Mandolína kapitána Corelliho

Jsou režiséři, kteří mají v rukou cit pro romantiku a válku. Např. Anthony Minghella a jeho nádherný Návrat do Could Mountain či Zwickova Legenda o vášni. Ti, kteří nejsou těmito city obdařeni by měli přejít na jiné téma a nechat to na někom jiném, typickým příkladem je Bayův Pearl Harbor. Správné skloubení válečných a romantických sekvencí je dle mého názoru obtížné a bohužel nemohu prohlásit, že Mandolína kapitána Corelliho je výjimkou. Kouká se sice na ní hezky, vcelku solidní atmosféra a pěkné exteriéry, ale ta skladba lásky a války tu u mě nějak nefunguje bohužel. (15.07.2011)

Už "slavná" knižní předloha mě navýsost zklamala a film můj názor jenom potvrdil. V knize samotné si alespoň počteme o životě na řeckých ostrovech, ve filmu však nezbylo nic koukatelného. Ještě tak bych se pousmál nad italskými parodiemi vojáků, jejichž vztah k řeckému obyvatelstvu je ale pochopitelně zobrazen naprosto zkresleně, když jsou zde vzkresleni jako takřka okupanti proti své vůli a nakonec horliví řečtí spojenci. Hlavní příběhtvořící milostný vztah je ale nesmyslný, trapný a neskutečný opravdu nebývalou mírou. Penélope Cruz podala výkon z těch nejhorších možných, plný křečovitých a neživotných póz, zajímavě kontrastující s Cageovým ledovým přístupem. Jeho dojemně jezevčí obličej vskutku dodává příběhu zdání věrohodnosti. (25.10.2004)

Přes přítomnost nenáviděného Cage a jeho dabérského stínu Mahdala nemůžu než srovnávat s Kefalonií, na jejíž "půdě" se příběh rovněž odehrává. Italské drama, alespoň tedy jeho první díl, tuhle plytkou holywoodskou řadovku po všech směrech předčí (je zajímavější, napínavější, jde víc do hloubky a věřím, že je i historicky přesnější), takže jediným trumfem americko-britské koprodukce zůstává Penélope. Možná, snad, v originále by to bylo o ždibíček lepší. (09.07.2011)

Pro pořádek musím dodat, že jsem ovlivněná četbou de Berniéresova románu. No nevím, jak se o filmu vyjádřil on (ale v jeho případě si přestavuji nějakou hodně ironickou poznámku), ale scénarista se fakt vyřádil .. děj je totálně přestavěný od počátku do konce, takže některé scény mají naprosto nelogické vyústění (Kupříkladu proč Carlo zachránil Corellimu život - chcete-li to vědět, přečtěte si knížku), nehledě, že klasický hepáč se opět koná (v knižce po zhruba 50-ti letech). Přitom měl film tolik možností být dobrým přepisem (a ne se jím honosit, když to přepis není) - výborný herecký potenciál, zručný režisér, docela originální námět. Musím však uznat, že v rámci možností (tedy pod scénáristovou brutální rukou) odvedli fakt dobrou práci. Filmu chybí naprostá odlehčenost a humor de Berniéresova románu, zbyla jenom milostná zápletka a to ještě zprzněná. Jak jinak to mohlo skončit, vždyť romány tohoto autora jsou naprosto nezfilmovatelné, a když už tak jedině geniálními šílenci... (08.02.2003)

Obyvatelé malého řeckého ostrůvku už po staletí žijí stále stejným způsobem, a o okolní svět se nikterak nezajímají. Ale až do okamžiku, kdy se okolní svět, konkrétně italská armáda začne zajímat o ně, respektive o strategické pobřeží. Jednotka pod vedením kapitána Corelliho (Nicolas Cage) dostane za úkol obsadit a strážit město. Jenže Corelliho, stejně jako jeho muže, více než válka a zbraně zajímají hudební nástroje a zpěv. A tím si získají sympatie některých z vesničanů, kteří jim dokáží okupaci odpustit. Samotný Corelli si získává i srdce dcery místního doktora, Pelagii (Penélopu Cruz), což ale nelibě nese její snoubenec, Mandras (Christian Bale) ... Na tento film musí mít člověk náladu - jinak bude velmi zklamaný - což se mi stalo když jsem film viděl před lety poprvé. Čekal jsem válečné drama okořeněné trochou romantiky, a ono to je spíš naopak. Když ale máte náladu na romantiku, tak i přes strnulého Nicolase Cage (aka muž jednoho výrazu) film dopadne mnohem lépe. Krásné prostředí řeckého ostrůvku, Penelope Cruz i příjemná hudba Stephena Warbecka, to vše dělá z Mandolíny kapitána Corelliho příjemný romantický film, kde samotná válka je jen mráčkem na blankytném nebi lásky... (27.04.2011)