Mandolína kapitána Corelliho

Christian Bale a John Hurt hrají solidně, Penélope Cruz hraje podprůměrně a Nicolas Cage mizerně (což není velké překvapení). Nějaké jiskření mezi ústřední dvojicí nefunguje ani náhodou, některé scény na mě díky tomu působily nechtěně komicky (např. Cage pidliká na mandolínu, má u toho svůj tradiční výraz zmoklé slepice a o kousek dál sedí Penélope Cruz s nehnutým výrazem a hledí kamsi dolů, což má jako vyjadřovat, že hrdina hrdinku definitivně okouzlil). No a když kapitán Correli ze sebe po dvou hodinách filmu vybleje cosi jako "Zkoušel jsem bez tebe žít ale nejde to" a všechno tím pádem dobře dopadne, nezbývá než obrátit oči v sloup, oddychnout si, že to mám za sebou a po opakovaně špatných zkušenostech ignorovat filmy s Nicolasem Cagem natočené po roce 2000 (výjimkou potvrzující pravidlo o špatném a ještě horším Cageovi byla pouze Adaptace). (04.04.2009)

Kniha Louise De Bernierese má velmi silný příběh a popis zvláštní situace, ve které se (dokonce několikrát) ocitají během války italské jednotky v Řecku, mě přinutil pořádně si projít řecké dějiny. Ze školy sice známe Athény a Spartu, ale co bylo potom, to je možná ještě zajímavější. A tohle Bernieres umí perfektně: spojit kvalifikovanou exkurzi do dějin, tvrdý život venkovanů a love story, kdy musíme těm dvěma závidět. No a film, jak už to většinou bývá, je jen takovou průměrnou ilustrací výborné literatury. 65%. (10.06.2009)

Jsou režiséři, kteří mají v rukou cit pro romantiku a válku. Např. Anthony Minghella a jeho nádherný Návrat do Could Mountain či Zwickova Legenda o vášni. Ti, kteří nejsou těmito city obdařeni by měli přejít na jiné téma a nechat to na někom jiném, typickým příkladem je Bayův Pearl Harbor. Správné skloubení válečných a romantických sekvencí je dle mého názoru obtížné a bohužel nemohu prohlásit, že Mandolína kapitána Corelliho je výjimkou. Kouká se sice na ní hezky, vcelku solidní atmosféra a pěkné exteriéry, ale ta skladba lásky a války tu u mě nějak nefunguje bohužel. (15.07.2011)

Zo začiatku by až človek mohol mať pocit, že kapitán Corelli a jeho talianski spolubojovníci idú obsadzovať grécku Kefalloniu hlasným spievaním a bombardovať ju budú husľovými kľúčami. Do konca sa nič nemení a divák dostáva skôr nasladnutú vojnovú romantiku, ako nejakú poctivú akciu. Som mierne sklamaný, lebo som si Mandolínu púšťal v domnení, že pôjde o vojnový film... (21.09.2009)

Velice povedený film okořeněný krásnými záběry ostrova. Jako u většiny amerických (i když tady šlo o koprodukci, USA měly zjevně hlavní slovo) filmů o 2. světové válce v Evropě, i tady se dá najít spousta historicko-technických nesrovnalostí a nepravděpodobností, ale film je i tak výborný. Mandolína kapitína Corelliho ale spadá do té nezařaditelné kategorie mezi 3 a 4 hvězdičkami - kde tři jsou příliš málo a čtyři mnoho. Takže nebuďte udiveni, když moje hodnocení filmu bude každou chvíli kolísat. :-) A určitě si brzy půjčím knižní předlohu. (02.02.2008)