Reklama

Reklama

Selhání vyloučeno

Trailer

VOD (1)

Henry Fonda se jako americký prezident snaží zabránit zničení světa. Kniha dvojice politických vědců Eugena Burdicka a Harveye Wheelera Fail-Safe (Selhání vyloučeno) byla poprvé vydána v říjnu 1962, tedy přesně v době vrcholící kubánské krize. Toto bezděčně přesné načasování učinilo z fiktivního příběhu o hrozícím jaderném konfliktu mezi světovými velmocemi populární bestseller. Práva na jeho zfilmování koupil nezávislý producent Max Youngstein, který pověřil napsáním scénáře Waltera Bernsteina (jednu z četných obětí hollywoodských černých listin) a režií Sidneye Lumeta, zkušeného televizního tvůrce, který už si stačil udělat jméno i ve filmu (Dvanáct rozhněvaných mužů, Sestup Orfeův, Pohled s mostu). Snímek byl natočen během 32 dnů v newyorských Foxových studiích a musel se obejít bez spolupráce amerického Ministerstva obrany, které dokonce odmítlo poskytnout záběry letících bombardovacích letadel (proto se ve filmu objevují jiné stroje, než o jakých se mluví). Souběžně vznikal v Anglii Kubrickův snímek Dr. Divnoláska, který sice vycházel z jiné předlohy (kniha Red Alert z roku 1958), ale v podstatě se zabýval stejnou tematikou, i když v poloze velmi černé komedie. Kubrick zažaloval tvůrce filmu Selhání vyloučeno z plagiátorství a následné mimosoudní vyrovnání mělo mimo jiné za následek to, že distribuční práva obou filmů se ocitla v rukou hollywoodského studia Columbia. Na Kubrickův nátlak dostal přednost Dr. Divnoláska, který se po své premiéře v lednu 1964 stal diváckým i kritickým hitem a dodnes patří mezi nejlepší díla filmové historie. Selhání vyloučeno bylo Columbií uvedeno do amerických kin až v říjnu 1964 a ve stínu Kubrickovy klasiky divácky zcela propadlo a neobjevilo se ani v oscarových nominacích. Jeho nepopiratelné kvality byly znovuobjeveny až s časovým odstupem.
Lumetovi se podařilo vytvořit nesmírně působivý snímek (který se zcela obešel bez hudby!) o jaderné krizi, ústící do nevyhnutelně tragického konce, velice střídmými, polodokumentárními prostředky. Do popředí vystupují přesvědčivé herecké výkony, zejména Henryho Fondy (americký prezident), Dana O’Herlihyho (generál Black), Waltera Matthaua (chladně kalkulující politický analytik Groeteschele) a Larryho Hagmana (překladatel Buck) a mnoha dalších. Malou roličkou ve filmu debutoval později známý komik Dom DeLuise. V dubnu 2000 byla na základě Bernsteinova scénáře odvysílána nová živá (!!) černobílá inscenace (na naší kabelové televizi uvedená pod názvem Neodvolatelná mise), kterou produkoval George Clooney a režíroval Stephen Frears. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (102)

Gemini 

všechny recenze uživatele

U tandemu Sidney Lumet - Henry Fonda je selhání vyloučeno. Výsledkem této jejich konkrétní spolupráce je jedna z nejvíce fascinujících protijaderných agitací, jaké kdy byly natočeny. Jakkoliv celá zápletka stojí na velmi podivuhodné souhře okolností (a navíc v závěrečných titulcích je obří disclaimer, že se nic takového ve skutečnosti stát nemůže, protože bezpečnostní a autorizační systém americké strategické obrany je mnohem bezpečnější a autorizovanější;)), zbytek je téměř stoprocentně uvěřitelnou studií logických kroků a nelehkých rozhodnutí - která činí pochopitelně jedna z nejobdivuhodnějších personifikací amerického prezidenstkého úřadu (in your face, Donald), Henry Fonda. Tohle se zkrátka musí vidět. Nedovedu si představit, jak to muselo s diváky mávat v době vzniku, nějaké dva roky po Karibské krizi... 100% i za dokonalou atmosféru a na věčné časy v paměti vypálené ukončení mezikontinentálního telefonátu. A za mladého Džejára:) ()

GilEstel 

všechny recenze uživatele

Film je varovným apelem pro společnost v době Studené války. Téma jaderného konfliktu mezi USA a SSSR bylo tenkrát velmi žhavé, podpořené Karibskou, Berlínskou a celou řadou dalších krizí. Snad právě existence termonukleárních zbraní s rizikem vyhlazení celé lidské civilizace zabránilo 3. světové válce. Děj odehrávající se v interiérech působí klaustrofobicky. Jediné dění krom dialogů herců zajišťují blikající světýlka obrazovek Pentagonu. Světýlek, která rozhodují o životě a smrti milionů. Nemohu se ubránit pocitu, že ani kvalitní herci a dialogy nemůžou zdaleka zprostředkovat strach, chaos a beznaděj událostí zde líčených. Ve své podstatě absurdní chování některých postav, ať už válečných štváčů nebo umírněných až za hrob, působí přehnaně. Ale své poselství a symbolický význam plní. Za morální přínos ve své době film zasloužil absolutorium. Z dnešního hlediska jeho hlavní motiv a atmosféra vyprchaly. Tím ztrácí na síle. Ale jako odkaz doby své důležité místo v historii kinematografie bezesporu má. 66% ()

Reklama

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Ano. Lidstvo už tehdá v pasedátých a šedesátých letech mělo na sebe vyrobeno tolik bomb, že by svět zničily několikrát... Dnes ani netušíme co mají nejvyspělejší armády světa ve svých utajovaných skladech za zbraně... Tehdy byla největší hrozbou radioaktivní atomová puma. Děsila nejen destrukční síla, ale i následky radiace.... Film celkem logicky poukazuje na fakt, že lidstvo už zašlo ve zbrojení příliš daleko... Americký prezident i jeho kolega ruský premiér to řekli velmi dobře.. Nakladli jsme mezi sebe příliš mnoho překážek, ale je ještě čas je odstranit... Jenže lze si důvěřovat? Může jedna vojenská velmoc spoléhat na čestné slovo té druhé? U Ruska to i dnes platí. Lze Rusku věřit? Podívejme se na současnou situaci na Ukrajině a de facto ruské zabrání Krymu. Můžeme tedy vyděšeně sledovat, jak se k Mosvě řítí bombardér Vindicator (ve skutečnosti to byl Convair B-58 Hustler) s dvěma atomovkami na palubě a odhodlanou nyní již neřízenou osádkou a říkat si, zda k tomu někdy nedojde... Jenže úplné odzbrojení je nesmysl a naše závislost na počítačích je již značná a neumíme se bez nich obejít. Nezbývá tedy věřit, že každý program, půjde v případě potřeby vypnout a spuštěné procesy půjde zastavit. Jinak je s námi ámen. V šedesátých létech v době vrcholící Studené války musel tento film vzbudit jistě mnoho emocí! Nejsem na chlapy, ale H. fondu zbožňuju. Tady asi zahrál nejlepšího filmového prezidenta všech dob a to nejen pro rozhodnutí jaké učinil aby odvrátil konec světa. * * * * ()

dobytek 

všechny recenze uživatele

Musim teda hned na začátek napsat, že to řešení, co vymyslel prezident USA "Náš bombardér vám omylem hodí 2 atomovky na Moskvu, tak my si potom hodíme 2 atomovky na New York a tim se to smaže...", mi přišlo neuvěřitelně stupidní. Ale tak těžko by se dal vymyslet nějakej dramatičtější závěr. Ke konci by se napětí skoro dalo krájet. Jinak film mi hodně připomínal 12 rozhněvaných mužů (oba filmy taky režíroval Sidney Lumet). Je to další důkaz toho, že pro dobrej film stačí několik schopnejch herců, zajímavej scénář a děj se klidně může odehrávat někde v místnosti. Opravdu zajímavej film, kterej stojí za vidění. Kazí to jenom poněkud zdlouhavej začátek. P.S. Za vidění stojí i remake. ()

Xmilden 

všechny recenze uživatele

V době trvající války na Ukrajině je tento snímek mnohem aktuálnější než v posledních zhruba 30 letech. Selhání vyloučeno jen potvrzuje status Sidneyho Lumeta jako velikána světového filmu a navíc se zde objevuje mladý J.R. S blížícím se závěrem film neustále stupňuje tlak takovým způsobem, že divákovi padá čelist na zem. Jaderná apokalypsa je v tomhle snímku přímo hmatatelná! 85% ()

Galerie (30)

Zajímavosti (9)

  • „Počítačem generovaný“ obraz na obrazovce velínu (včetně mapy světa, letadel a explozí) byl zcela nakreslen a animován ručně. (sator)
  • Film bol natočený za 32 dní. (westerns)

Související novinky

Kathryn Bigelow chystá útok na Ameriku

Kathryn Bigelow chystá útok na Ameriku

13.05.2024

Je tomu již sedm let od té chvíle, co první režisérka, která vyhrála Oscara za nejlepší film, přinesla svůj poslední snímek Černobílá spravedlnost. Kathryn Bigelow, jenž se do filmových análů navždy… (více)

Reklama

Reklama