Obsahy(1)
Dievča putuje zvláštnou krajinou a počas svojho putovania stretáva zvláštne postavy a prihodia sa jej zvláštne veci. Jednorožec, stará pani, ktorú treba kojiť, deti pasúce rôzne druhy domácich zvierat, bizarná (súrodenecká) dvojica. Na pomedzí sna a reality sa odohrávajú vízie dievčaťa, ktoré spočiatku vôbec nevie, ako narábať s týmto (snovým) svetom. Postupne však prijíma pravidlá a prispôsobuje sa nespútanosti udalostí... (ČSFD)
(více)Videa (1)
Recenze (26)
Začátek docela navnadil - přejetím jezevce se dostat do alternativního světa, kde muži bojují tvrdou válku se ženami a naopak, ale mělo to varovat, že tím veškerá zajímavost a moudro skončí. Prostě je to o raném dospívání, probouzené erotice, vztazích mezi muži a ženami, a do toho jako poněkud neústrojný motiv je zde motiv stáří, kdy se staří lidé chovají jako děti. A mezi tím vším pobíhá mladá hrdinka, chová se jak blázen, a sem tam prohodí moudra s oslím jednorožcem. Málem bych zapomněl, každou chvíli se tam motají i nahaté děti (včetně pár těsně před pubertou), takže pan režisér si podobně jako náš pan Kachyňa splnil svůj pedofilní mokrý sen. Na filmu mi ale vadí, že je nesoudržný a těká z tématu na téma, podle toho, co zrovna ráno před natáčením pana režiséra napadlo, nemá ani v rámci fantaskního a snového světa žádnou strukturu (a že i sebebláznivější sny jakousi strukturu mají), navíc je většina věcí podaná značně depresivně a temně. ()
Podobně jako před malbami Geda Quinna jsem i při sledování Černého měsíce zažíval jakési banální (a tedy nedostatečné, neinspirující) zneklidnění. Formální dokonalost, časové sladění, do sebe se kuklící obrazy krajní introspekce, to vše drtil přílišný naturalismus, bezcitný nikoliv jen v tematizaci (což by hrůznému snu příslušelo právem), ale bohužel i v artikulaci. To mi přišlo zbytečné nejen svou doslovností (která je v umění často signálem neschopnosti naznačit – a náznakem říci víc), ale i povýšeností a blahovůlí. Gulliverovská pouť (spíše než onen Alenčin sestup) slepou uličkou sebe-vražedných nápadů. ()
Keby som bol režisér a prisní sa mi niečo zaujímavé, možno sa to pokúsim sfilmovať. Keby to bola ale blbosť, či dokonca sled mnohých blbostí, nebudem nad tým ani uvažovať. Zase mi bolo pripomenuté, prečo som ten surrealizmus vo filmoch nemal rád. Jedine ten jednorožec mi prišiel ako sympaťák. Čo by na to asi tak povedal Freud? ()
Veľmi zvláštny film.Ťažko sledovateľný,plný absurdity a bizarných aspektov.A možno aj sci-fi.Dievča na aute zrazí jazveca,zastaví a vyjde von z auta.Hneď zistí že niečo nie je v poriadku.Dostala sa do nejakého alternatívneho sveta alebo do snového sveta,to sa zistiť nedá.Navonok vyzerá všetko v poriadku,ale nie je.Vidiecka krajina vyzerá stále rovnako,ale tým to končí.Vojna medzi ženami a mužmi ešte nie je nič.Ale čo nasleduje potom,ťažko opísať.Keď dievča dorazí na akési vidiecke sídlo,vtedy to začne.Hovoriaci jednorožec veľkosti toho najmenšieho poníka,plačúce kvety,keď sa na nich šliapne,škaredá stará žena ktorú treba kojiť ako bábätko,veľký potkan,krížený asi so zajacom ktorý so starou ženou rozpráva zvláštnou rečou,V kuchyni za stolom sedí prasa,ktoré sa krochkaním prihovára dievčine a potom sa premiestni na kuchynský pult.Vo vedľajšej izbe hraje mačka na klavíry,vonku pobehujú úplne nahé deti,naháňajú sa s veľkým prasaťom.A ešte kopa iných absurdít.A veľmi málo dialógu.Surrealistická moderná nočná mora. ()
Dokonalá kamera a skvělá Cathryn Harrison. Jinak jsem zauvažoval, že v těch sedmdesátkách spolkli v US ještě ledasco. Scénář je silný v obsedantních "hrách" na vymezeném grafickém poli, slabiny má ale ve chvílích, kdy se mluví - estetika nonsensu bez umožnění poskládat si kontext působí občas trapně svévolně. Je to rozhodně lepší film, než Chabrolova Alice. ()
Reklama