Reklama

Reklama

Synové Velké medvědice

  • Východní Německo Die Söhne der großen Bärin (více)
všechny plakáty
Trailer

Obsahy(1)

V krčmě pevnosti Fort Smith je bělochem zvaným Red Fox zákeřně zabit starý a opilý indián Mattotaupa, protože nechtěl prozradit indiánské naleziště zlata. Jeho syn Tokei-ihto se vrací ke kmeni Synů Velké medvědice. Po dvou letech je tento kmen téměř poslední, který ještě nebyl postupující bělošskou civilizací podroben. Při přepadení kolony se zbraněmi padne Tokei-ihtovi do rukou i dcera majora Smithe Cate. Odvede ji sám do pevnosti a chce vykouřit s majorem dýmku míru, ale je uvítán střelbou, a tak pevnost přepadne a zvítězí. Brzy je k němu vyslán zrádný Red Fox jako vyjednavač a Tokei-ihto je po příchodu do pevnosti na vyjednávání o míru zákeřně uvězněn a jeho kmen se musí skrývat. S pomocí poctivého Adamse se však Tokei-ihtovi nakonec podaří z pevnosti uprchnout. Chce svůj kmen odvést do Kanady, kde zatím jsou pro indiány lepší podmínky k životu... (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (50)

Ej Hlemýžď 

všechny recenze uživatele

Film jsem viděl jako dítě v době jeho premiéry v NDR, kde jsem zrovna nějakou dobu byl. Zajímavé bylo, že mí němečtí kamarádi vrstevníci byli naprosto unešeni, asi proto, že nebyli dotčeni ještě v té době filmy o Vinnetouovi, které jsou o třídu výše. Když jsem jim o těch filmech vykládal, neznali je, asi se ještě v NDR nepromítaly. ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

Komunistický western (nerad to vytahuju, ale protiváha mayovek, taky natočená podle románu) vypadá zpočátku zajímavě, potom je ale k uzoufání nudnější a nudnější. O pozdějších filmech ani nemluvím. A Dean Reed, který emigroval ze západu na východ?! Pokrevní bratři se nepovedli, stále stejné zápletky o velkopodnikatelích, lačnících po ještě větším majetku, vlivu a penězích, ničící ubohý lid (Indiáni, pak černoši.) Jenom ti Bílí vlci za něco stáli. To už je lepší podívat se na nějakou mayovku ze sklonku šedesátých let. Stejně filmaři nakonec vyměnili východoněmecké exteriéry za úchvatné masívy jugoslávské :-( ()

Reklama

Cervenak 

všechny recenze uživatele

Je smutné, ako veľmi tieto východonemecké indiánky s Gojkom Mitičom vypáchli. Ako dieťa som to žral (a nielen ja, kedysi to boli v tuzemských kinách väčšie hity ako Harry Potter a Piráti Karibiku dohromady), dnes už vidím tú scenáristickú a režijnú impotenciu, naivitu a nekonečnú stupiditu. A samotný Gojko? Toporný juhoslovanský kulturista, ktorého jedinou hereckou polohou je urputné vystrkávanie lícnych kostí. Aj tie dve hviezdičky sú len z nostalgie a za ten Gojkov trademarkový skok do sedla. ()

hrona 

všechny recenze uživatele

Jako mladý jinoch jsem toto dílko viděl a dokonce i jako jednu z dalších Mayovek jej považoval a myslel si, že i úrovně prvnìch čtyř Vinnetouovek to dosahuje. Ovšem po X letech viděno a o to větší zklamání se i událo. Něco tak velmi amatérsky natočeného a zahráno jsem věru nečekal. Omlouvám se všem filmovým tvůrcům Mayovek, že jsem se tak šeredně mýlil a tento šílený paskvil jim přisoudil. Nechť mě hamba fackuje. Tu jednu hvězdu dávám alespoň za kostýmy a nádherné Jugoslávské scenérie. ()

Historik 

všechny recenze uživatele

Zmařená příležitost, což mne mrzí tím víc, že na tomto filmu dělali naši filmaři. Scénář byl příšerný, byla v něm spousta kiksů, zbytečně zkratkovitých scén a nelogičností. Přitom látka sama dávala dobrý základ pro solidní film a ne pro tuto nudnou slátaninu. Prostě to totálně zpackali. Takže když se na konci po neuvěřitelně naivní honičce takřka zastřelený figurant (ve Vinnetouovi hrál jen křoví, asi věděli proč) Mitič v dalším záběru objeví svěží, odpočatý a v takové formě, v jaké nebyl po celý film a vystřílí z jedné pistole celou bandu pronásledovatelů, nezbývá už divákovi snad nic jiného, než se rozesmát. Ale je to smutný smích. Ty emoce měly být na konci úplně jiné. Je to velká škoda. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (4)

  • Niektoré scény sa natáčali aj na území terajšej Slovenskej republiky. (Raccoon.city)
  • Film točil pro východoberlínskou DEFU český režisér Josef Mach podle stejnojmenného románu Liselote Weiskopfové-Heinrichové v Subci na jugoslávském pobřeží. Autorka románu několik let studovala život Dakotů, potomků Velké medvědice. Ve filmu je spojena skutečnost s dobrodružnou fantazií a objevují se tu i českoslovenští herci. (Mariin)

Reklama

Reklama