Fail-Safe
Fail-Safe
Fail-Safe
Režie:
Sidney LumetKamera:
Gerald HirschfeldHrají:
Dan O'Herlihy, Walter Matthau, Henry Fonda, Larry Hagman, Frank Overton, Edward Binns, William Hansen, Russell Hardie, Russell Collins, Sorrell Booke (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Henry Fonda se jako americký prezident snaží zabránit zničení světa. Kniha dvojice politických vědců Eugena Burdicka a Harveye Wheelera Fail-Safe (Selhání vyloučeno) byla poprvé vydána v říjnu 1962, tedy přesně v době vrcholící kubánské krize. Toto bezděčně přesné načasování učinilo z fiktivního příběhu o hrozícím jaderném konfliktu mezi světovými velmocemi populární bestseller. Práva na jeho zfilmování koupil nezávislý producent Max Youngstein, který pověřil napsáním scénáře Waltera Bernsteina (jednu z četných obětí hollywoodských černých listin) a režií Sidneye Lumeta, zkušeného televizního tvůrce, který už si stačil udělat jméno i ve filmu (Dvanáct rozhněvaných mužů, Sestup Orfeův, Pohled s mostu). Snímek byl natočen během 32 dnů v newyorských Foxových studiích a musel se obejít bez spolupráce amerického Ministerstva obrany, které dokonce odmítlo poskytnout záběry letících bombardovacích letadel (proto se ve filmu objevují jiné stroje, než o jakých se mluví). Souběžně vznikal v Anglii Kubrickův snímek Dr. Divnoláska, který sice vycházel z jiné předlohy (kniha Red Alert z roku 1958), ale v podstatě se zabýval stejnou tematikou, i když v poloze velmi černé komedie. Kubrick zažaloval tvůrce filmu Selhání vyloučeno z plagiátorství a následné mimosoudní vyrovnání mělo mimo jiné za následek to, že distribuční práva obou filmů se ocitla v rukou hollywoodského studia Columbia. Na Kubrickův nátlak dostal přednost Dr. Divnoláska, který se po své premiéře v lednu 1964 stal diváckým i kritickým hitem a dodnes patří mezi nejlepší díla filmové historie. Selhání vyloučeno bylo Columbií uvedeno do amerických kin až v říjnu 1964 a ve stínu Kubrickovy klasiky divácky zcela propadlo a neobjevilo se ani v oscarových nominacích. Jeho nepopiratelné kvality byly znovuobjeveny až s časovým odstupem.
Lumetovi se podařilo vytvořit nesmírně působivý snímek (který se zcela obešel bez hudby!) o jaderné krizi, ústící do nevyhnutelně tragického konce, velice střídmými, polodokumentárními prostředky. Do popředí vystupují přesvědčivé herecké výkony, zejména Henryho Fondy (americký prezident), Dana O’Herlihyho (generál Black), Waltera Matthaua (chladně kalkulující politický analytik Groeteschele) a Larryho Hagmana (překladatel Buck) a mnoha dalších. Malou roličkou ve filmu debutoval později známý komik Dom DeLuise. V dubnu 2000 byla na základě Bernsteinova scénáře odvysílána nová živá (!!) černobílá inscenace (na naší kabelové televizi uvedená pod názvem Neodvolatelná mise), kterou produkoval George Clooney a režíroval Stephen Frears.
(Česká televize)
Videa (1)
Recenze (102)
Na malé ploše rozehrané ale o to působivější drama o tom jaké následky by vznikly kdyby USA "omylem" zaútočilo na Rusko v době studené války. Podobně jako Lumetův snímek 12 rozhněvaných mužů i tento se odehrává převážně v interiérech a i zde jsou skvěle vykresleny jednotlivé charaktery lidí. Znepokojivý film plný výborných herců. ()
Takový Dr. Divnoláska bez humoru. Můj oblíbený typ filmu: konverzační, politický, s jasně daným poselstvím, provokující (především fašounská postava Waltera Matthaua), se silnými postavami a scénami (závěrečný hovor s velvyslancem). mimořádně skvěle zahraný, napsaný a zrežírovaný. Za 12 rozhněvanými muži sice Selhání vyloučeno zaostává, ale jenom o příslovečný fousek. P.S.: Remake Stephena Frearse je také fajn, na Lumetův originál však nemá ani v nejmenším. ()
Neskutečně napínavý film. Podobně jako Doktor Divnoláska nás varuje před následky jaderné války. Tu je to ale dotaženo úplně dokonce, proto mi to přišlo lepší. Dost tomu přidává i skvělý výkon Henryho Fondy jako prezidenta USA. Opět tu máme letouny, které i napříč snahám velení letí shodit bomby na ruské území. Nikomu se nedaří nic dělat, a tak jsou o události spraveni i Rusi. Podaří se však jejich protivzdušné obraně odvrátit tento neúmyslný útok? "Tohle je velezrada!" ()
Musim teda hned na začátek napsat, že to řešení, co vymyslel prezident USA "Náš bombardér vám omylem hodí 2 atomovky na Moskvu, tak my si potom hodíme 2 atomovky na New York a tim se to smaže...", mi přišlo neuvěřitelně stupidní. Ale tak těžko by se dal vymyslet nějakej dramatičtější závěr. Ke konci by se napětí skoro dalo krájet. Jinak film mi hodně připomínal 12 rozhněvaných mužů (oba filmy taky režíroval Sidney Lumet). Je to další důkaz toho, že pro dobrej film stačí několik schopnejch herců, zajímavej scénář a děj se klidně může odehrávat někde v místnosti. Opravdu zajímavej film, kterej stojí za vidění. Kazí to jenom poněkud zdlouhavej začátek. P.S. Za vidění stojí i remake. ()
Strhující syrový pohled Sidneyho Lumeta na látku atomového konfliktu ala Dr. Divnoláska bez špetky humoru. Přímočarý snímek, který střídá pouze několik místností/kokpitů a kamera se nedostane do žádného exteriéru. Tísnivé prostředí a současně naléhavost látky působí autenticky a film nezapře promyšlenost do posledního detailu. O dokonalosti by se nedalo mluvit bez výborných hereckých výkonů v čele s Henry Fondou a snad nejvíce antikomunistická postava Waltera Matthau v historii kinematografie. Scénář ve všech aspektech perfektně vystihuje nálady a paranoie Američanů z Rusů a naopak, ale také obavy z budoucího vývoje lidských technologií. Nejlepší film Sidneyho Lumeta, který jsem měl možnost vidět. Více zde. ()
Galerie (30)
Zajímavosti (9)
- Film je parodován v epizodě seriálu Simpsonovi s názvem Poslední šance Leváka Boba. (Djkoma)
- „Počítačem generovaný“ obraz na obrazovce velínu (včetně mapy světa, letadel a explozí) byl zcela nakreslen a animován ručně. (sator)
- Snímek byl produkován stejnou společností (Columbia Pictures) a uveden ve stejném roce jako Kubrickův Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu. Samotný Stanley Kubrick si vynutil uvedení svého filmu o 8 měsíců před Selhání vyloučeno, protože jejich témata si jsou velmi příbuzná a nechtěl, aby mu nový film Sidneyho Lumeta snížil návštěvnost. (Djkoma)
Související novinky
Kathryn Bigelow chystá útok na Ameriku
Je tomu již sedm let od té chvíle, co první režisérka, která vyhrála Oscara za nejlepší film, přinesla svůj poslední snímek Černobílá spravedlnost. Kathryn Bigelow, jenž se do filmových análů navždy… (více)
Reklama