Sloní muž

Lynčárna, to je v mnohých prípadoch jedna obrovská metafora ľudského utrpenia, pohŕdania, nenápadných svetlých okamihov, ktoré nešťastnému človekovi urobia doslova raj na zemi, aby bolo to "svetlo" potom nekompromisne zavrhnuté zlomyseľnosťou ľudí. Krutý, do srdca prehovárajúci film, ktorý v sebe skrýva neskutočne veľa. Scéna "Vy nie ste John Merrick. Vy ste Rómeo" a následná slza na znetvorenej tvári rovnakej ľudskej bytosti ako sme my všetci, ma maximálne odrovnala. (26.02.2010)

Rozvedení obžalovávajícího leitmotivu Browningových Freaks k téměř dokonalé formální i obsahové struktuře v černobílé rapsodii humanismu (uf!), které svou náturou dokazuje, že krása jde přeci jen ruku v ruce s ošklivostí. Temné, bizarní, stísňující, smutné, záměrně nepříjemné a přesto citlivé a láskyplné - zcela podle pravidel Lynchova osobitého universa. P.S. Nesouhlasím s tím, že by Sloní muž zastával v Lynchově filmografii výlučné postavení pro svou "čitelnost", když už, tak bych to napsal o hřejivém Příběhu Alvina Straighta. Oproti interpretačním labyrintům jakými jsou Modrý samet, Mullholland Drive či depres-expres Mazací hlava je určitě srozumitelnější a jde více na lopatu masové divácké obci, ale jiné rozdíly mi zřejmě unikají. Pravda - čím je Lynch starší, tím se stává prchavějším, abstraktnějším a libidóznějším. (09.01.2009)

Tak jsem si po dlouhých letech zopakovala dojemný příběh o odlišnosti, osamělosti, zrůdnosti (více té vnitřní, povahové), krutosti i lásce. Lynch si odpustil psychedelické úlety, zvolil konvenční způsob vyprávění, takže poselství snímku pochopí i ten nejprimitivnější, asociální primát, co tráví volný čas vypichováním očiček pavoučkům a trháním nožiček kolouškům. Při těžkém rozhodování, jestli dát pět hvězdiček nebo jen čtyři, rozhodl nakonec směrem dolů fakt, že nejsem příznivcem černobílosti a chyběly mi modré oči sejra Anthony Hopkinse. Ale stejně je to krásný film! 89% (16.01.2012)

Jeden z těch normálních a pochopitelných filmů od Lynche, ale i když v tom neni nic tajuplnýho nebo nějakej šíleně zamotanej příběh, tak je to zase vynikající Lynchův film plný dojemných a emotivních scén, na což teda nejsem od Lynche moc zvyklej, v první chvíly jsem si taky myslel, že mě moc nechytí černobílej obraz, protože ho nemam zrovna v lásce, ale tady skvěle vytvářel atmosféru a potom mi celej film připdal takovej reálnej skoro jako nějakej dokument, jen je škoda že Lynch do filmu nevložil trochu víc hudby, protože ta která byla na začátku byla naprosto dokonalá. Co se týče herců, tak jsou tady dva na kterých celej film staví a to na Anthony Hopkinsovi, kterej je tady ještě relativně mladej, z tohohle období ho moc neznám tak mi přpadal takovej divnej, ale za to hrál báječně a určtě je tohle jedna z jeho nejlepších rolí, ale tu nejhlavnější roli ztvárnil John Hart, ten dokázal dokonale ztvárnit "sloního muže" a to se všim všudy, samozřejmě mu taky pomohla na tu dobu celkem zdařilá maska, ale jeho chůze nebo jak mluvil, to byla prostě dokonalost sama. takhle dojemnej film jsem už dlouho neviděl (19.07.2005)

Pro me asi nejlepsi Lynchuv pocin. To, jak dokaze tento snimek hybat s city divaka, je az neuveritelne - neskutecne lidsky a nadherny film, ukazujici krasu nedokonalosti a nizkost a zvracenost lidi "normalnich". Zni to jako klise, ale radsi se na to podivejte sami. Finalni scena s posteli se skoro neda ustat... (16.11.2003)