Urážka

Sychravá britská konevrzačka (jak jinak když režíruje Sidney Lumet). Depresivní postupný náhled do jedné mysli. Střih místy připomene styl Nicolase Roega, strohé interiéry a betonové exteriéry spolu s atonálním soundtrackem navodí pochmurnou atmosféru. Škoda přílišné dialogovost a četnosti monologů, je to až moc divadelní. 70%. Connery výborný. (22.07.2008)

Je patrné, že tento málo známý mistrovský kousek Lumetovy režie a Conneryho herectví vznikl podle divadelní hry- má tři části (jednání), tři silné konfrontace (s manželkou, vyšetřujícím inspektorem a podezřelým) a Connery předvádí v roli policisty, kterému práce přerostla přes hlavu a který v podezřelém ze znásilnění malé dívenky vidí své temné já, jeden z vrcholů svého umění. (19.08.2010)

Pokud je film úspěšný, jedná se o byznys, pokud není, je to umění. Toto je ten druhý případ. Převážně komorní psychologická studie nitra tvrdého detektiva v neobvyklém depresivním hávu je do jisté míry zajímavě podaná, avšak ve svém přednesu v některých sekvencích uspávající, obzvláště v první polovině. Dějová linie je ovšem bravurně zpestřena retrospektivními záblesky, které představují jakousi nápovědu na otázku, co se odehrává v mysli hlavní postavy. Sean Connery dostal velký prostor pro ostré emotivní projevy a dle mého skromného názoru se jich zhostil na výtečnou. Bez debat se jedná o inteligentní psycho-drama, kterému však vzhledem k nezáživnému začátku nemohu dát více jak 70% (30.12.2012)

Niektoré filmy Sidneyho Lumeta sú prakticky neznáme a napríklad v prípade Urážky je to škoda. Film sa spočiatku tvári ako detektívka, potom ako krimi a nakoniec zistíme, že sledujeme psychologickú drámu, sondu do hlavy jedného policajta v stredných rokoch. Film pôsobí ako adaptácia divadelnej hry, je zložením zopár dlhých statických interiérových dialógových sekvencií a nie je natočený chronologicky. Podľa mňa jedna z najlepších Conneryho úloh, kde bezpochyby dokázal, že mal rád aj väčšie výzvy. Svoju postavu pochopil a dostatočne predal jej pocity a stavy náročnejšiemu divákovi. (03.07.2015)

Atmosférické drama lidí, kde ani tak nejde o dopadení pachatele, jako o podstatu policejní práce a jeden tragický výslech podezřelého.. Panu Lumetovi skládám poklonu. V příběhu jde o nitro pachatele a vyšetřovatele, které se může zdát v jednu chvíli i stejné, rozpolcenost hl.hrdiny je zarážející a smutná. Velmi depresivní snímek. (07.04.2012)