carol Lombard - a i tu sa stalo velke nestastie - ake, to si precitate. Dialogy perfektne, kulisy namakane ...... absolutne hodnotenie davam preto, ze uz konecne viem kde sa inspiroval Truffaut so svojim filmom le Dernier metro : 100 % ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Konverzační komedie a rádoby dějové drama je asi to nejhorší spojení, co film může nabídnout. Všechny ty "vtipné hlášky", převleky, idioti z Gestapa, a všechen ten herecký lesk a šarm, mi daly notně pocítit vulgaritu celého podniku. Nejsou tu zesměšněny a zkarikovány jen gestapáci, ale také židé (všimněte si jejich jmen na vývěsních štítech) a také celý odboj. Skutečně nechutné a slaboduché. Lubitschovi jsem se dosud úspěšně vyhýbal, škoda jen, že se mi to nepodařilo i nyní. Ještě mi v hlavě zní: "Maj fjurer". - Pozdější pozn.: Napsal mi kolega Raroh: "Zdravím, k Lubitschově filmu Být, či nebýt. Nutno zdůraznit, že sám Lubitsch byl žid a s tradicemi židovského humoru pracoval (třeba i v Ninočce, k níž scénář napsal jeho žák Wilder). To jen na okraj Vašeho komentáře". - Pochopil jsme to tak, že můj pohled na věc je příliš subjektivní. A nejspíš ano! Ačkoli jsem sám čtvrtinový žid, a v životě jsem poznal několik plnokrevných židů, nikdy jsem se s nimi nesžil, jejich povahy mi byly cizí, stejně tak jako jejich kultura, kterou se domnívaly, že zastupují. Pozn.: Chtěl jsem uvést nějaký konkrétní příklad výše uvedeného, pak jsem to zamítl, ale o slovo se přihlásil Slavoj Žižek: "... když je vysoký nacistický důstojník dotázán na německé koncentrační tábory v okupovaném Polsku (moje pozn.: stav známý tedy již v roce 1941/42), odsekne: My se staráme o koncentraci a Poláci o táboření." (First As Tragedy, then As Farce, 2009) ()

Reklama

Cimr 

všechny recenze uživatele

Možná jsem divný, ale mám rád, když je tvůrce uměleckého díla mnohem chytřejší než já. A u tohoto filmu to platí zcela beze zbytku! Pokaždé, když už jsem si začal myslet, že tuším, jak se příběh bude odvíjet, přišel nečekaný zvrat a vše se začalo ubírat zcela jinam. Dobře patrné je to již v úvodní expozici, tedy zhruba do chvíle, než se objeví Hitler s legendárním ,,Heil myself!" Jen do tohoto okamžiku (první cca čtvrthodina) se perspektiva vyprávění obrátí asi třikrát a vy se sotva stačíte dosmát jednomu vtipu a hned je přenesen na druhou (občas i na třetí) a je snad ještě vtipnější. A to vydrží po celou dobu filmu - nemá to slabé místo. Lubitsch byl ďábel - jeho humor je černočerný a dokonce i jeho nejbližší přátelé ho přesvědčovali, že hlášky jako ,,To co on dělal Shakespearovi my teď děláme Polsku!" jsou na rok 1942 příliš silná káva. Lubitsch se naštěstí přesvědčit nedal a vzniklo geniální, po čertech vtipné, ale i neskutečně dojemné dílo. Současní ,,provokatéři" (jako třeba tvůrci Mého vůdce) by si měli tento film pustit, a pak svá natáčení zvážit... ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Výborná komedie o válce, kde jsou až neskutečné momenty, které vám natolik vyrazí dech, že se dokonce i nebudete smát. Přitom jsou to vtipné momenty, ale je strašně hezké vidět, jak si tvůrci dovolili skutečně hodně. Tohle nemohl být film, který by měl Hitler rád, a to je jen dobře. Podobné komedie se dnes už bohužel netočí, protože autoři nevědí, kde je míra a jak si rýpnout tak aby to bolelo. ()

Exkvizitor 

všechny recenze uživatele

Být, či nebýt je hlavně skvěle napsaná konverzační komedie. Dá se namítnout, že humor je zde příliš sitcomový a celému projektu by více slušelo provedení na divadle. Možná. Přesto se jedná o jednu z nejlepších filmů na dané téma - což je naprosto úžasné, vzhledem k roku vzniku. Člověk by totiž očekával, že Lubitsch se nechá strhnout tehdy v USA panující nemilosrdnou protiněmeckou propagandou - on si však pouze s velkým nadhledem dělá srandu z nacistů. A to se mi líbí. ()

Galerie (89)

Zajímavosti (6)

  • Hvězda tohoto filmu Carole Lombard (Maria Tura) se nedožila jeho uvedení do kin. V roce 1942, kdy byla na turné zaměřeném na podporu válečných obligací, zahynula v pouhých 33 letech při pádu letadla. (Pavlínka9)
  • Poté, co Carole Lombard (Maria Tura) zemřela při letecké havárii, byla z filmu odstraněna hláška „What can happen in a plane?“ (IQ Tiqe)
  • Při úvodních i závěrečných titulcích je použita skladba polského autora Fryderyka Chopina „Polonéza v A-dur, op. 40, no. 1.“ z roku 1838. (Korsak)

Reklama

Reklama