Extase

LFŠ 2011 | Největší překvapení. Po vzniku zvukového filmu je Extase zajímavě o mluvené slovo redukována a promlouvají spíše ambientní nebo technologické zvuky. Když promluví postava, je to neuvěřitelně debilní replika, díky kterým se otřásal smíchy celý Klub kultury (Šestiválec!) Nevím, jestli byl Machatý debil nebo génius, věci hovoří pro obě varianty. Na první staví základ TOTÁLNĚ wtf zakončení filmu a na druhé zas úžasně komponované záběry skvěle prostřižené do jednotlivých částí filmu, vytvářející jedinečně poeticky příjemnou atmosféru. Rozhodně výborně strávený čas. (31.07.2011)

Tak jsem konečně viděl tento skandální snímek. A přiznám se, že jsem chtěl vidět film jen a kvůli prvním nahým záběrům v našem filmu. Zároveň jsem se domníval, že to je tak jediné, co je na filmu k vidění. Jak hluboko jsem se mýlil! Nahé záběry Hedy Kiesler – Lamarr mají samozřejmě takový zvláštní podtext, když víte tu historii. Ale film má i jiné stránky, které ukazují Gustava Machatého jako neuvěřitelně talentovaného režiséra. Navíc krásná kamera! Takže vřele doporučuji i kvůli jiným věcem než nahé Hedy. (11.05.2009)

NEMYSLI NA ŠUKÁNÍ A BUDUJ!! To je poselství Extase, a jakkoli uznávám novátorství kinematografických prvků zde použitých, tento podtext se nedá ignorovat - obzvlášť v posledních deseti minutách kdy vám ho namlátí do hlavy sbíječkou i krumpáčem. Zprvu jde ovšem o  (na svou dobu) psychologicky zajímavě propracovaný pokus o zpracování klasické tragedie o tom kterak zapovězená láska svázaná rigidním konzervatismem v kombinaci s neukojenou touhou vedou k neštěstí pro všechny zúčastněné. Stojí hlavně na epesního herectví Hedy Lamarr, která se sice proslavila hlavně tím že se tu poprvé  před kamerou svlékla (a nutno uznat že je to hezká holka), ale zajímavé je spíš její němé subtilní podání nejednoduchých emocí. Svou nešťastně vdanou a rozpolcenou dívku dokázala prodat dokonale. Horší je to s Machatého režií - scéna s jízdou autem se mu dramaticky povedla výborně, ale krom ní se film i  při skromné délce nesmírně táhne a místy působí režie dost kostrbatě, a k tomu Machatý plní film vizuálními metaforami které tady sice někteří oceňují, ale přitom působí spíš hloupě a dětinsky. Nemluvě o tom finálním důrazu na zavržení fyzické rozkoše ze sexu, neb pouze rozkoš z fyzické práce a vychovávání dětí je to pravé. Bleh. 5/10 (10.06.2021)

Machatý byl skutečně zjev naší kinematografie - v dobách, kdy všichni byli opojeni zvukem a nadšeně plnili film statickými konverzačními scénami a zapomínali na jeho pravou podstatu, objevil se i v našich podmínkách umělec, který nezapomněl na pravé filmové umění a natočil i za cenu zapomenutí němý snímek, který chce vyprávět obrazem a kašle na zaběhnuté trendy, hlavně co se týče diváků. Opět předkládá banální romanci, kterou však stejně jako v Erotikonu podává tak niterně a intenzivně, že příběh úplně přstává hrát roli. Přestože technickou stránku odtáhl málem k dokonalosti, chybí zde ono spalující napětí a invenční symboličnost Erotikonu. Dost ruší i těch několik dialogů, které působí v celku směšně i kvůli nedokonalosti postsynchronů. Rovněž násilně působí závěrečná oslava práce, sama o sobě skvěle natočená a rytmizovaná, ale přece jen je to šok, hlavně po scéně tichého a vynuceného rozdělení. (18.12.2009)

I druhý Machatého provokativní film byl a zůstává tím nejlepším, co se v československé kinematografii natočilo. Machatý vystavěl úspěch filmu na jednoduchém motivu hledání lásky a milostného citu. Celý příběh pojal jako čistě obrazovou symfonii mládí a života, s maximálním omezením dialogových scén. Obecně připomínaná sekvence, v níž se titulní hrdinka zjeví v rouše Evině zůstává fascinujícím obrazem přirozenosti a v rámci filmu funguje pouze jako umělecký akt, mající své opodstatnění. Fakt, že tato scéna v tehdejším světě vyvolala pobouření a ostré diskuse svědčí o průlomovém a průkopnickém činu režiséra Machatého. Pro hlavní roli byla vybrána tehdy nepříliš známá rakouská herečka Hedy Kieslerová, která se díky tomuto filmu proslavila po celém světě a ve Spojených státech pak započala svou úspěšnou kariéru pod jménem Hedy Lamarr. S celkovým pojetím ostře kontrastuje závěrečná agitačně - mentorská deklamace v podání básníka Františka Halase. Divákovi se pak nabízí ojedinělá možnost spatřit v několika záběrech luxusní komplex Barrandovských teras v jejich hvězdném lesku. Velkou poklonou zůstává i výrok slavného švédského režiséra Ingmara Bergmana, který prohlásil: "Machatého film Extase mi otevřel oči a ukázal cestu." Je tedy skutečně ostudné, že tento biblický příběh Adama a Evy a zároveň jeden z nejslavnějších světových filmů nebyl stále zpřístupněn na nosičích DVD. (13.07.2009)