Severní přístav

Otomar Krejča je v roli snaživého aktivisty opravdu kouzelný, ale spolu s brblajícím Sovákem jsou asi ti jediní, proč se na Severní přístav podívat. Jako detektivka je o ničem a jako špionážní drama selhává snad ve všech kategoriích. Herecky je to lepší průměr a to co zbylo z atmosféry udusila angažovanost snímku. (06.09.2020)

Geniální slátanina. Zábavné, komediální. Deyl není komunista jako vždy a všude, je to agent Papoušek s kriminální minulostí. Korbelář si tu lije sračky na hlavu. "Copak nejsem dobrý ředitel? Ale ano měl jsem být víc bdělý, je to moje vina". Kopecký napomáhá agentům ale je vystrašený k smrti. Proslovy Otomara Krejči jsou veskrze skvostné. Doporučuji! (16.05.2010)

Prvních asi deset minut filmu mě rychle vtáhlo do děje, vypadalo to jako správná detektivka, které nic nechybí. Špión, jedoucí vlak, krásná a záhadná žena, bohužel se z filmu posléze vyklubala nudná, propagandistická agitka. Světlým momentem byla ještě závěrečná přestřelka na půdě, jenže dobrý počátek a konec ještě nedělá i dobrý film. Skvělý herecký výkon Deyla a femme fatale Kačírkové. Rovněž mě fascinuje atmosféra (ne málo podobná noir filmům), která obklopovala pouze filmy padesátých let, jenže jak říkám, vše pokazil ten všudepřítomný stalinistický nádech. Jaká škoda, kolik filmů bylo jen takto zmrveno... (20.12.2012)

Film „Severní přístav" je dobrodružný film s detektivní zápletkou. Můžeme si na něm ověřit, jak zajímavá forma detektivního žánru se zdarem může pomoci při řešení některých důležitých úkolů dneška. — Jedním z nich je apel na zvýšení bdělosti a ostražitosti. Jsme každodenními svědky, jak povrchně se na mnoha místech tento příkaz doby vykládá. Na tuto okolnost upozorňuje film „Severní přístav". Jeho nesporným kladem je přitom volba detektivní zápletky, která umožňuje seznámit diváka s řadou podezřelých osob, s jejich charakterem, názory. Lidé, kteří tu vystupují, mají všechny znaky, s jakými se setkáváme u svých přátel, známých, kolegů v zaměstnání, soudruhů. Mají dobré i špatné vlastnosti, a některé z nich mohou divákům napovědět, kdo je pachatelem. Divák má přitom sám aktivní úkol, hodnotí jednání osob filmového příběhu. Vedle upozornění na nutnost zvýšení bdělosti v kancelářích, právě tak jako v závodech, poukazuje film kriticky na tolik škodlivé užíváni frází. Nejčastěji se za ní skrývá prospěchář, který se pomocí dobře znějících slov chce vetřít na významné místo, člověk, který chce pro sebe získat určitě výhody. A často je fráze také pouze důsledkem lenosti myslet, neschopnosti uvažovat samostatně. V každém případě je nutno frázi odsoudit jako zlo, s nímž se musí ze všech sil bojovat. „Severní přístav" je již čtvrtým filmem režiséra Miloše Makovce. Po filmech „Případ doktora Kováře" — „Veselý souboj" — a „Velké dobrodružství" — osvědčil Miloš Makovec své schopnosti i na poli detektivního žánru. Filmový přehled 19/1954 (12.01.2009)

Jedna z mých oblíbených komedií (teoreticky je to vážný příběh, ale tak to brát nelze, pokud vůbec kdy šlo). Dlouho jsem nechápal proč mne taková šílená agentská agitka baví. Pak jsem se podíval na scénáristy a pochopil jsem - mé souznění s Jiřím Brdečkou je na vině. Elegance, která mu byla vlastní, je prostě promítnuta i sem, postava a repliky Jiřího Sováka jsou k sežrání. Otomar Korbělář je sice starší, ale zcela důvěryhodný, mladá Alena Vránová je k sežrání a má krásné oči a je dobově samostatná žena, Gustav Heverle je vcelku snesitelný dělnický duch. Otomar Krejča přehrává jako vždycky, tady ale funkčně a recituje příšerné fráze s pozdviženým koutkem. Hnusný agent Rudolf Deyl je pochopitelně od počátku pod očima bdělých přííííííslučníků a vyzvídá takové strašně věci, jako kdo nám prodává ze Západu tkaničky do bot, pomocí utajených dopisů (v jejichž dikci opět slyším, jak se J Brdečka pochechtává). Navíc Makovcova režie je slušná, vcelku odsýpá, tempo je dobré, nezastavuje se nikde zbytečně. Miloš Kopecký, abych nezapomněl, jako ustrašený třetiodbojář, utrápená krásná Irena Kačírková, mladý (tedy jen věkem, mladý snad nikdy nevypadal) Josef Hlinomaz. No a abych nezapomněl, obsazení Jiřího Vršťly, obvykle hnusného agenta jako naopak sqělého bojovníka a dokonce i toho, kdo zlikviduje v půdní přestřelce (mezi prádlem, tím se o něco později inspiroval :-) Richard Lester v souboji mušketýrů na dvoře u bosých karmelitánů) hlavního padoucha, aby hned poté, co ověří, že uspěl, zachraňuje malého sladkého chlapečka z nočníku, to je taky něco. Prostředí přístavu je přiměřeně nezvyklé, řeka pěkná, moc se tím bavím. (10.06.2018)