Králíček Jojo

V závěru jsem skutečně měl chuť si s těmi svobodnými dětmi zatančit. Konec zcela podtrhuje veškerou "ulítlost" filmu, který nás zve do poblázněného světa, jen tu není Leslie Nielsen ani Charlie Sheen ale Adolf, žadonící o hajlík. I kdyby to jenom mělo nasrat všechny ty vypatlance, kteří v tuto nejzvrácenější ideologii dnes stále ještě věří a obdivují, ale ono je to fakt dobrý, ty děcka to hrajou fantasticky, dvojice Jojo&Yorki by mohla mít vlastní show, oba herci skutečně vynikající, k tomu úžasná Scarlett a skvělá režie tohoto nelehkého, možná až skoro žánrově neslučitelného, tedy v obstojné formě, tématu. Zde je možné si z něj udělat srandu, zasmát se a zároveň si uvědomit tragičnost onoho pobláznění, jež se stala skutečností, lidé buď blázní...nebo visí...i na tuto stránku války film nezapomíná, miliony lidí mizí, někde daleko, ale stále se blázní, celý svět, jak se v tom má jeden vyznat, natož když je ti deset a chtěj po tobě zabíjet králíčka, ty chceš být hodný, ale musíš být zlý. Škoda, že film nenatočili sami Němci, pozůstatky německé generace, jež byla několik dlouhých let cvičena a zároveň podváděna, vychovávána ve lži, aby nakonec byla ponechána napospas hladovým rusům, jsou jistě silně zakořeněny a kde kdo by mohl vyprávět. I tak je ale atmosféra skvělá, osobně jsem si v tom našel všechno, co jsem potřeboval a případně bych rád vysvětlil svému dítěti, což si myslím, bylo i tak zamýšleno, film s jasným tématem pro několik generací, bavilo mě to. [Kino Citadela] (06.03.2020)

Když jsem viděl ty řady hvězd jak na americké vlajce, docela jsem byl zvědav jaký film bude. V kině mi totiž na toto pustili před jiným filmem upoutávku a jediné co jsem si u ní uvědomil bylo, že to bude asi divné. A bylo. Kiwi Waititi dle mého názoru natočil komedii o období, kterému jednak nerozumněl, které nezažil a navíc bylo na míle vzdálené jeho rodišti. Z toho celého vzniklo jakési nepochopení závažnosti látky se kterou se rozhodl pracovat. Už jsem to psal jinde. Nevadí mi černý humor, nevadí mi absurdní komedie dokonce ani z války dělající si legraci z vážných témat. Tady to ale místy zavánělo jakousi až neúctou cizince v prostředí které nezná (oběšení lidé na náměstí atd..). Asi jako kdybych uprostřed maorské původní vesnice lpící na zvycích a tradicích se rozhodl postavit vedle chýše šamana výrobnu kynutých knedlíků. Buď to měl celé točit jako takovou nějakou šílenou a absurdní komedii z druhé světové, nebo měl film točit jako drama. Vyvážit totiž obě polohy do rovnováhy a šoupnout to do jednoho filmu, to chce kumšt a ten tu evidentně chyběl. Celkově si kladu otázku komu byl film vlastně určen. Řadu věcí dnešní divák (chápej teenager připojený celý on-line na sociální sítě a youtube) prostě nezná, protože se o to nezajímá. Stěží ví kdo byl Hitler. Řadu narážek a ,,vtipů'' na Židy těžko mohl pobrat. Ten kdo o tom něco ví nebo jeho rodinu dokonce postihl holocaust (mezi ty se řadím já) , ten i přes hlavní zápletku filmu musel leckdy asi jen velmi ztěžka polknout pár hodně hořkých ,,komediálních'' scén a narážek na Židy... Ve filmu je pak i spousta chyb v reáliích a to dokonce i v období kdy se odehrává. Hitler např. vypráví Jojovi o atentátu a Stauffenbergovi (tedy o 20.7.1944) aby pak matka Jojovi vyprávěla, že spojenci jsou již v Itálii (tedy léto 1943 rok před atentátem v bunkru ) atd... Do toho ta typická british english Davise mixlá americkou Johanssonové a novozélandskou šišlavštinou jako že dojč z úst Waititiho...a to všechno z úst Němců v německých uniformách... Sem tam se povedl nějaký vtip (mně pobavilo to multi zdravení Heil Hitler a němečtí ovčáci), ale tím to haslo. Od ztřeštěného nevtipného začátku (a momentu kdy jsem prstem kroužil na tlačítku OFF) film v závěru sklouzne do vyloženě dramatického až slzičkového konce ...A to závěrečné procitnutí hrdiny... eh. Tohle mi prostě nesedlo. Potěšilo však to, že byl celý točen u nás, což bylo zřejmé skoro neustále. Dávám tedy za dva protifašistické letáky. * * (08.02.2020)

"Adolf!, prestaň mi stále ponúkať cigarety, mám iba 10 rokov!..." Režisér a predstaviteľ Hitlera v jednej osobe T. Waititi sa rozhodol urobiť film , aké sa bežne nerobia. Humorne ladený príbeh a pohľad na vojnové udalosti v Nemecku sa mi presne trafil do vkusu. Od úvodu ma to neskutočne chytilo i bavilo, no s odhalením skrýše, v ktorej sa skrýva židovské dievča prišli i trocha nudnejšie pasáže. V týchto momentoch sa detstvo i kamarátstvo hlavného hrdinu Joja dostalo na vedľajšiu koľaj a príbeh trochu stratil iskru. Občas i tu poteší nejaká scéna ako napr. návšteva a kontrola izby gestapom. S pribúdajúcimi minútami rástlo i dramatickejšie pojatie snímku, no stále si film zachováva detský pohľad. Obsadenie filmu bolo výborné, všetci herci zapadli, záver záchrany pred Rusmi skvelý. Skutočne zamrzí len tá prostredná časť film, ktorá trochu strháva body, ale i tak veľmi slušný a ojedinelo fungujúci počin. 80%. (13.01.2020)

(60%) Adept na oscary a podobné ocenění? V dnešní době se ceny udílí snad za vše možné, ale to je pouze můj subjektivní názor. Navíc chápu, že kolikrát ani není tak z ničeho moc vybírat a holt ceny se udělit zřejmě asi musí, no. Tento film mi ve finále nepřišel až tak strašný a divný, jak se zpočátku mého sledování zdálo. Jen mi nějakou dobu trvalo, než jsem se k tomu dostal, tak jako tak ta cca první půle snímku byla strašně utahaná. To tempo filmu mělo teda nadále stejné, ale poté jsem se začal víc vžívat do postav a i nějaké té myšlence, která tam byla, ale nastíněná byla jen tak nenápadně na okraj. Postava malého chlapce byla napsaná docela dobře, i když mě bohužel moc nezaujal, ze začátku mi přišel docela otravný, ale poté jsem si na něj už zvykl. Víc mě bavila role té mladé židovské dívky. Potěšila i Scarlett Johansson, která teda moc prostoru neměla, ale i tak. No a Taika jako Adolf? Z ukázek jsem se obával, že bude trapný – to se naštěstí ani tak nestalo, možná 1 nebo 2 rádoby vtipné scénky byly mimo, ale vcelku ušel. Občas jsem se i pousmál, pobavily mě dvě scénky s ním. Jedna s naháněním té holčiny nebo závěrečná, kdy ho ten kluk nakopl, až letěl oknem. Nic extra se ve filmu zásadního neděje. Možná tak ve finále, ale ani to moc nestojí za řeč. Hudba? Té jsem si nevšiml. Takže nějakou tu hloubku to mělo, ale nic z čehož bych upadl na zadek. Jedno shlédnutí se dalo v pohodě zvládnout, neurazilo to, ani nenadchlo – lepší průměr. (15.02.2020)

Mnohem víc než čtyři, ale přece ne plný počet. *** Je to po delší době absolutní, svrchovaný film: maximálně nakažlivě osvobozující svou rozjařující filmovostí, úžasně dbalý, aby se nepodřídil diktátu tématu, vysmekávající se mu hladce a hbitě nepřebernými způsoby odvázanými prostředky jako úhoř, aniž by však divákům sebeméně dovolil unikat smrtelně vážné podstatě jeho sdělení. Je to ale film a nebojí se nic filmového použít. *** Dala bych deset hvězd, kdyby si tohle dokázal udržet absolutně, ale tam, kde nejde o Hitlera, o válku, o fanatismus, o využívání klukovské touhy patřit do party, ale o lásku a city, místy přece jen v Jojově postavě uklouzne k melodramatu, což mě vytrhovalo, rušilo z té jízdy a ve svém hodnocení to nemůžu poctivě pominout. *** BTW: Je mimo mísu zrovna tomuhle počinu vytýkat, že herci mluví v německém prostředí anglicky, naopak, film tenhle problém prostořece zviditelňuje a využívá k svému prospěchu a herci se můžou přetrhnout, aby si divák dosyta užil jejich různě rozvinuté verze němgličtiny. *~ (27.01.2020)