Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Český umělecký film z prostředí dnešní vesnice. Hlavní postavou filmu je Karla Tolarová, dělnice z pražské tiskárny, která přijede na žňovou brigádu do jednotného zemědělského družstva v Běšících právě v kritické době pro družstvo. Zrno na polích je zralé, strojní traktorová stanice nemá pro družstvo potřebné stroje, družstevníci si nedůvěřují, ztrácejí zájem o společnou práci. Karlina snaha překonat některé překážky a najít poměr k lidem, jimž přijela pomoci, naráží na lhostejnost předsedy družstva Vojtěcha Drátka, na žárlivost jeho ženy Růženy, na nezájem některých družstevníků a na nenávistní odpor u darmošlapa Jouzy Lešťáka a sedláka Slámy. Napjatý počáteční vztah se však vyrovná, Karle se skutečně podaří družstevníkům pomoci. Zrno je včas sklizeno, družstevníci jdou uklidněni, s novou chutí a energií do další práce. (Filmový přehled)

(více)

Recenze (7)

ripo

všechny recenze uživatele

Dramatický děj filmu „Po noci den", který byl natáčen pod pracovním názvem „Horké dny", se odehrává na současné Jihočeské vesnici. Spisovatelka Ema Řezáčová zajímavě komponovala svůj námět: jednotlivé postavy děje, jejich vývoj a přerod vylíčila prostřednictvím jejich vztahu ke Karle Tolarové, která se náhodou dostala do středu událostí, jimiž vyvrcholila nejen krise v běšickém družstvu, ale také osobní krise některých vesničanů. Karle se podařilo klidem, rozvahou a jemným citem ukázat na to, jak překonat překážky, s kterými si družstevníci dosud nevěděli rady, a bezděčně i urovnat osobni neshody mezi vesničany. — Autorka námětu a scénáře filmu „Po noci den", spisovatelka Ema Řezáčová spolupracovala po prvé se Studiem uměleckých hraných filmů na filmu režiséra Václava Kršky „Až se vrátíš" (1948), k němuž napsala námět. Režisér Jaroslav Mach spolupracoval na filmu „Podobizna" (1947), samostatně natočil film o Emilu Zátopkovi „Jeden ze štafety" a veselohry „Slovo dělá ženu" (1953) a „Ještě svatba nebyla" (1954). U většiny filmů je také spoluautorem scénáře. Kameraman Josef Střecha natočil v poslední době filmy „Haškovy povídky", „Divotvorný klobouk", „Expres z Norimberka" a „Nejlepší člověk". Hudební skladatel Štěpán Lucký je autorem hudebních doprovodů k filmům „Není stále zamračeno" (1950), „Za život radostný" (1951), „Jeden ze štafety" (1952), „Neobyčejná léta" (1953), „Ještě svatba nebyla" (1954). — Roli Růženy Drátkové vytvořila členka Národního divadla Marie Glázrová, kterou jsme viděli naposledy v roli rázné vdovy ve filmové pohádce „Byl jednou jeden král" (1955). Marie Vášová, členka Národního divadla, vytvořila v poslední době postavu ředitelky cirkusu v „Komediantech" (1954), Ondrovou ve „Výstraze" (1954) a Elsu a „Botostroji" (1954). Soběslav Sejk, člen Národního divadla, hrál ve filmu „Nad námi svítá" (1953), „Přicházejí z tmy" (1954) a „Na konci města" (1955). Filmový přehled 5/1956 ()

Ony 

všechny recenze uživatele

"Noc" byla působivá a "den" povinný, jak jinak. Vývoj postav je napytel, taky jak jinak. Obsadit do role zapálené brigádnice zrovna Marii Vášovou byl nepochybně hodně avantgardní nápad, ale k opravdovosti příběhu to nedopomohlo. Zato prohnilý chlípník Pešek je výborný. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Těšil jsem se na zábavu, kterou filmy z padesátých let obvykle nabízejí (oprostíme-li se ovšem od faktu, že to byla asi ta nejodpornější doba naší historie, kdy to nebyl okupant ale našinec co věšel a týral našince). V těchto filmech se to hemží gangstery, agenty imperialistického západu či alespoň zlými sedláky co hodlají škodit kolektivizaci a znárodňování. Tak trochu jsem to čekal od záporáka ztvárněného panem Peškem, ale ten kromě mračení se a sem tam nějaké té jedovaté řeči (ale hrál to skvěle !) nepředvedl vlastně vůbec nic. A tak se celý film v podstatě jen čeká na kluky z traktorové stanice zda přijedou pomoci se žněmi a já se smál, když jeden pak přijel jak se kolem něj děvčata to když seděl na tom nablýskaném Zetoru točila... Inu dnes je to nějaké to Camaro, nebo Mustang, v padesátých letech na vsi holkám stačil Pepík na Zetorou :-). Tenhle film nenabízí zhola nic než pár slušných hereckých výkonů, které se díky slušnému obsazení daly očekávat. Ale když nemáte co hrát, protože scénář je debilní, těžko ze svojí postavy vydupete něco víc aby to mohlo celkový dojem diváka nějak zásadněji ovlivnit. Dávám tedy za jednu kapku rtuti. * ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

No neměli to ti naši herci jednoduché. Po vítězství pracujícího lidu se museli přestěhovat z továrnických vil a luxusních salónů do továren a družstev, a místo popíjení drahých drinků ztvárňovat role předsedů JZD. Občas si někdo střihl záškodníka či kulaka, případně někoho, kdo se nemůže rozhodnout. A jinak nic- vyhrnem si rukávy, lehneme si do trávy. V tomto filmu to není jiné, ale dočkáme se alespoň výtečných herců, kteří se velmi snaží svým postavám vdechnout život a lidskost. Částečně se jim to daří, přesto nezbývá než nevěřícně kroutit hlavou, cože to ti scénáristi tehdy byli schopní vyplodit. 65% ()

vitekpe 

všechny recenze uživatele

Vytecne obsazeno, to zaprve... Skvela Marie Vasova jako uvedomela brigadnice z mesta, prijizdi na venkov zachranit urodu. A nejen urodu, jak se ukazuje casem... Suknickar Pesek zaporakem. :) Pro fajnsmekry a milovniky padesatek vrele doporuceni. A protoze ja mam bizarnosti rad, nebojim se udelit nadprumer... 4- ()

Reklama

Reklama