Tenká červená linie

Znáte ty filmy, po kterých máte pocit, že už nic nepotřebujete vidět? Tak tohle já zažila právě teď. Alespoň teď teda nějakou dobu nechci vidět žádný válečný film, jelikož bych asi srovnávala a vím, že s Tenkou červenou linii se v tomto žánru může rovnat máloco. Marně si vzpomínám, jestli jsem někdy viděla válečný film s takovou hloubkou. Malick tuto látku pojal naprosto odlišně, on je to neuvěřitelný člověk a neuvěřitelně vnímavý ke všemu, co je na světě, tak mi to z jeho filmů připadá. Žádný válečný film, co jsem kdy viděla, neměl tak propracovanou psychologii postav. Tento film se klidně může řadit do žánru psychologických dramat. A zase to úskalí všech Malickových filmů, diváci se dělí na dvě poloviny, pro jedny to je mistrovské dílo, pro jedny tříhodinová nuda. Já se řadím mezi ty, které tento film neskutečně zasáhl, ale zároveň chápu i tu druhou skupinu. Malickův přístup prostě nemůže sedět všem a rozumím, že ty vnitřní monology postav, které podle mě zvedají film o třídu nahoru, můžou někomu vadit. Film jsem viděla poprvé až teď, ale jsem ráda, že to nebylo dříve, jelikož toto je ten typ filmu, do kterého musí divák určitým způsobem dozrát. Technická stránka filmu vynikající, kamera je úchvatná, stejně tak hudba Hanse Zimmera. Herecké výkony do jednoho výborné. Tenká červená linie je pro mě naprosto fascinující snímek a Malick se tímto u mě zapsal hodně vysoko. (04.08.2011)

Panenská příroda, silná válečná výpověď, meditativní bitva o Guadalcanal, tucet slavných jmen a Terrence Malick, který se vrátil ve velkém stylu. Projít nebo zemřít. První velké vítězství Spojenců nad Japonci je blízko, ale bude to stát hodně životů. Ženské party tady mají jen okrajovou úlohu, nabízí se nám několik mariňáků, kteří se vyloupli z davu a Malick s nimi pracuje (na jejich množství) překvapivě pečlivě. Jsou vyčerpaní, bojí se, věří, vzpomínají, rozjímají. Do toho se nám chvějí v ložnici záclony, milenci se objímají na pláži, domorodé děti divočí ve vlnách oceánu a tvůrce předkládá přírodní alegorie z pralesa. Zatímco ve stejném roce vzniklém Ryanovi hereckému osazenstvu vévodil Tom Hanks, tady máme několik zajímavých figur. Kamera Johna Tolla je sakra poutavá, hodně odlišná od té Kaminského „krvavé“ v Ryanovi, hraje si s detaily a úžasnými celky, génius Hans Zimmer dokresluje svými tóny meditativní atmosféru. Délka je masivní, ale děkujme za to, že Malick posedlý kladením zásadních filozofických otázek se tehdy sakra brzdil (když vezmete jeho poslední dva filmy, rychle pochopíte). Natočil mnohovrstevnatý kus, plný zajímavých charakterů a výborně zvládnuté akce. (16.10.2016)

There's only a thin red line between the sane and the mad… Nikam nespěchající švédská trojka, kde si to nejdřív něžně rozdávají panenská příroda Tichomoří a hloubavý existencialismus, načež se do toho vloží majetnická nymfomanka zvaná válka („The whole fucking thing´s about property..“). Malick filozoficky o válce, válečně o filozofii a vše co vidíte, máte možnost i cítit vnitřně a to, přiznejme si, dokáže málokterý film daného žánru. Donutí vás přemýšlet, vstřebávat, probouzet empatii a já třeba přemítal o tom, kdo v širokém spektru charakterů je mi nejvíce podobný a vyšel mi z toho seržant Welsh Seana Penna, neboť i on se cítil osamělý pouze mezi lidmi.. Pan režisér umí, o tom není pochyb, jen by nemusel tou rozvleklostí nutit některé diváky skočit na odjištěný granát místo Harrelsona.. (02.08.2010)

Dlha doba presla, kym som sa odhodlal znovu si pozriet tento vojnovy film, ktory kvalitou velmi silno konkuroval v rovnakom roku Spielbergovou ZACHRANOU VOJAKA RYANA (1998), ktory sa mne osobne pacil hlavne po brutalnej akcnej stranke o trosku viac, ako LINIA, avsak ani tento film hlavne po myslienkovej stranke o tom, aka je vojna svinstvo zdaleka nezaostava tak, ako som si to myslel v case premiery. Dnes som bol pripraveny na Malickove vypravanie a ak mam pravdu povedat, bavilo ma to omnoho viac, ako Coppolova APOKALYPSA z vietnamskej vojny (1979). Sean Penn v ulohe serzanta Welsha mi v tejto ulohe pripadal byt omnoho ludskejsi, ako v ulohe vojaka, ktory tyranizoval Vietnamku v De Palmovej ukazke vietnamskej vojny vo filme OBETE VOJNY (1989) a okrem toho si tam zahral aj John C. Reilly, ktory si v linii zahral serzanta Storma. Adrien Brody si v PIANOSTOVI (2002) Romana Polanskeho zahral az o 4 roky neskor, takze v case premiery tohto filmu som ho este nepoznal rovnako, ako aj Jamesa Caviezela, ktoreho som spoznal az v ulohe Jezisa v UMUCENI KRISTA (2004) od Mela Gibsona. Velmi silnu a emotivnu poziciu tu zohrala aj krasna hudba Hansa Zimmera, jeho som proste nemohol vynechat. Dnes som rad, ze som si tento skvely film mohol zopakovat, pretoze na prve pozretie to bolo pre mna trosku nudne, ale dnes ma to velmi bavilo aj napriek dost dlhej minutaze. Obavy som mal aj kvoli drame NOVY SVET (2005), ktora ma dost nudila, lebo prilis vela meditatovania nie je mojou salkou kavy, ale v tomto filme to Malick zvladol tak, ze sa to dalo zniest. Film mal 7 nominacii na Oscara z toho najlepsi film a rezia Terrenca Malicka. V pripade najlepsej rezie ziskal Oscara Steven Spielberg za ZACHRANTE VOJAKA RYANA (1998) a najlepsim filmom roka v konkurencii zvitazil ZAMILOVANY SHAKESPEARE (1998) od Johna Maddena. ________ Nick Nolte - (Poručík Plukovník Gordon Tall) +++ Jim Caviezel - (Vojak Witt) +++ Sean Penn - (Prvý seržant Edward Welsh) +++ Elias Koteas - (Kapitán James 'Bugger' Staros) +++ Ben Chaplin - (Vojak Bell) +++ John Cusack - (Kapitán John Gaff) +++ Adrien Brody - (Vojak Fife) +++ John C. Reilly - (Seržant Storm) +++ Woody Harrelson - (Seržant Keck) +++ Miranda Otto - (Marty Bell) +++ Jared Leto - (Druhý poručík Whyte) +++ John Travolta - (Gen. Quintard) +++ George Clooney - (Kapitán Charles Bosche) +++ Nick Stahl - (Vojak Beade) +++ Thomas Jane - (Vojak Ash) +++ John Savage - (Seržant McCron) +++ (21.01.2012)

Majstrovský epos Terrenca Malicka, ktorý tak, ako mnoho pred alebo po ňom, zobrazuje hrôzy, šialenstvo a utrpenie, ktoré so sebou prináša akákoľvek vojna. Prekrásna kamera, prekrásna meditácia, týkajúca sa vnútorných osobných postojov k celej vojnovej mašinérii. Malick má pred ostatnými navrch vďaka jednému prostému dôvodu. Takmer všetky vojnové filmy prinášajú akčný hollywoodský drajv, no Tenká červená línia je jedinou snímkou, ktorá takým intímnym duchovným "malickovským" spôsobom rozrýva vnútorný pokoj a harmóniu vojakov čoby obyčajných ľudí, strácajúcich ideu humánnosti, morálky či rešpektovania ľudského života ako toho najväčšieho daru. Malick opäť siaha k princípom dobra, lásky, spravodlivosti, bezmedznej viery v Neho. A podľa mňa patrí k najviac nedoceneným režisérom súčasnosti. ,,Musí trpieť človek, ktorý miluje dobro?" PS: Porovnávanie úrovne kvality s Vojakom Ryanom považujem za bezvýznamné. Oba filmy sú podané svojsky, nenapodobiteľne tak ako sú Malick a Spielberg silne individualistické osobnosti. (30.12.2011)