Equus

,,...JA VRAVÍM O VÁŠNI. VIEŠ, ČO ZNAMENÁ TO SLOVO V PÔVODNOM VÝZNAME? UTRPENIE. SPÔSOB AKO DOSPIEVAŠ K SVOJMU JADRU ZO SVOJEJ BOLESTI. SVOJOU VOĽBOU, SVOJOU SILOU..." __ Komentáre podrážajúce nohy tomuto skvelému filmu rozhodne nie sú na mieste. Equus stojí (a padá) na scenári - prekrásnom na dialógy či monológy a myšlienkovo tak nesmierne hlbokom až mu to miestami škodí. Pretože pri čítaní rýchlo preskakujúcich titulkov (celkovo sa vo filme dosť rýchlo hovorí) nemá kedy človek čas na chvíľu zastaviť a sám meditovať nad všetkou tou nevídanou filozofiou. Tento fakt ma pri sledovaní neuveriteľne štval, neostávalo mi ale nič iné než ho postupne pokorne prijať. Možno by niekedy v budúcne mohol karty zamiešať dabing. Film som sa rozhodol sledovať kvôli môjmu obľúbencovi Richardovi Burtonovi, tu je však ale jednoznačnou hviezdou number one Peter Firth. Na jeho margo by som len vyčítal, že niektoré scény mohli byť nakrútené intímnejšie. Amadeus Shafferov opus magnum určite nie je. (96. hodnotenie, 17. komentár k filmu) (09.10.2010)

Film jsem bohužel neviděl, zato jsem ale nedávno v Brně navštívil Equus jako divadelní hru. Je to hodně zvláštní záležitost se spoustou monologů a pokud se někdo zajímá o lidskou psýché, bude se mu to líbit. Navenek vyrovnaný a dobře situovaný psychiatr proniká do vnitřního světa toho zvláštního kluka čím dál hlouběji, tak daleko, že se mu začínávají rozviklávat jeho vlastní hodnoty. Co se týče pointy, odhadnul jsem ji už někde zhruba v půlce, ale i tak stojí za to. (26.03.2008)

Zajímavě převedená divadelní hra na filmové plátno. Všechno táhne Richard Burton, kdyby jeho nebylo, kdoví, jak by to dopadlo. Psychologický a psychiatrický příběh ve snaze o originalitu a hloubku mnohdy sklouzává často do mudrlanství a ztrácí se ve snaze pronést za každou cenu myšlenku. Ale vzhledem k předloze a právě Burtonovi to nakonec dopadá docela dobře. (31.08.2014)

Starý mentor, mladý žák. Model mockrát použitý nejen ve filmu není z nevděčných, vzpomeňme třeba na Good Will Hunting. Tady je rozebrán mnohem víc do hloubi duše i do hloubi bolesti. Psychiatr přijme případ kluka, který zle poraní koně, zprvu neochotně, ale časem se obrušuje jeho zhnusení nad bizarním činem a zároveň počáteční pacientovo klackování přechází v potřebu se otevřít. Připomíná to pověstnou černou propast, do níž se dívame tak dlouho, až nás pohltí a staneme se její součástí. Ti dva své psýchy prostoupí a jak jsou před námi odstraňovány vrstvy příběhu a dozvídáme se víc a víc, ptáme se stejně jako psychiatr, jehož život po této zkušenosti už není tak spokojený: Co znamená léčit? Co je to normál? Zbavit člověka jeho vášně? .... Slova k tomu moc nepasují, bylo to tak nějak vnitřně krásné. (06.12.2006)

Těžký film o těžké psychóze. Utrpení mladého Alana. V kombinaci s divadelní doslovností a filosofickými proslovy Richarda Burtona přímo na kameru velmi těžko (pro mě) uchopitelný snímek. Těžkostí a místy brutálností dialogů/monologů mi to připomnělo Coppolovu Apocalypsu (ač se jedná o zcela jiný žánr). "Já ti lžu, Alane. On neodejde tak snadno, neodkluše jako nějaká stará herka. Když Equus zmizí, jestli vůbec zmizí, ztratí se s tvou vlastní duší v zubech. A já nemám vhodnou náhradu." Film, jehož sledování diváka bolí. (ať už se jedná o nudu, nepochopení, otrávenost nebo rozervanost (nadšení) těžkým příběhem) (21.08.2014)