Hořká láska

Je to skvěle zahrané. U Macha se bojím říct i zrežírované. Nemám ho rád! Tvůrci Mach a Procházka to plánovali takto. Ten mladý na motorce, ten komouš, ten co kupuje pračky, podplácí děti, jen aby ošukal ženu svého bratra. To je ten pravý mládežník. To je pokrokový socialista, ta naše budoucnost. Jenže vzdělaný divák si navzdory bere něco jiného. Ten Štěpánek , kulak plný tradic a víry v Boha. Ten konzervativní sedlák, není on vlastně hrdina určité venkovské mravnosti? Protože jeho mladší syn, spermií do půl hlavy to není! Jo na schůze? to jo. Hajzl, za kterého se otec stydí. Minul se záměr ! Ten divák blbej není, on spatřuje charakter toho starého kulaka. Inu takový důkaz pitomosti rejži Macha. Zajímavostí je, že ta krásná selka byla i scénaristka. (29.05.2018)

Co sa tyka despotickeho otca, taxom videl este ako maly Via Mala s Mario Adorfom. Ten bol teda pekne brutalny - a pozeram, ze reziser Josef Mach antocil takyto film - dvojica sa snazi vymanit sa v 50. rokoch z podrucia despotickeho otca. Coz je u mna vyborny namet na film, musim vyzdvihnut najma Stepanka a Kubesovu - zahrali to naprosto vyborne. Tak, tak Veriaci su vacsinou majetkuchtive vychcane kurvy a oproti tom ustoja bezbozni ateisti - ktori samozrejme majetky, pozemky, domy... a cely ten hnoj, teda honbu za materialnymi statkami odmietaju. za seba beriem druhu kategoriu - tu ateisticku : 70 % (11.08.2018)

Hořké drama. I happy-end zanechá na jazyku lehce štiplavou příchuť. Příběh je svým zpracováním sice logicky poplatný době vzniku, ale jeho základní atributy zůstávají. Touha po obyčejném lidském štěstí nám přetrvává i tváří v tvář těžkým životním zkouškám, jimž jsme vystaveni. Můžeme si svých povinností být vědomi, jak chceme, jsou věci, kterým se vzdoruje těžko. A láska je jednou z nich, i když to dnes mnohým může znít jako klišé. Filmu kraluje silně, až pohádkově, schématické pojetí celé rodinné tragédie. Oba protagonisté, jinak zcela obyčejní lidé, totiž po celou dobu prokazují mimořádně vysoký morální kredit (uvědomme si, že celý příběh se odehrává v rozmezí několika měsíců, ne-li let) a jejich závěrečné „selhání“ je okamžitě „potrestáno“ definitivním katastrofickým rozuzlením, z jehož patosu a síly se nám až tají dech (neobvyklá herecká příležitost pro jinak povětšinou komediálního herce Josefa Beka, vynikající studie člověka, propadlého naprostému zoufalství). Přesto se jedná o dobře a poctivě odvedené filmařské řemeslo v rámci daného žánru a snímek by si jistě zasloužil více pozornosti. (27.05.2015)

Tohle je těžký. Dva mladí manželé táhnou grunt a on se těžce zraní, je nepohyblivý, Na usedlost přejede jeho bratr, aby přiložil ruce k dílu a rodina neumřela hlady. Manžel zatím leží v pokoji v sádrovém krunýři a srůstá. Mezi manželkou a jejím švagrem se zatím vyvíjí vztah, neboť on je pozorný a vidí za životem nejen dřinu, ale i nějaké ty požitky. Koupí pračku, sem tam dárek. To manželka z dřívějška nezná, byla dobrá akorát na práci. Téma je to dobré a mohl by to být dobrý film. Je zaděláno na psychologické drama. Jenže je to takové nijaké, schematické, bez šťávy. Nakonec z toho vyleze jen klasický "vesnický román" narůžovělý až hanba. 55% (12.01.2017)

Starý film ze zemědělského prostředí, který snad nebyl v televizi nikdy promítán, mne velmi zaujal. Sama jsem v takovém prostředí vyrůstala a z vyprávění svých rodičů a prarodičů mám i řadu jejich originálních vzpomínek. Byli to tvrdí lidé, lpící na svém majetku, který se dědil po generace v jejich rodině a existovala pro ně jenom dřina. Život těchto lidí byl bez citů, bez dárků, bez moderní mechanizace, bez dovolené, kultury, zábavy či výletů. Oceňuji zde skvělé herecké výkony Zdeňka Štěpánka a Josefa Beka, působivě vystiženou dramatickou atmosféru a příjemnou hudbu. Je fajn, že televize provětrává svůj archiv. Ráda se podívám znovu, pokud bude příležitost. (28.05.2017)