Na dno vášně

Nech sa snažím, ako chcem, viac, ako 4* tomuto kúsku nedám.Na Almodóvara miestami až neuveriteľne naivné a infantilné. Trochu sklamanie, ale ešte stále lepší priemer. Nehovoriac o atraktívnych mužských, ale aj ženských predstaviteľoch, ktorí nie sú práve u tohoto režiséra pravidlom, aspoň nie v takomto množstve:) Zase o láske, vášni, žiarlivosti a všemožných ľudských pudoch, ako je Almodóvarovým zvykom, takže po tejto stránke si divák príde na svoje. Milostné scény -nádhera.Musím však podotknúť, že to vie lepšie. (10.06.2013)

Pedro mě ještě nikdy nezklamal. Vždycky přijde s něčím co mě naladí na jeho vibrace. Sledovat jak se mění Madrid je v jeho podání jednoduše lahůdka. V tom Madridu krom toho všeho ještě žijí individua, který se v setkávají a rozcházejí. Ježiš to zní banálně, že? Heh ale v tom případě je banální život. Protnout se na cestě s lidma, kteří tě někam posunou to je dar. Dík Pedro, potkali jsme se!!! (19.02.2009)

Almodóvar, potažmo celý španělský film to opět dokázal. Žádná jiná kinematografie nedokáže tak osobitě propojovat thriller, drama a erotično do tak zajímavého a atmosferického mišmaše. Almódovar, Amenábar, Medem. Tři králové, pro Španěly tak příznačného, žánru, který by jistě časem snad i zasloužil nějaké to vlastní pojmenování. Než se to stane, mám alespoň čas, doplnit ještě jejich filmografie. 7/10 (14.05.2014)

90% - Z filmů, co jsem od Almodóvara viděl je Carne trémula jasně nejlepší. Svět, který režisér ve svých filmech vytváří je sice i zde poněkud přitažený za vlasy, ale konečně se nestává dominantou obsahu. Je pouze ideálně načechraným polštářem, který filmovému jedlíkovi usnadní a zpříjemní koncentraci na strhující děj. Již od úvodních scén je jasné, že se řemeslně bude jednat o vybroušený klenot. Obsahově začne být film unikátní v okamžiku, když se divák začne pohybovat mezi relativními pravdami všech pěti ústředních postav, a klást si mnoho otázek, jako při četbě dobré knihy. Film Na dno vášně mi přinesl parádní zážitek, v němž se mísí výborný scénář s dokonalou režií, pěknou Iglesiasovou hudbou a hereckým koncertem, z něhož vyniká zejména Javier Bardem. (17.07.2007)

Ešte emotívnejší Almodovar, ako Všetko o mojej matke a Hovor s ňou. Takýto scenár mohol skončiť ako základ totálne gýčovej červenej knižnice, alebo ako geniálneho diela. Na dno vášne sa blíži druhej méte. Názov je absolútne výstižný, tu sa ide až na dreň emócií, vášní, smútku, hnevu a lásky. A všetky sú maximálne uveriteľné. Almodovarova réžia je nebezpečne istá, v pravých momentoch tasí prekvapivé zvraty (u nich obzvlášť platí, že v rukách amatéra by pôsobili ako nechcená paródia) a občas len tak mimochodom prekvapí vtipnou scénkou, nijako neobohacujúcou dej, ale napriek tomu silno zapamätateľnou, ako napríklad spoločná radosť z gólu. (20.02.2016)