Režie:
Sidney LumetScénář:
Frank R. PiersonKamera:
Victor J. KemperHrají:
Al Pacino, John Cazale, James Broderick, Carol Kane, Charles Durning, Lance Henriksen, Dominic Chianese, Chris Sarandon, Robert Costanzo, Tom Towles (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Sonny (Al Pacino) a Sal (John Cazale), dvě nuly, které hnány životní nouzí vstupují do banky, aby ozbrojené uzmuly kus svého štěstí. Než se stačí vůbec zorientovat a zjistit, že bankovní trezor zeje prázdnotou, jsou nezkušení zlodějíčci v hledáčku policejních složek a dravých médií. Sonny a Sal mají náhle na krku z jedné strany rukojmí, z druhé strany, vedle dozorující policie, širokou veřejnost, v jejíchž očích zosobňují lidové hrdiny. S tím, jak se zvyšuje napětí, dochází v bance čerstvý vzduch a spolu s ním také veškeré legrácky a čepýření. Situace se pomalu, ale neúnosně blíží ke svému konci… 22. srpna 1972 byla v Brooklynu naplánována bankovní loupež, která neměla zabrat více jak dvacet minut. Nakonec John S. Wojtowicz, ozbrojený nejen palnou zbraní, ale především znalostí mafiánského filmu Kmotr (1972; účinkoval v něm právě Al Pacino), s psychicky nevyrovnaným kumpánem Salvatorem A. Naturalem, drželi rukojmí po čtrnáct hodin. Jedním z hlavních motivů k loupeži bylo pro Wojtowicze získání finančních prostředků na chirurgickou přeměnu pohlaví svého transsexuálního partnera, Elizabeth Edenovou. Netradiční kriminální událost mistrovským způsobem převedl o tři roky později na stříbrné plátno režisér Sidney Lumet (Dvanáct rozhněvaných mužů, Sestup Orfeův, Zastavárník, Vražda v Orient expresu). Společensko-kritickému dramatu nelze upřít jak nadsázku, s níž se umně líčí absurdní charakter celé loupeže, tak přesnou psychologickou drobnokresbu všech zúčastněných vystavených nezměrnému tlaku. Velkou zásluhu na tom nesl strhující scénář Franka Piersona, jenž za něj získal oborovou cenu Writers Guild of America i Cenu Akademie. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (375)
Svižně odtočená tragikomedie o jedné nevydařené amatérské loupeži. Celé se to nese v takovém tom rozervaném americkém stylu 70. a 80. let a celé to staví na výborném, avšak trošku jiném Al Pacinovi, který jako homosexuální bankovní lupič je bezkonkurenční. Spousta vtipných momentů, film si vás vtáhne a budete prožívat všechny policejní manévry, budete se kochat, jako pojede na letiště z minibusu a závěrečná scéna vás rozhodně nepotěší, protože těmhle dvou „kmotrovským bratrům“ musí fandit každý! Jeden z nejlepších filmů na tohle téma, ale podruhé bych ho vidět už moc nemusel, spousta dlouhých (hlavně zbytečných) scén a místy chaotické. Hodnwě dobré tři hvězdičky. ()
Film, ktorý je aj spolu so Serpicom (1973) často citovaný v iných filmoch, ide o posledný filmový kúsok, ktorý už definitívne vystrelil mladého Al Pacina medzi hereckú špičku. Prvá polovica funguje ako perfektná komédia s množstvom hlášok, ktoré vyvolávajú úsmev na perách. Stred snímku sa tvári ako psychodráma, no už to nebolo tak dobré ako úvod, je tu niekoľko hluchých miest, ktoré občas nudia, no potom prišiel záver a ten bol jedna veľká lahôdka. Solídny nadpriemer, pre fanúšikov krimi thrillerov s motívom vylúpenia banky povinnosť. 75/100 Videné v rámci - 5x5 tour : Po stopách režisérov. ()
Zprvu se Psí odpoledne jeví jako osvěžující mix krimi a komedie, avšak humoru je docela poskrovnu, postavy jsou zábavné, některé jejich interakce logicky taky, ale na dvouhodinovou zábavu to nestačí. Druhý pohled z perspektivy thrilleru mě bohužel také neuspokojil, nezdálo se mi, že by situace byla brána dostatečně seriózně - nejspíš díky fúzi se zmiňovanými střípky humoru, a to teď nemám na mysli onu transsexuální vsuvku, ta naopak film příjemně nadlehčuje. Rekonstrukce bankovní loupeže u mě selhává. V celkovém shrnutí je to tedy místy nuda, jen Al Pacino šílenec a sympaťák v jednom. 6/10 ()
Asi nejlepší role Johna Cazaleho. Sice tu má oproti vyčerpanému Al Pacinovi malý prostor, ale jeho Sal mi prostě utkvěl, jak furt tak bezprizorně a smutně koukal. Film je zajímavý hlavně minisituacemi během vyjednávání např. když Pacinovi stále volá pervert lačnící po znásilnění a smrti rukojmích, nebo pizzaman co je nadšený že se proslaví atd. Překvapí i mladý Lance Henriksen. ()
Pri tomto filme platí zásada ,,raz nestačí".Nie preto,že by ho nebolo možné dokonale pochopiť na prvý krát,ale jednoducho preto,že je skvelý.Filmový archív je plný hodnotných,časom možno tak trocha prachom zapadnutých skvostov,no a toto je jeden z nich.Mladý,pohľadný a na zjedenie súci Al Pacino tu bezo zbytku vybaľuje svoje geniálne herecké umenie a dáva tým na frak každému,kto si dnes hovorí herec.Aj večne smutná,melancholická tvár nezabudnuteľného Johna Cazala a jeho jedinečný herecký štýl hovoria jasnou rečou.Celý film je veľmi dômyselne prešpikovaný láskavým humorom a divák sa ani pri najsilnejšej vôli nevyhne obrovským sympatiám voči tým dvom amatérskym babrákom,pre ktorých si znenazdania praje šťastný koniec.Bezpochyby je to jeden z najlepších filmov,aké kedy moje oko zhliadlo a vrele ho všetkým odprúčam.P.S.-veľmi dobrý a chytľavý úvodný song. ()
Galerie (120)
Zajímavosti (45)
- Uprostřed natáčení musel být Al Pacino hospitalizován kvůli vyčerpání. Když film dokončil, rozhodl se na čas filmový průmysl opustit a vrátil se na divadelní prkna. (StarsFan)
- Když Sal (John Cazale) na Sonnyho (Al Pacino) otázku: “Kam bys chtěl letět?“ improvizoval svou slavnou odpovědí, že do Wyomingu, režisér Sydney Lumet se smál tak moc, že se pak bál, aby tím scénu nezkazil. Scéna naštěstí zkažena nebyla a byla ve filmu použita. (JayZak)
- Al Pacino nejdříve roli Sonnyho odmítl a scénář dohodil svému kolegovi Dustinu Hoffmanovi. Když zjistil, že je Hoffman z filmu nadšený, změnil názor a roli přijal. (StarsFan)
Reklama